Článek
Válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině, vlna veder v USA a Evropě, ale i probíhající elektrifikace jsou faktory, které zdražují ceny ropy, plynu, obilí, ale například i mědi. Konkrétně cena barelu ropy Brent se od začátku roku zvýšila o téměř 61 procent na 96,86 dolaru.
Cena zemního plynu v Evropě se pak dostala na nejvyšší úroveň od roku 2022, kdy probíhala energetická krize kvůli zastavení dodávek z Ruska. Jedna megawatthodina plynu s dodáním na říjen stojí okolo 75 eur.
Komoditní šok
O desítky procent za zhruba devět měsíců ale zdražily i další suroviny, od bavlny přes zinek a pšenici až po rýži. Ceny komodit jsou nyní podle ukazatele Bloomberg Commodity Index dokonce nejdražší od roku 2012. „Je to šok, který táhne řada faktorů,“ uvádí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Tento index sleduje vývoj cen kontraktů na dodání komodit v budoucnosti a v koši, se kterým počítá, je přes dvacet druhů zboží a surovin. Od začátku roku posílil o téměř dvaatřicet procent, čímž překonává americké akcie, světové dluhopisy, ale i bitcoin. Bondy totiž ztratily na hodnotě a cena bitcoinu od začátku roku prakticky stagnuje. Světové akcie pak od začátku roku posílily o více než dvanáct procent a americké o zhruba 11,5 procenta.
Co to jsou komodity
- Komodity jsou hromadně vyráběné nebo těžené suroviny a primární zemědělské produkty, které mají standardizovanou kvalitu a na trzích jsou vzájemně plně zastupitelné bez ohledu na výrobce.
Hlavní druhy komodit:
- Energie: Ropa, zemní plyn, uhlí či elektřina.
- Kovy: Drahé kovy (zlato, stříbro) i průmyslové kovy (měď, hliník).
- Zemědělské plodiny: Pšenice, kukuřice, káva, cukr nebo kakao.
- Maso a dobytek: Živý skot nebo vepřové půlky.
Prudce zdražují energie, když za růstem cen ropy a zemního plynu k její výrobě stojí válka na Blízkém východě. To táhne nahoru i ceny nafty a benzinu.
To však není jediný důvod, proč pohonné hmoty zdražují. Ukrajinské útoky na ruské rafinérie totiž změnily poměry na světovém trhu. „Z Ruska se stal importér paliv, kterých na globálním trhu není dostatek. Přitom před válkou naopak patřil k exportérům,“ upozorňuje Tyleček.
Uzavření Hormuzského průlivu, kterým za běžných okolností proudí okolo pětiny světových dodávek ropy, kvůli válce v Íránu má ovšem dopad nejen na ropu a výrobky z ní, ale i na zemědělské plodiny. Zdražují se totiž hnojiva, což ovlivňuje plány farmářů na celém světě. V Austrálii proto vysadili méně pšenice právě kvůli zdražení hnojiv.
Právě potraviny tak mohou v nejbližších měsících zdražovat nejvýrazněji. Kromě vyšších cen hnojiv za tím stojí i další faktory.
Evropskou i americkou úrodu obilí také poškodila vlna veder. V červenci vydala evropská asociace pro zemědělské komodity Coceral odhad nižších výnosů pšenice v objemu 286,6 milionu tun pro země Evropské unie a Británii, když o rok dříve se sklidilo 310 milionů tun. V USA se pak očekává nejhorší sklizeň od roku 1970 kvůli suchu v oblasti Velkých planin, což je hlavní obilnářská oblast kontinentu.
Obchod s obilím pak narušují také stupňující se vzájemné útoky Ruska a Ukrajiny na černomořské přístavy a dopravní infrastrukturu, která zajišťuje vývoz hlavně pšenice. „Kromě samotné války v Íránu je tento efekt posilován i pokračující válkou na Ukrajině a s ní spojenými útoky na těžební a průmyslová centra v Rusku či omezenou možností přepravy přes Černé moře,“ popisuje hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Ceny pšenice se tak od začátku roku zvýšily o více než čtyřicet procent a cena rýže vyletěla dokonce o 63 procent. Přitom právě rýže je hlavní potravinou pro asi polovinu světové populace.
Zdražují však i další potraviny. Přispívá k tomu podle Tylečka i strach obchodníků z klimatických změn. „Nepomáhá ani nezvykle silný meteorologický jev El Niño, který v nejbližší době může způsobit silné klimatické anomálie v celém tropickém pásu, což téměř jistě negativně ovlivní tamní zemědělství,“ doplňuje Hradil.
Na rozdíl od energií a zemědělských komodit se letos nedaří drahým kovům, jako je zlato a stříbro. Naopak cena průmyslových kovů jde nahoru. Okolo rekordních úrovní se pohybuje cena mědi, když ve čtvrtek stála 14 577 dolarů za tunu. „Měď profituje z probíhající globální elektrifikace,“ komentuje Tyleček.
Ceně kovu pomáhá zdražovat i extrémní nedostatek nabídky ze strany dolů a mimořádně nízké zásoby v Číně, uvádějí analytici čínské makléřské společnosti Everbright Futures.
Vysoké ceny komodit pak ovlivní inflaci na celém světě. „Celkový efekt na českou inflaci je v tuto chvíli obtížné kvantifikovat, nicméně po pohonných hmotách se jako první zřejmě projeví v energiích, následně v potravinách a teprve s odstupem času v průmyslovém zboží,“ popisuje Hradil.
Vyšší ceny v obchodech
Podobně se vyjadřuje hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň: „Zatím se komodity propsaly do inflace částečně přes pohonné hmoty.“ Následně se však zvýší ceny dopravy. „To se projeví ve zdražení zboží později, s půlročním až ročním zpožděním,“ dodává Bartoň. Ceny pohonných hmot jsou však vysoko už několik měsíců, což se může již začít projevovat v cenách v obchodech.
Na začátku příštího roku tak bude podle Bartoně těžké, aby inflace nepřekročila tři procenta. Ještě pesimističtější je ekonom Hradil. „Namísto původně očekávaných cca 2,5 procenta bychom se mohli dočkat inflace v okolí čtyř procent, v případě dalšího zhoršení situace na komoditních trzích potenciálně až mezi pěti a šesti procenty,“ dodává Hradil.
A kdo pocítí zdražování komodit nejvíce? „Nejchudší lidé, kteří nejvyšší podíl svých příjmů utrácejí za potraviny a paliva, budou zasaženi nejvíce, stejně jako rozvojové ekonomiky, které již nyní zápasí s vysokým dluhem,“ líčí Indermit Gill, hlavní ekonom Světové banky.
