Článek
Ukrajina letos hledá další miliardy na obranu, jenže s prodlužující se válkou je to stále složitější. Problém už není jen v tom, kolik zbraní dokáže vyrobit nebo získat, ale také, zda je zvládne včas zaplatit. Už na podzim se rozhoduje o tom, s čím budou ukrajinští vojáci bojovat na začátku příštího roku.
Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj ve středu oznámil, že celkové náklady války letos dosáhnou v přepočtu 3,3 bilionu korun. Částka zahrnuje nejen výdaje ukrajinského státu, ale také vojenskou pomoc, kterou západní spojenci dodávají ve formě zbraní, munice nebo systémů protivzdušné obrany.
Kyjevu přesto na letošní vojenské potřeby chybí dalších 580 miliard korun. Přibližně čtvrtinu z toho chce vláda získat úsporami a přesuny peněz z jiných částí rozpočtu, o zbytku jedná s partnery.
Rozpočtové plány nevyšly
„Bohužel, doma už na to peníze v podstatě nemáme. Domácí zdroje tam skutečně nejsou,“ říká pro Seznam Zprávy Oleksandra Betlijová z Ústavu pro ekonomický výzkum v Kyjevě, která v minulosti pracovala jako poradkyně ukrajinského ministra financí.
Důvodem není jen to, že válka trvá déle. Je také dražší, než Kyjev při sestavování letošního rozpočtu předpokládal.
Ruské výdaje na válku:
Podle Betlijové vycházela vláda při jeho přípravě z prognóz, které počítaly s tím, že od poloviny letošního roku intenzita bojů poleví. Stal se ale opak. Rusko zesílilo útoky mimo frontu a Ukrajina musí vedle dronů a munice vydávat více peněz například na protivzdušnou obranu nebo vývoj a výrobu interceptorů.
Zatímco dříve Ukrajina dostávala část potřebného vybavení přímo – zejména ze Spojených států –, dnes musí některé z těchto zbraní sama nakupovat. Podle Betlijové navíc dodávky vojenské pomoci od dalších partnerů zaostávají za tím, s čím Kyjev pro letošní rok původně počítal. Konkrétní státy ale jmenovat nechtěla.
„Pokud nedostáváme dostatek vojenské pomoci přímo ve zbraních, musíme mít peníze na to, abychom je mohli koupit,“ vysvětluje Betlijová.
Říjen rozhodne o lednových bitvách
A právě tady se letošní nedostatek peněz propojuje s tím, co se bude dít na bojišti příští rok. Část z chybějících 580 miliard totiž Kyjev nepotřebuje na současné boje, ale na zbraně a munici pro první měsíce roku 2027. Objednat a zaplatit je musí s několikaměsíčním předstihem.
„Část těchto peněz potřebujeme do konce roku, abychom mohli nakoupit zbraně a munici pro první čtvrtletí příštího roku, protože musíme platit předem,“ říká Betlijová.
Prezident Volodymyr Zelenskyj to popsal ještě přímočařeji: pokud Ukrajina v říjnu a listopadu nezadá objednávky a nezaplatí je, bude mít v lednu a únoru vážné problémy především s drony.
Proměna ruských vzdušných útoků
Rusku se hromadí dlouhodobé škody na rafineriích, v přístavech i v ekonomice. Ale Ukrajině hrozí nebezpečí mnohem dřív: do zimy vstupuje s poškozenou energetikou, průmyslem i rozpočtem.
Novou ruskou převahu ve vzdušné válce na vlastní kůži už dlouhé týdny pociťují obyvatelé Kyjeva. „Představte si, že tři čtvrtiny dne žijete v režimu akutního ohrožení života. To už není něco, co jen na chvíli naruší váš den. Začne to určovat celý váš život,“ popsala jedna z žen v Kyjevě pro Seznam Zprávy.
Nedostatek peněz přitom odhaluje dlouhodobý paradox ukrajinské válečné ekonomiky. Země od začátku ruské invaze mnohonásobně zvýšila kapacity výroby zbraní, její průmysl ale už delší dobu naráží na jiný limit: Kyjev nemá dost peněz, aby nové možnosti plně využil.
Už letos na jaře na tento problém v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozorňoval bývalý ministr strategického průmyslu a jeden z architektů ukrajinského dronového programu Oleksandr Kamyšin. Ukrajinský obranný průmysl byl podle něj tehdy schopen vyrábět zbraně v hodnotě až bilionu korun ročně, zatímco uzavřené kontrakty pokrývaly méně než třetinu.
„Tempo růstu výroby předběhlo možnosti financování – vojenský rozpočet neroste stejně rychle jako produkční kapacity. Jinými slovy, jsme schopni vyrobit více, než si v tuto chvíli můžeme dovolit nakoupit,“ řekl tehdy Kamyšin Seznam Zprávám.
O několik měsíců později problém přetrvává. Podle analýzy serveru Kyiv Independent ukrajinské zbrojovky vyrábějí jen zhruba 40 procent toho, co by jejich kapacity umožňovaly. Podle šéfa Ukrajinské rady obranného průmyslu Ihora Fedirka je důvodem právě to, že ministerstvo obrany nemá prostředky na nákup většího objemu produkce.
„Pro efektivní výrobu jsou dnes potřeba kontrakty minimálně na 12 až 18 měsíců,“ shrnuje server problém výrobců. Ministerstvo obrany sice už dříve oznámilo přechod k dlouhodobějším smlouvám, podle zjištění novinářů ale systém v praxi stále nefunguje tak, jak by měl.
Rozhovor s Oleksandrem Kamyšinem:
Finanční omezení se podle Kamyšina promítají i do schopnosti Ukrajiny rychle zavádět nové technologie ve velkém. „Rusko tento rozdíl vyrovnává výrazně vyššími finančními zdroji. To znamená, že i když nové věci vyvíjíme rychleji, často nemáme dostatek prostředků na jejich rychlé rozšíření a zavedení do praxe,“ upozorňoval už na jaře.
Ukrajinské firmy lační po povolení vyvážet
Firmy proto dlouhodobě tlačí také na otevření vývozu zbraní. Argumentují, že zahraniční zakázky by jim umožnily získat kapitál, který jim omezené možnosti ukrajinského státu neposkytují, a peníze následně investovat zpět do výroby. Přestože vláda letos v létě oznámila zjednodušení vývozu, ještě v polovině září podle zjištění novinářů nebylo vydáno jediné povolení.
Jak chce Kyjev akutní nedostatek peněz řešit, popsalo v posledních dnech také ukrajinské ministerstvo obrany.
Vedle zmíněných úspor žádá evropské partnery o urychlení části financování původně plánovaného až na rok 2027. Zároveň navrhuje využít zbývající prostředky evropského programu SAFE na nákupy pro Ukrajinu a žádá jednotlivé státy o další bilaterální příspěvky. Ministerstvo přitom uvádí, že přibližně třetinu dodatečné potřeby tvoří právě zálohové platby za drony pro začátek příštího roku.
Jedním z řešení je tak sáhnout dopředu na peníze určené pro příští rok. Tím ale Kyjev část problému pouze přesouvá v čase. I v roce 2027 budou potřeba stovky miliard peněz ze zahraničí.
Betlijová vidí ještě jeden potenciální zdroj peněz, který by podle ní mohl situaci výrazně změnit: zmrazená ruská aktiva. „Pořád si myslím, že by mělo platit Rusko a že právě ruská aktiva by měla být zdrojem financování,“ říká ekonomka.
V Evropské unii zůstávají zmrazena aktiva ruské centrální banky v hodnotě přibližně 4,5 bilionu korun. Unie už využívá mimořádné výnosy, které tyto prostředky generují, na samotná aktiva ale nesahá.
Debata o jejich širším využití se přitom znovu vrací na evropskou půdu. Dosud narážela především na právní a finanční rizika spojená s případným použitím samotné jistiny. Zvlášť opatrná byla Belgie, kde je v depozitáři Euroclear uložena většina ruských aktiv v EU a která požadovala, aby případná rizika nenesla sama.
Pro roky 2026 a 2027 mezitím EU schválila Ukrajině půjčku 90 miliard eur financovanou prostřednictvím společného zadlužení na kapitálových trzích. Ruská aktiva zatím zůstávají zmrazená, možnost jejich budoucího využití ale ze stolu nezmizela.
