Článek
Představitelé vlády v posledních dnech přiznávají, že Česko čelí hrozbám ze strany Ruska. Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání vlády pronesl, že vnímá, co se ve světě děje. „My jako Česká republika článek 5 budeme respektovat,“ řekl v reakci na slova slovenského premiéra Roberta Fica. Ten před pár dny prohlásil, že nechce, aby bylo Slovensko součástí jakéhokoli vojenského konfliktu „kvůli nějakému článku 5“ (článek 5 Severoatlantické smlouvy je klíčovým principem kolektivní obrany, který říká, že ozbrojený útok proti jednomu členu NATO je útokem proti všem - pozn. red.).
„Jakákoli vyjádření zpochybňující článek 5 nebo naše členství v NATO považuji v současném bezpečnostním kontextu za nebezpečná a budu rád, když v České republice takto uvažovat nebudeme,“ řekl zase prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku.
Babiš také na tiskové konferenci zmínil, že Česku nyní nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí. Totéž později potvrdil i prezident Petr Pavel, který je v New Yorku na Valném shromáždění OSN. Moskva by ale podle Pavla mohla podniknout větší hybridní útok. Proto se čeští politici a odborníci zabývají možnými krizovými scénáři. Že situace v Evropě eskaluje, ostatně připouštěl už dopoledne ve Sněmovně ministr obrany Zůna.
„Bezpečnostní prostředí prochází nejdramatičtější proměnou za poslední desetiletí. Hrozby, kterým čelíme, jsou komplexní – od klasického vojenského scénáře v Evropě až po hybridní působení, ekonomickou závislost a narušení dodávek kritických surovin. Pokud má být odpověď státu efektivní, musí být systémová,“ řekl úvodem semináře s názvem Komplexní revize krizové, obranné a související legislativy.
Zůna a jeho vládní kolega, ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), dostali už před dvěma měsíci za úkol zpracovat revizi obranné a bezpečnostní legislativy. Čas na to mají do července příštího roku. Seminář pod záštitou SPD byl tak jedním z prvních setkání, které mělo přispět ke sdílení informací napříč resorty a jejich organizačními strukturami.
V rámci semináře řečníci potvrzovali důležitost členství v NATO, diskutovali o možném přelití konfliktu z Ukrajiny do dalších zemí Evropy a řešili možné krizové scénáře a připravenost na ně.
Zůna si chválí vyšší výdaje na obranu
Ačkoliv se hnutí SPD dlouhodobě bránilo navyšování obranných výdajů a jeho představitelé prosazují „mír“, ministr Zůna se plánovaným navýšením výdajů prakticky chlubil.
„Chci na tomto místě zdůraznit klíčovou věc – přecházíme od slov k činům. V příštím roce půjde na obranu státu historicky nejvyšší suma financí. Tím plníme náš klíčový závazek vůči Severoatlantické alianci, ale především investujeme do vlastní bezpečnosti: modernizace výzbroje, infrastruktury a kolektivní odstrašující schopnosti,“ dmul se ministr.
Jeho řečnění přihlížel šéf Poslanecké sněmovny a SPD Tomio Okamura, který akci zaštítil, společně s poslaneckým kolegou Tomášem Doležalem. Byl to přitom právě Okamura, kdo ještě minulý týden lobboval na koaliční radě za škrty ve výdajích na armádu.
V rámci svého úvodního slova Okamura zmínil, že světové konflikty dramaticky dopadají na ceny energií, dodavatelské řetězce a ohrožují fungování českého hospodářství. „A my nemůžeme jen pasivně přihlížet. Naším pravidelným úkolem musí být ochrana zájmů České republiky a našich lidí. Naše současná krizová legislativa vznikala v úplně jiné době, dnes vykazuje značné limity,“ otevřel téma semináře.
Vzhledem k varováním nejen ze strany spojenců, ale i premiéra Andreje Babiše, že západní svět čelí hybridním hrozbám, za kterými stojí Rusko, se většina semináře zabývala otázkou připravenosti české legislativy a společnosti na případnou eskalaci.
Na akci vystoupil například Aleš Vytečka, ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci, bezpečnostní expert Andor Šándor, předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr nebo třeba náčelník generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
Hlaváč například hovořil o tom, že pravděpodobnost a míra rizika vojenského napadení některého z členských států aliance se výrazně zvýšila. Dodal, že „varovací doba“ se v Evropě zkracuje.
„Vývoj prostředí se zrychluje a je méně předvídatelný. Varovací doba možnosti vzniku vojenského konfliktu v Evropě se výrazně změnila. Již před několika lety jsme hovořili o varovací době v řádu let a dnes se pohybujeme v řádu týdnů až dní,“ popsal Hlaváč.
Bezpečnostní opatření musí proběhnout i v „období míru“
Nejenom on v rámci semináře vysvětloval, že valnou část bezpečnostních opatření je nutné provést už „v období míru“. Narážel tím na skutečnost, že členové Severoatlantické aliance počítají se scénářem „odstrašení agresora“, ke kterému ale musí dojít ještě předtím, než dojde k útoku na některou z členských zemí.
Podle Hlaváče je nutné, aby byla na bezpečnostní hrozby připravena jak vláda, tak společnost. „Vyhlášení článku 5 není rozhodující. Jde pouze o politickou deklaraci. Řada opatření musí být realizována ještě před vyhlášením článku 5. Zásadní otázka pro Českou republiku je, jak naše legislativa umožňuje plnění našich spojeneckých závazků a zajištění naší bezpečnosti a obrany s požadavkem jejich realizace již v míru, kdy řada opatření dle současné legislativy je spojena až s vyhlášením stavu ohrožení státu,“ nastínil jednu ze stěžejních legislativních změn.
Řečníci se totiž v průběhu semináře shodovali na tom, že některá opatření – i ta, která by případně očekávalo NATO – jsou totiž navázaná například na vyhlášení stavu ohrožení státu (SOS) či válečného stavu (VS).
Například právník a vysokoškolský pedagog Jan Kudrna upozorňoval na rozpor mezi zmíněnými stavy. Takzvaný stav ohrožení státu by měl totiž hypoteticky předcházet tomu válečnému. Kudrna ale tuto posloupnost rozporuje s tím, že v případě eskalace ze strany Ruska budou dříve naplněny podmínky pro válečný stav, nikoli pro SOS.
„A to si myslím, že je jeden z našich určitých strukturálních problémů, že NATO od nás čeká nějaká opatření, která my máme svázána se stavem ohrožení státu,“ zmínil.
Shoda mezi lidovci a SPD
Daná problematika se ostatně neřešila pouze na semináři SPD. Ve stejnou chvíli totiž v jiné místnosti probíhal seminář pod záštitou lidoveckého poslance Jana Bartoška s názvem Odolnost obyvatelstva a připravenost na krizové situace.
Ačkoliv se lidovci s hnutím SPD málokdy na něčem shodnou, oba semináře apelovaly na nutnost celospolečenské i legislativní připravenosti na krize. Bývalý náčelník generálního štábu AČR Karel Řehka – podobně jako Hlaváč na semináři SPD – upozornil, že se dosud nikdo nezabýval tím, jak postupovat, pokud by krize byla náhlá a rozsáhlá.
„Pro vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je v Česku nutný souhlas obou komor Parlamentu. Parlament by se nebyl schopen fyzicky ani operativně sejít. Současné krizové stavy nejsou v zákoně dobře definovány. Chybí v nich například aktualizovaný Ústřední plán obrany státu,“ popsal.
Lidovecký seminář se více zabýval tím, jak vypěstovat odolnou společnost, která je schopna reagovat na nejrůznější – třeba i kybernetické – hrozby. Součástí byl například apel, aby se společnost více angažovala v dobrovolnické činnosti. Podobně jako u semináře SPD se kladl důraz i na nutnost kvalitní krizové komunikace a organizace dělby práce mezi jednotlivými složkami.
