Místo studené války studený mír. Napětí mezi Maďary a Ukrajinci podtrhl fotbal

Ukrajinskou hymnu v pátek večer na fotbalovém stadionu v Budapešti doprovázel hlasitý pískot. Z části tribun Puskás Areny se ozýval ještě předtím, než zápas mezi domácím Maďarskem a Ukrajinou vůbec začal.

A klidnější nebyl ani jeho závěr.

Šlo o první utkání obou reprezentací v letošní Lize národů. Ukrajina se krátce před poločasem dostala do vedení a jediný gól nakonec stačil k vítězství 1:0. Maďaři měli několik šancí vyrovnat, místo gólu však přišla hromadná potyčka.

Začalo to ve druhé minutě nastavení. Ukrajinec Oleksandr Nazarenko dostal po faulu druhou žlutou kartu a musel ze hřiště. Jeho spoluhráč Viktor Cihankov pak při maďarské rozehrávce odhodil míč stranou, aby získal několik vteřin. Domácí kapitán Dominik Szoboszlai ho odstrčil.

Během chvíle se k nim přidali další. U postranní čáry se nakonec tlačili a strkali skoro všichni hráči obou mužstev, včetně náhradníků.

Z tribun mezitím létaly odpadky a další předměty. Jeden z nich dokonce zasáhl do obličeje maďarského hráče. Rozhodčí situaci uklidnil několika žlutými kartami a zápas se ještě podařilo dohrát.

Ukrajinský obránce Ilja Zabarnyj se ale po utkání vrátil k tomu, co se odehrálo ještě před úvodním hvizdem.

„Bylo to slyšet. Ještě předtím, než jsme se rozešli z týmového kruhu, jsem klukům řekl, že je to obrovská neúcta k našemu národu a k nám,“ řekl o pískotu během ukrajinské hymny serveru Sport24.

A pokračoval výrazně politicky: „Už předtím jsem věděl, jaký mají Maďaři postoj k nám Ukrajincům, jak podporují Rusy, samotné Rusko a jaké s nimi mají vztahy. Proto jsme věděli, že s tím můžeme počítat.“

Takový výrok přitom přišel ve chvíli, kdy se po několika měsících znovu zadrhávají vztahy mezi Budapeští a Kyjevem. Ještě na jaře to přitom vypadalo jinak.

Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána přinesl nástup vlády hnutí Tisza Pétera Magyara rychlý obrat, hlavně v rétorice. Nový premiér začal Rusko otevřeně označovat za agresora a Ukrajinu za napadenou zemi.

Nový kabinet záhy obnovil jednání s Kyjevem a v červnu oznámil i dohodu o úpravě práv maďarské menšiny v ukrajinské Zakarpatské oblasti. Magyar tehdy tvrdil, že jeho vláda za několik týdnů dosáhla toho, co Orbán nezvládl za roky.

Jenže reset se během léta začal zadrhávat.

Budapešť znovu spojila další přístupová jednání Ukrajiny o vstupu do EU s tím, zda Kyjev splní závazky týkající se jazykových, školských a kulturních práv zakarpatských Maďarů. A v září přibyly další spory.

Ten nejviditelnější se týká summitu nové Karpatské iniciativy (C8), kterou Volodymyr Zelenskyj představil jako formát osmi zemí regionu, včetně Maďarska.

První summit svolal Zelenskyj narychlo do horského střediska Bukovel na západě Ukrajiny. „Karpatská osmička“ má spojovat Ukrajinu s Polskem, Rumunskem, Slovenskem, Českem, Rakouskem, Srbskem a Maďarskem a přivést do regionu nové investice a přeshraniční projekty.

Vedle Zelenského se na společnou fotografii postavili například polský premiér Donald Tusk, rumunský prezident Nicușor Dan nebo srbský prezident Aleksandar Vučić. Česko zastupoval místopředseda Senátu Jiří Drahoš.

Péter Magyar chyběl.

Úplně bez maďarské účasti ale summit nebyl. Budapešť vyslala vedoucího svého zastupitelského úřadu v Kyjevě Ádáma Ceglédiho. Ten však nepodepsal závěrečné prohlášení a maďarská vláda následně odmítla, že by se země k C8 vůbec oficiálně připojila.

Kyjev naopak přítomnost maďarského diplomata považoval za potvrzení účasti.

Server Euronews uvádí, že Ukrajinci o Magyarovu účast stáli a před summitem o ní s Budapeští intenzivně jednali. Probíhaly „velmi aktivní konzultace“ mezi ministry zahraničí Andrijem Sybihou a Anitou Orbánovou i prostřednictvím dalších diplomatických kanálů, popsal jeden z ukrajinských diplomatů.

Maďarská strana líčí přípravy jinak. Podle diplomatického zdroje Euronews dala předem jasně najevo, že Magyar nepřijede a že Ceglédi dorazí jen jako pozorovatel.

Spor pak rychle přerostl v otevřenou slovní přestřelku.

„Zdá se, že Viktor Orbán sice odešel, ale jeho politika obstrukcí a izolace dál vzkvétá,“ napsal ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Magyar v reakci napsal, že označit suverénní stát za člena mezinárodní iniciativy bez jeho předchozího souhlasu je „zcela nepřijatelné“.

Přitom použil přirovnání, které se v kontextu maďarsko-ukrajinského fotbalového zápasu vrací skoro nechtěně. „Založím fotbalový tým ve vedlejší vesnici. Neznáme se, ale ty v něm budeš a musíš přinést míč,“ popsal Magyar svůj pohled na ukrajinský postup.

„Nejdřív v parlamentu prohlásí, že ‚nás pozvali a z vážných důvodů jsme nejeli‘, a potom summit přirovná k vesnickému fotbalu, kde Maďarsko zařadili do týmu bez jeho vědomí. A to skutečně překvapuje nejen ukrajinskou společnost, ale i ministerstvo zahraničí, které na tom s Maďarskem pracovalo,“ citovalo Rádio Svoboda ukrajinského analytika Vitalije Djačuka z Institutu pro středoevropské strategie (ICES).

Samotná maďarská diplomacie přitom tvrdí, že návrat k Orbánově politice odmítá.

Ministerstvo zahraničí uvedlo, že nový kabinet už opakovaně ukázal ochotu obnovit s Ukrajinou „pragmatické, konstruktivní a vzájemně respektující vztahy“ a přirovnávání k předchozí obstrukční politice podle něj ničemu nepomáhá.

Jeden z maďarských diplomatických zdrojů Euronews popsal současný stav vztahů ještě názorněji. „Teď je mezi námi zlá krev,“ cituje nejmenovaného diplomata server.

Maďarsko podle něj Ukrajině nechce škodit a vztahy jsou stále výrazně lepší než za Orbána. „Teď máme mezi oběma zeměmi studený mír. Za Orbána jsme měli studenou válku,“ dodal diplomat.

Ani po pěti měsících nové vlády přitom nedošlo k avizovanému bilaterálnímu jednání mezi Magyarem a Zelenským. Oba politici se krátce potkali na evropských a aliančních summitech, o samostatné schůzce ale mluví už od jara. Kyjev navrhoval návštěvu ukrajinské metropole spojenou s cestou do Berehova, centra maďarské menšiny v Zakarpatí. Budapešť dlouho prosazovala právě Berehovo jako místo schůzky.

Její uskutečnění zřejmě odsouvá otázka zakarpatských Maďarů. Podle maďarské diplomacie je míč na straně Ukrajiny.

V červnu se sice obě země shodly na akčním plánu, který má rozšířit jazyková, vzdělávací a kulturní práva zhruba stotisícové maďarské komunity v Zakarpatí, o další postup se ale vedou spory.

Maďarsko následně umožnilo posun v přístupových rozhovorech a v červnu se otevřel první vyjednávací klastr. Další Budapešť zatím blokuje a požaduje, aby ukrajinský parlament do konce roku schválil dohodnuté změny.

Kyjev ale tvrdí, že svou část dohody splnil, a očekává proto totéž od Budapešti. Ta v očích Ukrajinců „za pochodu přichází s dalšími podmínkami a vymýšlí nové překážky“.

Rádio Svoboda připomíná, že ukrajinský parlament jako vstřícné gesto v září odsoudil sovětské represe proti Maďarům v Zakarpatí z let 1944 až 1946.

Budapešť reagovala na gesto pozitivně. Zároveň však ignorovala předsedu ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka. Ten se totiž snažil o návštěvu Maďarska, nepodařilo se mu však domluvit schůzku ani s předsedkyní maďarského parlamentu, ani s dalšími představiteli země.