Článek
Jihomoravský Vyškov se v posledních dvaceti letech stal synonymem pro začátek každé vojenské kariéry. Od zrušení povinné vojenské služby v roce 2004 totiž platí, že kdo chce sloužit v armádě či její aktivní záloze, musí projít kurzem základní přípravy, který se koná právě ve Vyškově. Brzy se to ale pro část nováčků změní.
Jak Seznam Zprávám řekl zástupce náčelníka generálního štábu generál Pavel Lipka, do dvou let začne armáda pořádat úvodní výcviky i na dalších místech Česka.
„Do dvou let bychom měli být schopni tyto výcviky dělat plnohodnotně určitě minimálně na čtyřech místech. Předpokládám, že budeme schopni postupně decentralizovat tyto aktivity jednak na prapory územní obrany, ale i na útvary pozemních a vzdušných sil,“ potvrzuje Lipka.
Týkat se to má úvodních výcviků pro příslušníky aktivní zálohy nebo pro zájemce o jednorázové dobrovolné vojenské cvičení. Kurz základní přípravy pro profesionální vojáky podle Lipky zatím dál zůstane ve Vyškově, stejně jako odborné kurzy pro všechny vojáky, tedy i ty v aktivní záloze.
„Vyškov i do budoucna bude hrát obrovskou roli v odborné a kariérové přípravě, protože základním kurzem příprava žádného vojáka nekončí, je to jenom start. Ve Vyškově jsou různé trenažery nebo učební pomůcky, které jinde nejsou,“ nastiňuje budoucnost výcviku generál.
Otestováno
Že jde základní výcvik zorganizovat i jinde než ve Vyškově, si vojáci otestovali během posledních tří let, kdy o letních prázdninách uspořádali dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky na různých místech republiky. Plnoletí studenti středních škol tak prošli zrychleným kurzem základní přípravy a v případě zájmu mohli pokračovat do armády či aktivní zálohy.
„Na standardní základní kurz nepotřebujete mít žádné speciální zázemí, potřebujete mít výcvikový prostor, třeba posádkové cvičiště, kde můžete používat cvičné střelivo, ubytovací kapacity, instruktory a v dojezdové vzdálenosti střelnici, kam můžete vzít jednotku třeba na dva, tři dny, aby splnili, co mají, a potom ji přenechají zase někomu dalšímu,“ vypočítává Lipka.
Vojáci prý uvažují o několika konkrétních lokalitách, kam by kurzy základní přípravy pro aktivní záložníky mohli z Vyškova přesunout.
Vedle Líní nebo Přerova zmiňuje generál Lipka třeba Hodonín, Tábor nebo Bechyni. „Rozhodně předpokládám taky Zlínský kraj,“ říká a připomíná, že kurz základní přípravy, dříve známý jako „přijímač“, organizovalo až do roku 2004 vícero posádek po celé republice, takže se armáda vrací k něčemu, co dříve bylo běžné.
Do jediné lokality se úvodní výcvik přesunul po zrušení povinné vojny s tím, jak se armáda zprofesionalizovala, a tím pádem výrazně zmenšila. Jenže v posledních měsících se nábory do armády opět daří a velké plány ohledně budoucího počtu vojáků má i generální štáb.
„Do roku 2030 bych to viděl zhruba na 32 tisíc vojáků z povolání v armádě a 15 tisíc příslušníků aktivní zálohy,“ prozradil v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy nový náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč.
Doposud platná armádní koncepce počítala ve stejném období s 30 tisíci profesionálních vojáků a 10 tisíci aktivních záložníků. Reálně v armádě aktuálně slouží okolo 28 tisíc mužů a žen v uniformě, v aktivní záloze je něco přes pět tisíc lidí.
K největšímu navýšení, téměř o deset tisíc lidí, má tedy dojít podle velení armády u aktivních záložníků. Většina z nich má sloužit ve vloni vzniklých praporech územní obrany. V každém kraji Česka armáda postupně buduje jeden takový prapor, který bude hrát zásadní úlohu v případě bezpečnostní krize.
Pokud by hrozil útok Ruska na Evropu, obě brigády, které tvoří velkou část české armády, odjedou, kam je vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě pošle. Ochranu kritické infrastruktury a poskytování servisu pro Českem projíždějící spojenecké jednotky pak dostanou na starost právě příslušníci aktivní zálohy z praporů územní obrany.
Podle Lipky právě možnost sloužit v praporu územní obrany poblíž místa, kde člověk bydlí, povede k navýšení zájmu lidí o aktivní zálohu. Stejně tak chystaná novinka, která některým umožní poblíž domova absolvovat i kurz základní přípravy, aniž by kvůli tomu museli tak jako dnes cestovat do Vyškova.
