Nejstarší vinné sklepy Moravy mají 650 metrů chodeb. Velkou část upravil designér

Křivolaké chodby Templářských sklepů v jihomoravských Čejkovicích se mohou chlubit historií sahající až do začátku 13. století. Platí dokonce za nejstarší a nejrozsáhlejší vinné sklepy na celé Moravě. Do dneška je zachovaných asi 650 metrů chodeb, z toho 400 metrů je přístupných veřejnosti.

Jejich podobu během staletí ovlivňovali různí majitelé – od řádu Templářů přes rod Pánů z Lipé a Jezuity až po dnešní vlastníky – malé a střední vinohradníky sdružené v obnoveném dobrovolném vinařském družstvu.

Nyní chodby prošly ozdravnou kúrou. Začala důkladným vyčištěním a pokračovala sjednocením vzhledu – stavebními úpravami včetně vybudování nových podlah a osvětlení. Přibyla i řada originálních detailů. „Kříž u vstupu, podstavce pod rytíře, nové archivy nebo masivní dubové stoly pro degustace – každý prvek má své místo a svůj příběh,“ uvádí Templářské sklepy na svém instagramovém profilu.

Vinice v Čejkovicích založil rytířský řád templářů ve 30. letech 13. století, vybudoval zde také tvrz a ve zdejším kraji dosud nevídaně velké vinné sklepy. V roce 1309 se templářských majetků zmocnil Jindřich z Lipé, později se ve vlastnictví vystřídalo několik rodů, řád jezuitů a také císař Josef II.

Dnes velkou část hroznů z místních vinic obhospodařuje vinařské družstvo Templářské sklepy Čejkovice. Dobrovolné sdružení vzniklo v roce 1992, když navázalo na prvorepublikovou tradici. Dnes má asi 340 členů, kteří se společně starají také o odbyt vína. Tradice zde nebyla přerušená ani za socialismu, z této doby pocházejí i některé výrobní budovy. Ve zdejším státním statku se však tehdy upřednostňovalo hlavně množství vyrobeného vína před kvalitou.

Sklepy jako nejstarší část vinařství se zachovaly v autentické historické podobě. Jsou klenuté z kamene a cihel a pro jejich křivolaké chodby jsou v některých místech typické i takzvané vínovody – potrubí, jímž se víno rozvádí do jednotlivých částí vinařství.

Nyní se družstvo rozhodlo sklepy rekonstruovat, vyšlo to celkem na 12 milionů korun. V první řadě to spočívalo v odstranění nevhodných novodobých úprav a dekorativních zbytečností z minulých dob. Designér tak chtěl dát vyniknout prosté kráse historického klenutého podzemí.

Petr Novague do očištěného prostoru vnesl současnou, jasně čitelnou vrstvu, která charakter sklepů podporuje. V podlahách krytých terakotovou dlažbou je v pravidelných rozestupech umístěno bodové ambientní osvětlení, které ozařuje klenby. Atmosféru dolaďuje jemný hudební podkres.

Nové prvky jsou pojaté střídmě, vyrobené jsou ze dřeva, kovu a pískovce. „Tradiční řemeslné postupy se potkávají se současnými technologiemi, robustní detaily s výrazovým minimalismem. Lesklé ocelové povrchy kontrastují s masivním dřevem a kovářskými detaily na dubových degustačních stolech. Barové židle vyplétané ze subtilní zářivé oceli evokují strukturu rytířských košil,“ popisuje doprovodný text k projektu.

Stěny chodeb lemují desítky dubových sudů o objemu dva až pět tisíc litrů, je zde také expozice výročních sudů. Menší sudy bylo možné dopravit do sklepa vcelku, ty velké se přivážely rozložené a bednáři je tradiční bezhřebíkovou technologií sestavili na místě. Motivy na jejich čelech odrážejí jednotlivá období historie vinařského družstva.

Nejcennějšími jsou donedávna největší používaný sud v Česku o objemu 20 250 litrů a výroční sud prvního desetiletí od založení družstva z roku 1946. „Na řezbářsky pojatém víku se svatým Václavem, patronem Českých zemí, jsou připomenuti lidé spojení se vznikem družstva. Mnohé z jejich rodin jsou s vinařstvím propojené dodnes,“ zní v autorském textu k projektu.

Výroční sud vyrobil Eduard Pecka, jeden ze zakladatelů původního družstva a předek dnešního bednáře Eduarda Bařiny, pátého bednářského mistra v rodinné linii, který v roce 2026 vyrobí za svou profesní dráhu už třetí výroční sud družstva. Bařina se postaral i o výrobu některých dalších dřevěných prvků do expozice.

Historický archiv vín střeží socha svatého Urbana. Přibyla nová část věnovaná růžovým vínům. Součástí expozice jsou i fotografie, archivní dokumenty a etikety z doby založení vinařského družstva i z různých dob jeho fungování. Náchylné exponáty jsou uloženy ve vitrínách, kvalitu vzduchu zajišťují generátory ozonu.

Závěr prohlídky v expozici patří degustačnímu prostoru. Jeho dominantou je pískovcový monolit lehce lomený do tvaru templářského kříže. Motiv kříže se opakuje také na velkém otočném logu, což je výrazný orientační prvek, který vymezuje křižující se chodby a směr prohlídky.