Hlavní obsah

Kyjev prozradil, že předal Jižní Koreji zajatce. Soul se zlobí

Foto: Reuters

Na fotografiích jsou zachyceni dva Severokorejci s rozmazanou tváří při návštěvě poslance Yu Yong-weona v zajateckém táboře na Ukrajině.

Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou se rozhořel spor kvůli zajatým severokorejským vojákům. Kyjev je předal Jižní Koreji, která si však nepřála akci zveřejnit.

Článek

Jihokorejské ministerstvo zahraničí si v pondělí předvolalo ukrajinského chargé d'affaires v Soulu kvůli tomu, že Kyjev zveřejnil informaci o předání dvou severokorejských vojáků do Jižní Koreje. Informovala o tom agentura AFP.

Soul z vyzrazení informace obvinil Kyjev už dříve, vytknul mu také, že podle něj nepravdivě popřel, že se obě země dohodly na utajení akce. Jižní Korea proto žádá po Kyjevu vysvětlení a omluvu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil předání dvou vojáků minulý týden v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN.

„Prezidentská kancelář vyjadřuje hluboké zklamání nad jednostranným zveřejněním ze strany Ukrajiny a jejím následným nepravdivým prohlášením, že neexistovala dohoda o zachování mlčenlivosti,“ uvedl podle agentury Reuters tajemník jihokorejského prezidenta pro styk s veřejností Song Ki-hong. Dodal, že vláda v případě potřeby zvažuje další kroky.

Na oznámení Zelenského reagoval už před několika dny jihokorejský prezident I Če-mjong, který ho označil za „velmi politováníhodné“. Jihokorejský prezident zmínil, že se Ukrajina a Jižní Korea dohodly, že informaci nezveřejní. Poradce ukrajinské hlavy státu Dmytro Lytvyn následně podle ukrajinských médií existenci takové dohody popřel.

Podle Songa Ukrajina sama žádala Jižní Koreu o utajení celé záležitosti. Argumentovala tím, že zveřejnění by mohlo v Ukrajině vyvolat kritiku, že se Kyjev vzdal příležitosti vyměnit vojáky za ukrajinské zajatce. Soul s tím podle tajemníka souhlasil s ohledem na bezpečnostní, diplomatické a humanitární aspekty, včetně bezpečnosti vězňů a jejich rodin.

Song Ki-hong zároveň uvedl, že popření existence této dohody vážně narušilo důvěru mezi zeměmi a poškozuje vzájemné vztahy. Jižní Korea od ruského vpádu do země poskytuje Ukrajině humanitární pomoc a další podporu, v souladu se svou politikou neposkytovat zbraně zemím zapojeným v aktivním konfliktu nicméně Kyjevu neposkytla přímou vojenskou pomoc, napsala agentura AP.

Ukrajinské velvyslanectví v Soulu na žádost Reuters o komentář nereagovalo.

Ukrajina se brání ruské invazi od února 2022. Severní Korea je spojencem Ruska a na podporu ruských invazních sil poslala i tisíce svých vojáků, kteří se zapojili do bojů v ruské Kurské oblasti, kam během války pronikly ukrajinské jednotky a část tamního území obsadily.

Rusové je i s pomocí Severokorejců po měsících v roce 2025 vytlačili. Podle ukrajinských vojáků jejich severokorejští protivníci volili raději sebevraždu než kapitulaci a do zajetí tak padli pouze dva z nich, uvedla stanice Deutsche Welle (DW).

Ti podle agentury AP během svého zajetí na Ukrajině v rozhovorech s médii uvedli, že se chtějí usadit v Jižní Koreji. Soul přitom uplatňuje politiku přijímání a podpory severokorejských přeběhlíků, podotkla AP, podle níž od konce korejské války uprchlo do Jižní Koreje přes 34 tisíc Severokorejců, ačkoliv případy přeběhnutí vojáků jsou vzácné.

Podle jihokorejského politologa Paka Won-kona mohlo zveřejnění informací Kyjevem o předání dvojice vyvolat v Soulu obavy z možnosti dalšího rozdmýchání nepřátelství Pchjongjangu vůči Jižní Koreji, napsala agentura AFP. Prezident I Če-mjong podle ní preferuje vstřícnější přístup vůči severnímu sousedovi a nabídl už dříve Pchjongjangu jednání. Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950 až 1953 de facto ve válečném stavu, konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem mírové smlouvy.

Doporučované