Článek
Jestli se bude na červencovém summitu NATO v Ankaře kontrolovat, která země plní svůj závazek dát nejméně dvě procenta HDP na obranu, Česká republika bude podle všeho opět mezi průšviháři. I premiér Andrej Babiš připouští, že tuzemsko nejspíš nesplní svůj závazek ani v roce 2026. Počínání Česka si všímají i nejvyšší patra evropské politiky.
„Česká republika je členem NATO a podepsala závazky, které jsme přijali vůči ostatním členům Severoatlantické aliance. Jakýkoli klub může fungovat jen tehdy, pokud všichni členové dodržují to, na čem se dohodli. V každém klubu je také potřeba platit členské příspěvky a totéž platí pro NATO. Proto bych opravdu vyzval všechny, aby zvážili, zda bychom společně nemohli dosáhnout hranice dvou procent. Tím dáváme najevo ochotu se navzájem bránit a udržet mír,“ říká pro Seznam Zprávy Byznys předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber.
Jeho frakce v Evropském parlamentu sdružuje více než 80 stran z celé EU, včetně německé CDU/CSU a z českých stran STAN, TOP 09 a KDU-ČSL. V souvislosti se závazkem vůči NATO jeden z nejvlivnějších evropských politiků zdůrazňuje, že Česká republika sama může z plnění svých povinností vůči Severoatlantické alianci výrazně těžit.
„Obranný sektor v České republice masivně profituje z celoevropských investic. Je povzbudivé vidět, že Česko má tak silný pilíř tohoto průmyslu. I to je ostatně další argument pro plnění dvouprocentního závazku. Pokud Česká republika ostatním zemím ukáže, že je schopna přispět svým dílem, bude to skvělé pro obranný průmysl EU. Navíc samotné Česko – stejně jako všichni členové – výrazně těží z podpory NATO. Je to rozumná investice i z pohledu národních zájmů,“ říká Weber.
Přečtěte si první část rozhovoru s Manfredem Weberem:
EU a USA čelí společným hrozbám
Naléhavost rozšiřování obranných kapacit EU zesílila po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Nepředvídatelnost amerického prezidenta, který během prvního roku ve funkci rozpoutal globální obchodní válku a zároveň pohrozil Unii anexí Grónska, autonomního území Dánska, vyvolává otázku, nakolik se lze v případě bezpečnostní hrozby spoléhat na Spojené státy. Weber však zůstává přesvědčeným zastáncem spojenectví mezi EU a USA.
„Evropa a Amerika jsou přátelé. EPP je transatlantickou stranou Evropy. Chceme dodržovat naše dohody, zejména pokud jde o obchodní ujednání mezi EU a USA. Bílý dům nyní prosazuje nový styl politiky, který nám Donald Trump denně předvádí. Má rada zní: nereagujme na všechno, co zveřejní na sociálních sítích. Musíme jednat s tamními autoritami a politiky, abychom našli věcná řešení našich společných sporů. V této chvíli jsme globálně závislí na vzájemném porozumění s USA, protože hrozby ze strany Ruska, Íránu a Číny jsou pro Ameriku i EU totožné. Společně jsme silnější, proto držme při sobě,“ vyzval Weber.
Česko v první linii
Podle šéfa EPP platí heslo „společně jsme silnější“ nejen v oblasti bezpečnosti. Stejný princip je podle něj třeba mít na paměti i při současné snaze Evropské komise prohloubit jednotný trh EU.
Členské státy mezi sebou stále udržují obchodní bariéry odpovídající clům ve výši 44 procent u zboží a 110 procent u služeb. Po desetiletí se tento problém zdál neřešitelný. Nyní se však kabinet Ursuly von der Leyenové rozhodl prolomit patovou situaci. Od začátku roku 2026 Komise předkládá legislativní návrhy zaměřené na odstranění ekonomických překážek mezi členskými státy s cílem posílit evropskou konkurenceschopnost.
„Všichni v Evropě si uvědomují naléhavou potřebu hospodářského růstu. Unie ho potřebuje. Také bychom měli věřit sami v sebe. Máme kapitál, infrastrukturu, inovace i talentované univerzity. V tomto ohledu by Česká republika měla věřit svému potenciálu. Na evropské úrovni děláme mnoho pro zjednodušení regulací pro podnikání, obchod a investice. Klíčovou otázkou ale je, jak oživit náš domácí trh. Proto jsem přesvědčen, že politická vůle k prohloubení jednotného trhu existuje a že můžeme pokročit směrem k jeho integraci. Přestaňme debatovat. Začněme jednat,“ uvedl Weber.
Dlouhodobým problémem bylo, že členské státy EU sice historicky souhlasily s potřebou jednotného trhu, ale nedokázaly podniknout konkrétní kroky. To se však nyní podle všeho mění. Předsedkyně Evropské komise a šest největších evropských ekonomik na začátku roku pohrozily, že pokud nebudou ze strany všech členských států dodrženy termíny pro přijetí pravidel prohlubujících jednotný trh, začnou odstraňovat vnitřní bariéry samy a ostatní se budou moci připojit později.
Podle poslední verze plánu na prohloubení trhu, který se jmenuje „One Europe, One Market“, takzvaný princip posílené spolupráce, v němž reformy uplatňuje jen část členských států, už není jeho součástí. Přesto rozhodnost Evropské komise a šesti největších ekonomik EU znovu přivedla k životu myšlenku vícerychlostní Evropy a podle Webera platí, že většinu reforem prohlubujících jednotný trh EU půjde odhlasovat kvalifikovanou většinou.
„Chci, aby Evropa zůstala jednotná. A zvu všechny, aby se připojili k tomuto úsilí o prohloubení společného trhu… Princip kvalifikované většiny platí pro většinu legislativy týkající se jednotného trhu, což znamená, že o těchto opatřeních můžeme hlasovat i bez jednomyslného souhlasu všech členských států. Využijme tohoto momenta. Rád bych viděl Českou republiku v čele našeho úsilí, protože pro české občany znamená silnější jednotný trh levnější výrobky, nižší inflaci a vyšší příjmy. Český průmysl z jednotného trhu EU výrazně profituje,“ uzavírá Weber.
