Jak cestuje Si Ťin-pching. Ochranka hlídá i jeho talíř a DNA

Když americký prezident vyrazí do zahraničí, cestuje s ním i kus Bílého domu. Letadlo vybavené zabezpečenou komunikací, obrněné vozy, ochranka, lékaři, komunikační specialisté - a nedaleko hlavy státu také vojenský pobočník s takzvaným jaderným kufříkem.

Tento týden bude podobnou logistickou operaci řešit Čína. Si Ťin-pching má ve Washingtonu jednat s Donaldem Trumpem a na několik dní se tak ocitne tisíce kilometrů od Pekingu.

Přesto musí zůstat ve spojení s čínským vedením, být schopen reagovat na případnou krizi a zároveň se pohybovat na území největšího geopolitického rivala.

Jak takový prezidentský seznam nezbytností vypadá, dobře ilustrují právě cesty šéfů Bílého domu. Základní položkou je Air Force One. Nejde o název konkrétního letadla, ale o volací znak jakéhokoli stroje amerického letectva, na jehož palubě prezident sedí.

Po desetiletí pod tímto označením figurovala zejména dvojice speciálně upravených Boeingů 747-200B s vojenským označením VC-25A. Jejich elektronika je chráněna proti elektromagnetickému pulzu, mají zabezpečené komunikační systémy, možnost tankovat za letu a v případě krize mohou sloužit jako mobilní velitelské centrum.

Na palubě je prezidentská kancelář, konferenční místnost i zdravotnické zázemí schopné fungovat jako operační sál. Před prezidentovým příletem navíc běžně vyrážejí nákladní letouny s automobily a dalším vybavením.

Od letošního června je to s prezidentskou flotilou o něco složitější. Letectvo převzalo Boeing 747-8, označovaný jako VC-25B „Bridge“. Ten dříve používala katarská královská rodina a země ho loni darovala USA. Letoun má překlenout dobu do dokončení nové generace prezidentských boeingů a Trump plánuje, že se po konci jeho mandátu stane součástí prezidentské knihovny.

Podobně nápadná je kolona. Americký prezident má k dispozici několik typů obrněných vozidel, nejslavnějším z nich je speciálně postavený Cadillac přezdívaný The Beast. Podrobnosti o jeho konstrukci jsou tajné.

Při uvedení současné generace v roce 2018 však Reuters s odkazem na experty popsal neprůstřelná skla, pneumatiky schopné pokračovat v jízdě i po poškození, utěsněný interiér chránící před chemickým útokem a rozsáhlé komunikační vybavení. V koloně navíc obvykle jedou dva identické vozy, což má zmást případné útočníky.

Na celý ochranný aparát dohlíží Tajná služba USA (United States Secret Service), která nechrání jen amerického prezidenta a viceprezidenta, ale na americkém území také hostující hlavy států a vlád.

Má vlastní protisniperské týmy a psovody vycvičené k vyhledávání výbušnin a při prezidentských cestách spolupracuje s místními bezpečnostními složkami. Také předem prověřuje místa, kudy se chráněná osoba bude pohybovat.

A pak je tu zařízení, které budí asi nejvíce pozornosti. Jde o takzvaný nuclear football - kufřík, který v prezidentově blízkosti nosí vojenský pobočník.

Podle Congressional Research Service obsahuje prostředky zabezpečené komunikace a informace o připravených variantách jaderných operací. Pokud by prezident rozhodl o použití jaderných zbraní, musí nejprve prokázat svou totožnost pomocí kódů uložených na kartě přezdívané „biscuit“. Systém je navržen právě tak, aby vrchní velitel mohl svou pravomoc vykonávat i mimo Washington.

U Si Ťin-pchinga existují stejné základní potřeby, avšak o systému, který mu to umožňuje, se toho veřejně ví podstatně méně.

Čínská obdoba Air Force One je mnohem nenápadnější – přinejmenším v oficiální komunikaci. Ministerstvo zahraničí i letos při Siových cestách opakovaně uvádí pouze to, že prezident odlétá či přilétá „speciálním letadlem“.

Si v minulosti opakovaně létal Boeingy 747 společnosti Air China. Ještě v roce 2015 tehdejší diplomat Lu Pchej-sin popisoval systém tak, že Čína na rozdíl od Spojených států neměla jedno trvale vyhrazené prezidentské letadlo.

Air China před cestou poskytla běžný stroj, který prošel dlouhou bezpečnostní kontrolou i zvláštním výběrem posádky a jehož interiér byl dočasně upraven. Po skončení prezidentské mise se mohl vrátit do komerčního provozu.

Jde však o deset let starý popis a Peking dnes podrobnosti o prezidentských letadlech nezveřejňuje.

Po přistání v destinaci Si Ťin-pching obvykle přesedá do dlouhé černé limuzíny Chung-čchi N701, kterou Čína přepravuje do cílové země předem.

Chung-čchi, v překladu „Rudá vlajka“, vznikla v roce 1958 za éry Mao Ce-tunga a od počátku byla úzce spojena s čínským státním protokolem.

N701 se stala mimo Čínu známější během Siovy návštěvy Kalifornie v roce 2023. Po jednání na panství Filoli si limuzínu prohlédl tehdejší prezident Joe Biden, označil ji za „beautiful vehicle“ a přirovnal ji právě k The Beast.

Na internetu kolují velmi konkrétní, avšak nepotvrzené údaje o tom, jakým střelám nebo explozím vůz odolá.

Jak již bylo zmíněno, v USA nebude Siho bezpečnost jen čínskou záležitostí, jelikož ochranu hostujících hlav států má přímo mezi svými úkoly Tajná služba.

Prezidenta ale současně doprovází jeho vlastní ochranka. Jádrem čínského systému je útvar označovaný v angličtině jako Central Guard Bureau nebo Central Security Bureau, spojený s generální kanceláří Ústředního výboru Komunistické strany Číny.

Odborná studie zveřejněná v časopise The China Quarterly upozorňuje, že čínský systém ochrany nejvyšších představitelů má oproti běžným prezidentským ochrankám ještě jednu zvláštnost - vzhledem ke kontrole přístupu k nejvyššímu vedení historicky hrál také citlivou roli ve vnitrostranické politice.

Při Siově cestě do Hongkongu v roce 2022 doplňovala jeho osobní strážce z Central Security Bureau tamní elitní jednotka pro ochranu VIP. Někteří hongkongští policisté nesli lehké balistické kufříky, které bylo možné během několika sekund rozložit do podoby neprůstřelného štítu.

South China Morning Post tehdy s odkazem na policejní zdroj uvedl, že někteří příslušníci měli mít zbraně ukryté v zavazadlech. Celou prezidentovu kolonu doprovázely desítky policejních vozidel, včetně pyrotechnického týmu.

Ochrana nekončí na ulicích. Když Si v listopadu 2023 po jednání s Bidenem na kalifornském panství Filoli dojedl ravioli s bylinkovou ricottou, členové jeho ochranky podle listu The Wall Street Journal posbírali použité příbory a talíř a postříkali je neidentifikovanou kapalinou. List uvedl, že cílem bylo zabránit tomu, aby se do rukou cizí strany dostal biologický materiál čínského vůdce, včetně DNA.

Podobnou důkladností se vyznačují i americké prezidentské cesty. Při cestách do Číny musí americká strana podle WSJ předem vyjednat každou zbraň i vysílačku, kterou chce přivézt. Také Američané kontrolují jídlo – nejen kvůli možnému úmyslnému napadení, ale i kvůli obyčejné otravě potravinami.

Do detailu je připravený i čas. „Tyto cesty se plánují v patnáctiminutových intervalech. Říkáme tomu tick-tock,“ popsal WSJ Dennis Wilder, někdejší vysoký činitel Národní bezpečnostní rady, který pomáhal organizovat cesty George W. Bushe do Číny. Přitom sami prezidenti mohou předem vymyšlený plán komplikovat.

Bush pravidelně přicházel asi o deset minut dřív, než určoval harmonogram. Členům doprovodu tak nestačilo dorazit „včas“ – kolona odjížděla dřív s nástupem prezidenta. „Pár autokolon jsem zmeškal, protože jsem přišel včas,“ vzpomínal Wilder.

Ne vždy se také bezpečnostní opatření potkají s diplomatickým protokolem. Když Barack Obama v roce 2016 přiletěl na summit G20 do čínského Chang-čou, vystoupil z Air Force One po malém vestavěném schodišti namísto pojízdných schodů s červeným kobercem. Událost tehdy vyvolala spekulace o čínském diplomatickém „ponížení“.

Čínský představitel zapojený do příprav ale následně SCMP řekl, že šlo o rozhodnutí americké strany - její bezpečnostní tým nechtěl, aby ke stroji manévroval čínský řidič, který nerozuměl anglickým pokynům. Nabídku na přítomnost tlumočníka Američané podle něj odmítli.

Ještě ostřejší spor se odehrál při Trumpově návštěvě Pekingu v roce 2017. Americká média tehdy informovala o konfliktu poté, co vojenskému pobočníkovi s jaderným kufříkem bránila čínská ochranka ve vstupu do Velkého sálu lidu.

Přesný průběh zůstává sporný - některá média psala o fyzické potyčce, Tajná služba však později výslovně odmítla tvrzení, že její agent čínského činitele srazil k zemi.

Právě zmíněný jaderný kufřík patří mezi největší neznámé. O tom, zda vůbec existuje, odborníci diskutují již dlouhá léta.

Už v roce 2015 Gregory Kulacki z Union of Concerned Scientists popsal rozhovor s dobře informovaným čínským expertem na kontrolu zbrojení. Ten mu řekl, že se v čínských bezpečnostních kruzích diskutovalo o otázce, proč má americký prezident jaderný kufřík, zatímco čínský ne – a zda by jej Čína neměla zavést také.

O deset let později se k tématu vrátila studie Defense Threat Reduction Agency. Autoři uvedli, že při průzkumu otevřených zdrojů nenašli žádný důkaz, že by Si Ťin-pchinga při cestách pravidelně doprovázel důstojník s čínskou obdobou amerického kufříku.

Čínské jaderné rakety však oproti Američanům zřejmě nepoužívají stejný typ elektronických pojistek, takzvaných permissive action links, které by k odpálení vyžadovaly zadání centrálně drženého autorizačního kódu.

Přesný „poslední článek“ řetězce, tedy způsob, jakým by politické vedení v mimořádné situaci přijalo rozhodnutí a předalo jej jaderným jednotkám, tak zůstává neznámý.