Článek
Téma návratu do Evropské unie bylo ve Velké Británii roky po brexitu, pro který se vžilo synonymum „drahý rozvod“, tabu. Poslední dobou se o něm ale debatuje čím dál otevřeněji.
O možnosti znovuzačlenění Británie do EU nyní veřejně mluví i britský premiér Andy Burnham, který před dvěma měsíci v Downing Street vystřídal svého zdrženlivějšího předchůdce Keira Starmera.
„Brexit způsobil více škody než užitku,“ prohlásil ministerský předseda na úterním sjezdu Labouristické strany s tím, že by chtěl prozkoumat, co je možné udělat pro nápravu vztahů mezi Londýnem a Bruselem.
V následném rozhovoru pro stanici BBC byl ještě konkrétnější. „Může to zůstat tak, jak to je. To je rozhodně jedna z možností, pokud si lidé myslí, že je to tak správně,“ pravil. Nastínil nicméně i další varianty, včetně vstupu do celní unie, připojení se k jednotnému trhu a v neposlední řadě úplného návratu do EU.
Britský deník The Guardian podotýká, že Burnham jde ve svých výrocích mnohem dál než Starmer, který usiloval o omezenější restart vzájemných vztahů. Podle listu se přitom jedná o značně riskantní podnik, který otestuje premiérovu schopnost přesvědčit Brity o tom, že sbližování s EU je pro zemi tím správným krokem.
„Z politických důvodů, které se projevují sílícím tlakem zleva, z mezinárodních důvodů, které souvisejí mimo jiné s Donaldem Trumpem, i z ekonomických důvodů uvnitř Labouristické strany narůstá přesvědčení, že Británie potřebuje užší vztah s EU,“ říká pro Seznam Zprávy Anand Menon, ředitel Evropského výzkumného institutu na Univerzitě v Birminghamu.
„Je ale složité určit, co přesně by to znamenalo. A právě o tom nyní Burnham rozpoutal debatu,“ dodává. Odhaduje, že uvnitř vládní strany se nyní rozhoří spor o to, jaký bude oficiální postoj k EU, který se promítne do labouristického volebního programu.
Seznam Zprávy analyzují Burnhamovy návrhy na to, jak by sbližování s EU mohlo vypadat.
1) Kompletní návrat do EU
Prvním nutným krokem k návratu Británie do EU by bylo referendum, ve kterém by britská veřejnost vyjádřila svůj názor na další směřování země. Pokud by voliči dali znovuzačlenění „zelenou“, odstartovala by přístupová jednání.
Nezáleželo by přitom pouze na Británii, ale také na samotné EU. Britskou cestu zpět do Unie by musely schválit jednomyslně všechny členské země. V řadě z nich přitom dodnes možná přetrvává značná hořkost z britského odchodu, jak v nedávném rozhovoru pro list Financial Times naznačil Jean-Claude Juncker, který byl v době brexitového referenda šéfem Evropské komise.
„Andy, nemůžeš si vybírat třešničky.“ Snímek z proevropské demonstrace v Londýně. (9. září 2026)
Profesorka evropského práva na Cambridgeské univerzitě Catherine Barnardová odhaduje, že britský návrat do EU by byl dlouhý, složitý a bolestivý. „Evropská unie by se snažila získat maximum možných ústupků,“ uvedla v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy.
„Zejména pokud se Unie bude zároveň připravovat na vstup Ukrajiny, který by znamenal značné finanční náklady. Jednou z podmínek případného návratu Británie do EU by proto pravděpodobně byly výrazné příspěvky do unijního rozpočtu,“ dodala.
Brusel by mohl také požadovat záruky pro případ, že by se Britové rozhodli v budoucnu znovu odejít. Těmi by mohly být například sankce či podmínka, aby Británie po vstupu do EU přijala euro.
„Kdyby nás přiměli jej přijmout, bylo by pro nás prakticky nemožné znovu odejít, protože brexit byl dost komplikovaný i tak. Brexit s členstvím v eurozóně by byl naprostou noční můrou,“ komentuje to Anand Menon.
Návrat do Unie by znamenal návrat k volnému pohybu. Britové by tak znovu mohli volně žít a pracovat v EU a obyvatelé z dalších unijních zemí pro změnu v Británii. S tím by nicméně mohla mít problém část zastánců brexitu, kteří volný pohyb spojují s neřízenou migrací.
Znovu by se obnovil také volný obchod bez kontrol dodržování standardů zboží či celních formulářů, což by podle analýzy UKICE mohlo zvýšit britské HDP o 3 až 5 %.
2) Připojení k jednotnému trhu
Další z možností je připojení k jednotnému trhu. Inspirovat by se Británie v tomto ohledu mohla u Švýcarska, které není členem Unie, má s ní nicméně dohodu, která mu garantuje přístup na jednotný trh i k dalším programům, včetně vesmírného programu, programu Erasmus a výzkumnému programu Digital Europe i Evropskému centru pro prevenci a kontrolu nemocí.
Švýcarsko výměnou za to souhlasilo s volným pohybem osob a ročním příspěvkem ve výši 375 milionů eur do unijních fondů.
Bruselský server Politico ve středu informoval, že Evropská unie chce nově přístup k jednotnému trhu nabídnout i kandidátským zemím.
Podobnou dohodu EU v minulosti nabídla i Británii. Tehdejší vláda Borise Johnsona ji nicméně odmítla, jelikož obsahovala podmínku volného pohybu a také sbližování britských regulačních pravidel s těmi unijními.
„Jednotný trh je nevýhodným kompromisem v tom smyslu, že za přístup na trh obětujete veškerou svou autonomii, zatímco členství vám alespoň dává možnost hlasovat,“ poznamenává Menon s tím, že pro zemi, jako je Británie, je paradoxně jednodušší být členským státem.
3) Vstup do Evropského hospodářského prostoru
Další možností by pro Británii mohl být vstup do Evropského hospodářského prostoru po vzoru Norska nebo Lichtenštejnska.
The Guardian podotýká, že Británie by tím mohla navýšit svůj hospodářský růst o 2 až 3 %. Musela by ale překročit hned dvě „červené linie“, které před Burnhamovým nástupem vytyčil Keir Starmer - vstoupit do jednotného trhu a celní unie.
„Potřebujete být v celní unii, abyste zmírnili některé dopady iniciativ typu Made in Europe,“ říká Menon s odkazem na návrh, který Evropská komise představila v březnu s cílem posílit evropskou výrobu a konkurenceschopnost.
„Ve vládě si začínají uvědomovat, že pokud zůstaneme mimo EU, budeme dál čelit podobným opatřením a nebudeme s tím moci nic dělat,“ shrnuje.
