Článek
Bylo jí jedenačtyřicet, doma měla osmiletou dceru a rakovina prsu pro ni byla onemocněním, které se týká výhradně „jiných lidí“. V rodině nikdy nikdo rakovinu neměl. Pak si nahmatala bulku, vyšetření následně potvrdilo, že jde o nádor. „První myšlenky patřily mojí dceři Natálce. Budu tady pro ni? Jak bude vypadat naše budoucnost?“ vzpomíná Radka Kozáková. Následovala částečná mastektomie neboli zákrok, při němž lékaři odstranili nádor spolu s částí okolní prsní tkáně, zasaženou uzlinu a preventivně několik dalších uzlin v okolí.
Čekalo ji osm chemoterapií, ozařování, rok a půl biologické léčby a deset let hormonální terapie. „Přišla jsem o vlasy, řasy i obočí. Zažívala jsem únavu, bolesti i chvíle, kdy jsem neměla sílu vstát z postele. Snažila jsem se neztrácet optimismus, i když přišel také okamžik, kdy jsem byla psychicky úplně na dně,“ popisuje. Sílu čerpala od rodiny a třeba z okamžiku, kdy ji dcera Natálka prohlásila za herečku ze sci-fi seriálu Návštěvníci, která také neměla vlasy. Dnes je Radka třináct let v remisi a všem ženám doporučuje, aby svoje prsa sledovaly a chodily na mamograf, pokud už se jich věkově týká. Protože jen ten dokáže odhalit nemoc ve fázi, kdy není léčba tak složitá.
Stejně to vidí další pacientka Věra Macáková, která se taky spoléhala na absenci nemoci u příbuzných – myslela si, že rakovina prsu prostě v rodině je, nebo není. „V té naší žádné rakoviny nemáme, takže mě se to přece netýká. Samovyšetření jsem si nikdy nedělala. Žila jsem naplno, měla jsem spousty aktivit a zájmů, na nějaké prevence jsem ani nepomyslela,“ vzpomíná žena, která má za sebou rovněž náročnou léčbu rakoviny. Jak to, že se nádor může objevit i u žen, jejichž příbuzné ho neměly a co riziko zvyšuje?
