Článek
Balkony se plní k prasknutí. V centrální místnosti Europarlamentu došla ještě před devátou ráno místa na sezení pro novináře. Dole pod stovkami očí, kamer a objektivů usedají europoslanci na svá místa. Odbila devátá hodina a do místnosti přichází předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Sál ji přivítá vlažným potleskem. Šéfka Komise si stoupne k mikrofonu. Následuje bouřlivý potlesk, po němž Leyenová zahájí svůj nejdůležitější projev roku 2026 neboli Zprávu o stavu Evropské unie.
„Chceme vybudovat ekonomiku, v níž inovace a energie proudí přes hranice. Kde společnosti soutěží a rostou po celé Evropě a kde úspory financují naši budoucnost. To je logika reportů Draghiho a Letty. My tento plán plníme. Musíme ale postupovat rychleji – a to všechny evropské instituce. Do konce příštího roku musíme dokončit reformu jednotného trhu EU,“ zaměřila se po úvodu Leyenová na sjednocení trhu Unie.
Ne-dokončení jednotného trhu stojí ročně EU stovky miliard eur. Překážky, které mezi sebou mají členské státy, odpovídají zhruba 44procentnímu clu za zboží a 110 procentům u služeb. Analýzy Europarlamentu tvrdí, že dokončením trhu by se roční HDP Unie zvýšilo minimálně o 650 miliard eur. Přesto jde problém, který se nikomu dekády nepodařilo probourat.
Musí se víc snažit
Na více než hodinu dlouhý projev Leyneové reagovali šéfové europarlamentních stran. Jejich promluvy se nesly v relativně přátelském duchu, než si vzal slovo šéf Patriotů pro Evropu Jordan Bardella.
„V roce 2026 se Evropa zjevně rozdělila na dva světy. Na jedné straně stojí Evropa regulátorů – byrokratická vrstva. Utrácí veřejné prostředky, navrhuje budoucí daňovou zátěž a plánuje zvýšit personální výdaje o 40 procent, přičemž rozpočty na aparát eurokomisařů mají vzrůst o polovinu. Na druhé straně je zde Evropa těch, kteří účty platí. Jde o občany čelící cenám benzinu, které ve Francii brzy dosáhnou 2,50 eura za litr. Lidi, jimž rostou náklady na vytápění a zdražují se jim základní potraviny. Pracují stále tvrději, aby si udrželi životní úroveň. To je skutečný stav Evropské unie,“ hřímal do mikrofonu.
Šéfka Komise v projevu pálila jedno téma za druhým. Neminula ani palčivou otázku energií. Ta po odstřižení Unie od ruského plynu a uzavření Hormuzského průlivu, k čemuž došlo kvůli konfliktu mezi Íránem, USA a Izraelem, nabrala na intenzitě.
„Od začátku konfliktu nás dovoz fosilních paliv stál dalších 90 miliard eur, aniž by nám to přineslo jedinou molekulu energie navíc. Musíme se tedy více zaměřit na cenově dostupnou, domácí a čistou energii. Ať už jde o obnovitelné zdroje a jadernou energii nebo o biometan a další zdroje. Musí nám však zajistit nezávislost. K tomu musíme elektrifikovat Evropu. Naším cílem je zdvojnásobit podíl elektřiny do roku 2040. Díky tomu by Evropa mohla snížit své výdaje na dovoz fosilních paliv o 260 miliard eur ročně,“ sečetla a podtrhla Leyenová.
Energetice se nevyhnul v reakci na projev předsedkyně ani Bardella.
„Dělníci dojíždějící desítky kilometrů do práce, řemeslníci závislí na svých automobilech či venkovské rodiny bez přístupu k městské hromadné dopravě mají v tomto systému jedinou úlohu – financovat jej. Současná Evropa se tak pro své občany stává nejen finančně neúnosnou, ale selhává i ve své základní roli poskytovatele stability a bezpečí,“ křičel do mikrofonu, když dostal slovo.
Země na obzoru
Leyenová neopomněla rovněž v rámci konkurenceschopnosti EU připomenout takzvané Omnibusy, tedy balíčky, které mají za cíl zjednodušit byrokratická pravidla firmy. Kritici v tomto kontextu často zmiňují, že Unie nyní slavnostně ruší pravidla, která v minulých letech stejně slavnostně zaváděla.
„Našich 12 návrhů Omnibus snižuje administrativní zátěž přibližně o 17 miliard eur ročně. Již dlouho hovoříme o škodlivých dopadech nadměrné regulace. Na evropské úrovni děláme vše, co je v našich silách, abychom omezili byrokracii. Nyní nastal čas, aby se začaly snažit i členské státy. Pokud to se zjednodušováním myslíme vážně, potřebujeme také pakt proti nadměrnému zpřísňování předpisů,“ narazila Leyenová na takzvaný „gold plating“, kdy členský stát zpřísní pravidla požadovaná unijním nařízením pro vlastní politické zájmy.
Po shrnutí ekonomických témat přišel na řadu moment, kdy Leyenová oznámila, že Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Následně za bouřlivého potlesku políbila kanadského premiéra Marka Karneyho na obě tváře.
„Drahý Marku, musíme naléhavě přehodnotit naše partnerství. Ráda bych proto s vámi spolupracovala na otevření dveří k tomu, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem EU. Sdílíme jeden oceán, jeden soubor hodnot, jeden způsob nahlížení na svět. A nyní budeme budovat také naši společnou budoucnost – děkuji vám, že jste zde,“ prohlásila šéfka Komise.
Podle šéfky Komise během existence obchodní dohody mezi EU a Kanadou vzrostl vzájemný obchod mezi oběma zeměmi o 75 procent za necelé desetiletí. Aliance pro budoucnost, kterou Unie s Kanadou hodlá vytvořit, se týká jednak snazšího přístupu Ottawy na evropský trh.
Obě země hodlají více spolupracovat v oblasti kritických materiálů. Dominantním zpracovatelem těchto minerálů využívaných v moderních technologiích je Čína. Brusel se pokouší snížit i svou závislost na Pekingu, a tím pádem posiluje vazby s dalšími zahraničními partnery jako například s Kanadou. Číně věnovala ostatně pár slov Leyenová stejně jako předseda nejsilnější politické strany v Evropě – Evropských lidovců (EPP) – sdružující přes 80 partají z kontinentu Manfred Weber.
„Nedávný summit zemí BRICS, kde se čínský prezident Si s úsměvem procházel v srdci Londýna a prezentoval vizi nového globálního uspořádání, přinesl tvrdé vystřízlivění. Strategie „ABC“, (Anything But China neboli snaha dělat byznys s kýmkoliv kromě Číny, pozn. red.), definitivně selhala. Izolace Pekingu a odklon od čínských dodavatelských řetězců se nekoná. Nastává multipolární éra, v níž aliance rozvíjejících se trhů přebírá iniciativu a začíná diktovat vlastní pravidla hry,“ sdělil přítomným Weber, který dostal slovo po Leyenové.
Zmíněná témata jsou jen střípkem celého projevu, jehož doslovný přepis má 25 stran. Šéfka Komise v něm věnovala pozornost rovněž klimatickým změnám, migraci a novým pravidlům pro sociální sítě.
