Článek
Švýcarská vláda se chystá bance UBS výrazně zpřísnit podmínky, aby ji připravila na nečekané události a vyhnula se případným problémům.
Horní komora švýcarského parlamentu ve středu podpořila nová pravidla kapitálové přiměřenosti, která by po UBS požadovala, aby své zahraniční jednotky kryla takzvaným kmenovým kapitálem Tier 1 (CET1) z 90 procent. Tento kapitál slouží k okamžitému krytí nečekaných ztrát. Dosud banka musela své zahraniční pobočky krýt kapitálem z 60 procent, navíc nemuselo jít o kapitál z nejvyšší kategorie CET1.
Zní to hodně technicky, v praxi to však znamená, že by banka musela získat nový kapitál ve výši kolem 18 miliard dolarů. Představitelé UBS tvrdí, že by takové břemeno zásadně ohrozilo schopnost banky ziskově poskytovat úvěry.
Iniciativa švýcarských politiků nevznikla náhodou, v roce 2023 se za dramatických okolností poroučela banka Credit Suisse a nakonec ji převzala právě UBS.
Schválené opatření se má týkat všech „systémově významných bank“ - v praxi to je však jen UBS, která svou velikostí zhruba 1,7 bilionu dolarů přesahuje celou ekonomiku alpské konfederace (cca 1,15 bilionu dolarů). Takže pokud by bance došly peníze, případná záchrana by se neobešla bez spousty peněz daňových poplatníků.
„Tento politický výsledek není kompromisem a neřeší prapříčiny pádu banky Credit Suisse,“ uvedla UBS v prohlášení. „Jeden monokl ještě sneseme, ale dva monokly a přeražený nos, to už je moc,“ volil ještě před schválením jadrnější slovník šéf banky Sergio Ermotti.
V reakci na schválení nového zákona se tak v bance opět rozhořela jednání o odchodu ze Švýcarska. O tom, že banka zvažuje variantu fúze se zahraniční bankou, informoval například americký zpravodajský server Semafor s odkazem na zdroje obeznámené se situací.
Mezi potenciálními partnery pro fúzi by se mohla objevit americká banka Morgan Stanley, která má velký zájem o aktiva v hodnotě sedmi bilionů dolarů, jež UBS spravuje v rámci takzvaného wealth managementu, tedy správy majetku movitých jednotlivců. V úvahu připadají i skromnější varianty, jako spojení s bankovními domy Standard Chartered nebo Deutsche Bank.
Vedení UBS už před schvalováním zákona varovalo, že by mohlo variantu odchodu ze země zvážit. Minulý týden předseda správní rady UBS Colm Kelleher varoval, že pokud se regulační pravidla stanou příliš omezujícími, mohla by banka své setrvání ve Švýcarsku přehodnotit.
„Naším nejvyšším cílem je dosáhnout ve Švýcarsku kompromisu, který nám umožní zůstat ve Švýcarsku, být zde úspěšní a přinášet přidanou hodnotu švýcarskému hospodářství,“ řekl podle agentury Reuters předseda správní rady UBS Colm Kelleher v reakci na dotaz, zda by bankovní koncern mohl své sídlo přesunout do zahraničí.
„Pokud bychom se ale ocitli v situaci, ve které už nebudeme moci být konkurenceschopní, museli bychom o tom uvažovat,“ dodal.
Ministryně financí Karin Keller-Sutterová původně navrhovala, aby UBS musela zahraniční jednotky krýt kapitálem ze sta procent. Tento návrh podporovala i Švýcarská národní banka a tamní úřad pro dohled nad finančními trhy FINMA.
Kmenový kapitál Tier 1 (CET1) je nejkvalitnější a nejdražší formou bankovního kapitálu – tvoří ho především akciový kapitál a nerozdělený zisk. Na rozdíl od dluhových nástrojů dokáže okamžitě absorbovat ztráty, aniž by banka musela vyhlásit krizi.
Akcie UBS na zprávu o schválení přísnějších pravidel reagovaly jen mírně. Návrh ještě musí posoudit dolní komora parlamentu, vstoupit v platnost by mohl v průběhu příštího roku. Pak by se rozběhlo několikaleté přechodové období, po které by banka měla kapitál navyšovat.
