Článek
Na Burze cenných papírů Praha jsou akcie více než tří desítek fondů kvalifikovaných investorů. Přestože jsou na trhu v mnohých případech již roky, dosud se s většinou z nich neuskutečnil ani jeden obchod. Pro fondy však umístění akcií na regulovaný trh znamená sníženou sazbu daně z příjmů ve výši pěti procent namísto základní sazby 21 procent.
Aktuálně je na pražské burze 38 fondů kvalifikovaných investorů. Celkem 21 z nich vykazuje nulový objem obchodů, vyplývá z dat zveřejněných na internetových stránkách Burzy cenných papírů. Ani většina dalších fondů ale nevykazuje na burze velké objemy obchodů. Drtivá většina transakcí na regulovaném trhu připadá na fond J&T Arch Investments.
„Finanční správa vnímá, že přijetí k obchodování na burze cenných papírů je v řadě případů ryze účelové s cílem získat výhodu pětiprocentní sazby daně z příjmů právnických osob namísto standardní sazby 21 procent. Taková situace může naplnit znaky zneužití práva,“ uvedl ve vyjádření pro Seznam Zprávy Byznys mluvčí Generálního finančního ředitelství Patrik Madle.
„Tato oblast aktuálně není předmětem žádné z celostátních kontrolních akcí a je prověřována na základě individuálních zjištění. Avšak s ohledem na rostoucí míru problému je tato problematika jednou z oblastí, na které se bude finanční správa v budoucnu aktivně zaměřovat,“ doplnil zástupce Finanční správy.
Podle zákona o dani z příjmů mají nárok na pětiprocentní sazbu daně takzvané základní investiční fondy. To jsou mimo jiné fondy s akciemi na regulovaném trhu a s rozptýleným vlastnictvím, kdy žádná právnická osoba nedrží více než deset procent akcií. Definici základního investičního fondu splňují také fondy investující nejméně 90 procent kapitálu do typických investičních aktiv, typu podílů ve společnostech, nástrojů peněžního trhu nebo úvěrů poskytovaných fondem.
Jak již redakce Seznam Zpráv Byznys popsala, jedním z fondů s akciemi na burze je společnost Cream. Akcie majitele vyhořelé Baťovy budovy ve Zlíně jsou na trhu již deset let, neobchodovalo se tam však s nimi zatím ani jednou. Firma kotaci na burze zdůvodňuje tím, že přijetí investičních akcií na regulovaný trh zvyšuje prestiž fondu, posiluje jeho transparentnost a otevírá dveře k dalšímu kapitálu.
Již třetím rokem jsou na pražském trhu tři fondy z brněnské developerské skupiny Domoplan. Na kontě zatím žádný burzovní obchod s akciemi nemají.
„Námi spravované fondy, které jsou přijaty k obchodování na burze, aktivně získávají kapitál od desítek externích investorů. Cílem kotace na burze bylo umožnit likviditu akcionářům bez vlivu na likviditu fondu,“ říká Pavel Doležal, šéf Family Ace investiční společnosti, která fondy Domoplanu spravuje.
„U developerských fondů je investiční horizont tři až pět let, pokud investor potřebuje své finanční prostředky dříve, může buď požádat fond o odkup akcií se srážkou, nebo využít sekundární trh právě přes burzu. Proto je to způsob, jak posílit schopnost získávání kapitálu do fondu a zvýšit i transparentnost vůči akcionářům a obchodním partnerům,“ dodal správce fondů Domoplanu. Současně odmítl daňové důvody pro vstup na burzu s tím, že pětiprocentní sazba daně z příjmů je u investičních fondů standardní.
Na Burze cenných papírů Praha je též jeden z fondů ze skupiny Natland, a to od roku 2018. Za tu dobu se s jeho akciemi uskutečnily transakce za 23,4 milionu korun.
„Zakládáme si na transparentnosti vůči investorům a veřejně dohledatelná emise na regulovaném trhu dává investorům zprávu o tom, jak fond historicky funguje. Mohou si kdykoliv ověřit změny či zhodnocení své investice v čase. Kromě toho to, že se tam s akciemi neobchoduje, není špatně, znamená to, že naši investoři s námi dlouhodobě zůstávají. A v neposlední řadě jde také o nástroj na sekundární likviditu, kdy mohou investoři obchodovat mezi sebou, pak nedochází k odkupu akcií fondem a kapitál zůstává ve fondu,“ sdělila mluvčí Natlandu Hana Filipová.
Investiční akcie
Investiční akcie představují podíl investora na majetku firmy či fondu. Držitel investiční akcie má nárok na podíl na výnosech. Na rozdíl od klasických akcií však zpravidla nemá hlasovací práva na valné hromadě. To vyplývá z faktu, že investiční akcie představují podíl na majetku fondu, není to podíl ve firmě samotné.
Na pražském trhu je od letošního jara zalistovaný rovněž fond CBPI propojený s crowdfundingovou platformou Crowdberry. V jeho případě se na trhu zatím žádné obchody neuskutečnily.
„Daňové dopady byly součástí ekonomického posouzení vstupu na burzu. Je ale potřeba upřesnit, že pětiprocentní sazba není automatickým důsledkem samotné kotace. Jde o zákonný daňový režim takzvaných základních investičních fondů, které splňují příslušné podmínky, a náš fond tyto podmínky splňoval již před vstupem na burzu. Vstup na burzu vnímáme jako dlouhodobé rozhodnutí, kde hlavním cílem bylo nabídnout investorům další možnost prodeje akcií vedle odkupu přes fond a zvýšit transparentnost,“ sdělila marketingová zástupkyně Crowdberry Lenka Dvořáková.
Na burze je mezi fondy s nulovým počtem obchodů také několik fondů spravovaných Avant investiční společností. Podle jejího zástupce Petra Krátkého je smyslem přítomnosti na regulovaném trhu mimo jiné možnost rychlé změny vlastníka akcií v případě, že se najde protistrana, která je chce koupit. Co se týče daňových výhod, tak se rovněž Avant odvolává na to, že snížená sazba daně z příjmů je pro fondy dosažitelná i za splnění dalších podmínek, než je přítomnost akcií na burze.
Podle advokáta Ondřeje Lichnovského může Finanční správa skutečně v případě účelového vstupu fondů na burzu daňovou výhodu odebrat. Specialista na daňové právo z advokátní kanceláře Specialis ale současně upozornil, že pro finanční úřady nemusí být jednoduché takový účel dokázat.
„Uvedené vyžaduje rozsáhlé dokazování a zejména na správce daně klade vysoké nároky. To ve spojení s tím, že takový případ dosud nebyl Nejvyšším správním soudem řešen, vytváří pro správce daně poměrně nejistý podnik. Lze proto předpokládat, že touto cestou by se správce daně vydal nejdříve tam, kde by zneužití práva z celé věci doslova prýštilo. Faktické neobchodování na burze je podle mě málo. Musely by se přidat i další skutečnosti,“ uvedl advokát Lichnovský.
Soudy se již v minulých letech minimálně v jednom případě zabývaly tím, zda investiční fond splnil zákonné podmínky pro zahrnutí pod sníženou daňovou sazbu pěti procent. Kauza se týkala fondu Dekinvest, respektive jeho podfondu. Soudy nakonec pravomocně konstatovaly, že podfond nárok na sníženou sazbu neměl a že doměření daně ze strany Finanční správy za roky 2016 až 2020 ve výši 195,6 milionu korun bylo v pořádku.
