Článek
Podvodníkům mohou naletět i lidé, kteří za běžných okolností dokážou udržet chladnou hlavu. Podvodníci totiž velmi dobře pracují se zranitelnými místy lidské psychiky.
Útočníci zneužívají především emocí a důvěry obětí, nikoli jejich hlouposti, jak uvádí tiskový mluvčí Policie ČR Jakub Vinčálek. „Sociální inženýrství funguje právě proto, že pachatel manipuluje přirozenými lidskými reakcemi. Nejčastější mechanismy jsou strach, časový tlak, autorita, touha po výhodě či zisku a důvěra či empatie a postupná eskalace požadavků,“ uvádí.
Pachatel může oběť například přesvědčit, že je normální předat vzdálený přístup k počítači, poslat kopii dokladu, provést neobvyklou bankovní operaci nebo si dokonce půjčit peníze na domnělou investici.
Podle bývalé armádní psycholožky Heleny Sovákové podvodníci zneužívají takzvaných mentálních zkratek, které náš mozek běžně využívá například k tomu, aby se mohl rychle rozhodnout.
„Problém nastává ve chvíli, kdy někdo ví, jak tyto zkratky fungují, a začne je cíleně využívat proti nám. A když jsme navíc ve stresu, pod silnou emocí a pod časovým tlakem, máme mnohem menší prostor všechno znovu promýšlet a kontrolovat. Jedním z velmi silných principů je autorita. Když nám zavolá někdo, kdo vystupuje jako policista, pracovník banky nebo jiné důvěryhodné instituce, máme přirozeně větší tendenci jeho slovům věřit. V běžném životě je to užitečné. Nemůžeme si přece pokaždé ověřovat každého lékaře, policistu nebo bankéře od úplného začátku. Podvodník ale právě tuto naši přirozenou důvěru v autoritu využije,“ vysvětluje Sováková.
Jednou z dalších technik kyberšmejdů bývá snaha vyvolat v oběti strach ze ztráty. V kombinaci s hrozbou ztráty navíc funguje dobře časový nátlak. Podvodníci totiž vyvolají dojem, že oběti něco hrozí a na řešení má jen krátký čas.
Čím méně času máme, tím méně prostoru je na to informace zpochybňovat a ověřovat. „Velmi dobře funguje také závazek a konzistence. Podvodník po nás často nechce všechno hned. Nejprve uděláme malý krok. Odpovíme na otázku, potvrdíme nějaký údaj, klikneme na odkaz. Potom uděláme další krok. A když už jsme se jednou nějak rozhodli, naše mysl má přirozenou tendenci v tomto rozhodnutí pokračovat a být s ním konzistentní,“ popisuje.
Mozek podle Sovákové přemýšlí dvěma způsoby. Jeden je rychlý, automatický a intuitivní. Využívá to, co už známe, naše zkušenosti, naučené vzorce a mentální zkratky. Druhý způsob přemýšlení je pomalejší a analytický. Ten ovšem potřebuje určitý čas, klid a mentální kapacitu.
Podvodník ovšem podle psycholožky potřebuje přesný opak. Potřebuje, abychom se k tomu pomalejšímu přemýšlení, pokud možno, vůbec nedostali. Proto vytváří stres, naléhavost a časový tlak. Ve stresu se naše pozornost více soustředí na bezprostřední hrozbu. Když člověku někdo řekne, že například právě přichází o peníze, pozornost se velmi přirozeně zaměří na to, jak tomu zabránit. A právě tehdy máme větší tendenci sáhnout po rychlém a dostupném řešení.
Zní jako vaše dcera
S rozvojem umělé inteligence navíc podle Vinčálka přibývá možnost vytvářet velmi přesvědčivé falešné reklamy, komunikaci či videa. Například deepfake videa známých osobností jsou často používaná k propagaci falešných investičních příležitostí.
Nástroje umělé inteligence v poslední době rozšiřují možnosti podvodníků. Podle Sovákové si s nástupem AI proto musíme dávat pozor na to, že ne všechno je ve skutečnosti takové, jak se nám to ukazuje. „Může nám zavolat hlas, který zní jako náš syn nebo dcera. Může přijít velmi dobře napsaný e-mail bez jediné gramatické chyby. Podvodná zpráva může znát naše jméno, banku, rezervaci hotelu nebo další skutečné informace. A právě tím je dnes situace mnohem složitější,“ míní expertka.
Významnou část podvodů tvoří podle Vinčálka například podvodné telefonáty, e-maily nebo SMS a online komunikace. „Telefonáty, při nichž se pachatel vydává například za banku, policii či jinou instituci. V posledních dvou letech jsou bohužel populární investiční podvody, zejména nabídky investování do kryptoměn, energií či jiných aktiv. Policie je popisuje jako jednu z nejzávažnějších forem online podvodů z hlediska způsobených škod. Pachatelé mohou oběť postupně přesvědčit k dalším a dalším vkladům a někdy ji přimět i k půjčkám.“
Pachatelé při investičních podvodech podle mluvčího České bankovní asociace Adama Duffka slibují nereálně vysoké zhodnocení, využívají profesionálně vypadající webové stránky, falešné investiční platformy nebo smyšlené grafy zobrazující údajný růst investice. Oběť často nejprve přesvědčí k zaslání menší částky a následně ji postupně tlačí k dalším, výrazně vyšším platbám.
Obrana si žádá rychlost
Ačkoliv podvodníci využívají slabá místa naší psychiky a někdy není jednoduché si uvědomit, že čelíme podvodu, existují techniky, které nám mohou pomoci se bránit.
Pokud si oběť uvědomí, že se stala předmětem podvodu, je podle Vinčálka klíčové nečekat a nestydět se situaci řešit. „Rychlost je zásadní, protože může být ještě možné zabránit převodu peněz nebo některé transakce zastavit. Okamžitě kontaktovat banku, zablokovat karty a případně přístupy do internetového či mobilního bankovnictví, kontaktovat Policii ČR a uchovat komunikaci s podvodníky. Jakmile někdo vytváří tlak na okamžité finanční rozhodnutí nebo požaduje citlivé údaje, je namístě komunikaci přerušit a ověřit si ji jinou cestou,“ doporučuje mluvčí.
Sováková radí používat jednoduché pravidlo čtyř P - pauza, promysli, prověř, pokračuj. „Vychází z principu, který dobře znám z krizového a vojenského prostředí: když se dostanu pod tlak, první úkol není okamžitě jednat, ale zastavit automatickou reakci, zorientovat se v situaci a teprve potom udělat další krok,“ komentuje.
Podle Duffka bychom nikdy neměli klikat na podezřelé odkazy, které obdržíme e-mailem nebo SMS zprávou. „Banka po vás nikdy nebude chtít žádné přístupové údaje, to je největší varovný signál. Pokud vám volá někdo, u koho si nejste jistí a vydává se například za bankéře, vyžádejte si jeho autorizaci, případně zavěste a zavolejte do banky sami. Opět, bankéř po vás nikdy nebude chtít žádné přístupové údaje k vašemu účtu a už vůbec po vás nebude požadovat převedení prostředků na ,bezpečný účet‘,“ dodává.
