Článek
Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost pro porušení zákona, kterou ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) podal v neprospěch mužů odsouzených za týrání psa na Sokolovsku. Muži odvezli nemocnou fenu do lesa, udeřili ji rýčem a ještě živou zahrabali. Tejc nesouhlasil s tím, že dostali jen podmínky. Podle NS trest odpovídá zákonné sazbě a nejde o exces, který by vyžadoval zásah nejvyšší instance. Soud zároveň zdůraznil, že čin nijak nezlehčuje. O rozhodnutí ve středu informovala mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Tejc rozhodnutí NS respektuje, ale mrzí ho, že stížnosti nevyhověl, napsal na síti X.
„Stížnost jsem podal, protože jsem přesvědčen, že v tomto případě nebyly splněny podmínky pro takovou shovívavost při ukládání trestu. Za tím, že bylo správné nechat věc přezkoumat NS, si stojím,“ uvedl Tejc. I kdyby soud stížnosti vyhověl, nemohl už aktérům přitížit. Rozhodnutí by mělo spíše akademický význam pro další podobné případy.
Muži dostali peníze za to, aby starší nemocnou fenu odvezli k veterinárnímu lékaři, který ji odborně uspí. Místo toho se rozhodli, že ji usmrtí sami. Aniž ověřili, zda po ráně rýčem uhynula, zahrabali ji a místo opustili. Fenu po několika dnech nalezl kolemjdoucí. Byla živá, ale ve vážném stavu. Kvůli rozsahu zranění ji veterinář uspal.
Soudy oběma mužům vyměřily 30 měsíců vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky. Ministr spravedlnosti namítal, že takové tresty jsou vzhledem k mimořádné surovosti činu zjevně nepřiměřeně mírné.
NS závažnost skutku ani utrpení zvířete nijak nezpochybnil. „Posuzoval však výhradně to, zda uložené tresty představují natolik očividné a extrémní vybočení ze zákonných mezí, aby odůvodňovaly zásah na základě mimořádného opravného prostředku. Samotná skutečnost, že by bylo možné uložit přísnější nebo nepodmíněné tresty odnětí svobody, k takovému zásahu nepostačuje,“ uvedla Tomíčková.
NS zdůraznil, že jeho rozhodnutí nelze vykládat jako omlouvání nebo bagatelizaci činu. Zvolený způsob zacházení se zvířetem byl bezcitný, surový a způsobil mu mimořádné utrpení.
Tresty však odpovídají zákonné sazbě, která činí dva až šest let vězení. Délka trestů zároveň umožňovala jejich podmíněný odklad. Soudy přihlédly k mimořádně surovému provedení činu, ale také k osobním poměrům odsouzených, jejich dosavadnímu životu, doznání, prohlášení viny, spolupráci v trestním řízení a projevené lítosti.
NS proto uzavřel, že soudy nižších stupňů nepřekročily zákonné meze své rozhodovací úvahy. Zamítnutí stížnosti neznamená zlehčení činu, ale důsledné respektování zákonných podmínek, za nichž může NS zasáhnout do pravomocného rozhodnutí, doplnila Tomíčková.
Už začátkem prázdnin soud zamítl také stížnost, kterou Tejc podal v kauze týrání psa v Uherském Hradišti. Dospěl k závěru, že podmíněný trest není v tomto konkrétním případě ani v rozporu se zákonem, ani zjevně nepřiměřený. Počínání pachatele sice bylo závažné a nepřijatelné, nelze však přehlížet jeho tíživou životní situaci, lítost či snahu o nápravu, uvedl tehdy NS.
Tejc v reakci zopakoval, že je potřeba zvýšit příslušné trestní sazby. Trestní zákoník nyní stanoví základní sazbu za týrání zvířete na šest měsíců až tři roky vězení, uložit lze také zákaz činnosti či propadnutí věci. Vláda plánuje spodní hranici sazby posunout na jeden rok. Nově chce kriminalizovat také usmrcení kočky nebo psa ze zavrženíhodné pohnutky, například pro zábavu. „Mrzí mě, že opozice tento návrh už několik měsíců blokuje. Přitom mohl být účinný už od 1. července tohoto roku,“ uvedl Tejc.
Aktualizováno: V 1., 2. a 10. odstavci jsme doplnili vyjádření ministra Tejce.
