Británie propustí tisíce vězňů. Evropa má obavy

Británie ve čtvrtek odstartovala předčasné propouštění trestanců, které má ulevit dlouhodobě přeplněným věznicím.

Mezi oběťmi trestných činů panuje strach, probační úředníci hrozí stávkou a evropští spojenci si stěžují, že nemají dostatek informací.

Během první fáze ostrovní věznice opustilo celkem 700 odsouzených, kteří si odpykávali tresty v délce až 19 měsíců. V nadcházejících měsících se pak má na svobodu dostat dalších zhruba 4500 vězňů, mezi nimi i ti, kteří se dopustili vážnějších činů a byli odsouzeni k nepodmíněným trestům přesahujícím 12 let.

Soudní systém v Británii už několik let čelí krizi, kterou prohlubuje zejména přeplněnost věznic. Podle údajů ministerstva spravedlnosti bylo v pondělí obsazeno 98,2 procenta kapacity nápravných zařízení, a pokud by nedošlo k ráznému řezu, už v listopadu by byla zcela plná.

Řešení, s nímž přišla britská vláda, i jeho provedení nicméně vyvolaly vlnu kritiky na mnoha frontách.

Probační úředníci a organizace hájící práva obětí upozorňují na to, že systém není na hromadný návrat pachatelů do společnosti dostatečně připravený. Poukazují přitom na dlouhodobý nedostatek financí i personálu v tomto odvětví.

Zásadní problém představuje například to, že chybí místa, kde by mohli vězni po propuštění žít. Řadě z nich tak hrozí, že budou bez domova. „Máme jen hrstku míst pro bývalé vězně a ta jsou plná. Teď zvažujeme, že některé lidi propustíme rovnou na ulici,“ řekl deníku The Guardian zdroj z probačních služeb.

Experti mezitím varují, že taková situace může ztížit nápravu propuštěných a přispět k tomu, že se brzy opět ocitnou ve vězení.

Nedostatečný je také monitoring. Podle zprávy, kterou tento týden zveřejnily kontrolní orgány dohlížející na probační službu a policii, čekají někteří pachatelé na nasazení elektronického náramku až pět měsíců.

Oběti propouštěných vězňů mezitím vývoj sledují se značným znepokojením.

Veřejnoprávní stanice BBC popsala případ Claire Milneové, jejíž bývalý manžel Robert Dales byl letos v březnu odsouzen ke třem letům vězení poté, co byl shledán vinným z nátlakového jednání a držení útočných zbraní. Úřady nedávno ženu kontaktovaly s tím, že Dales bude předčasně propuštěn.

„Bojím se, že si pro mě přijde. Nechci zemřít,“ svěřila se. „Nejsem hloupá žena – vím, že jsem byla ve vztahu s velmi vysokým rizikem domácího násilí, a vím, čeho je schopný, protože jsem to sama zažila,“ dodala s tím, že je na vládu „nesmírně naštvaná“, protože podle ní nenaslouchá obětem.

Britská vláda argumentuje tím, že neměla na vybranou, jelikož zdědila vězeňský systém na pokraji kolapsu a bez předčasného propouštění by se země dostala do stadia, kdy zatčení lidé nemohou být posláni do vězení.

„Vím, že míra obav a možná i hněvu bude vysoká, a je třeba jasně říct, že nejde o situaci, v níž existuje nějaké dobré řešení – máme před sebou pouze řadu velmi obtížných rozhodnutí, která musíme učinit,“ řekl v rozhovoru pro BBC ministr financí James Murray.

„Nemohu zaručit, co přesně se stane, ale mohu lidem říct, že jsme udělali vše, co jsme mohli, abychom co nejvíce snížili počet lidí, kteří budou propuštěni,“ doplnil.

Premiér Andy Burnham snížil počet lidí, kteří spadají do propouštěcího schématu, z původních šesti tisíc. Vyřadil z něj mimo jiné všechny pachatele, kteří mají na svědomí zabití z nedbalosti, trestné činy související s groomingem a případy, kdy někdo způsobil nebo přispěl ke smrti dítěte.

Program se mimoto nevztahuje na tresty na dobu neurčitou, které se ukládají za nejzávažnější trestné činy, jako je například vražda.

Rozhořčeni z počínání britské vlády jsou také evropští spojenci. Bruselský server Politico s odkazem na unijní diplomatické zdroje napsal, že evropské země mají obavy z toho, že se bez předchozího varování vrátí jejich občané. Komunikace ze strany Londýna prý značně vázne.

„Je velmi riskantní posílat zpět pachatele bez jakéhokoli předchozího informování,“ uvedl jeden z diplomatů. „Britská vláda pořád říká, že nás nemůže informovat. Mezi policejními složkami by ale měla existovat určitá spolupráce, aby nám daly vědět, že někoho propouštějí. Měli bychom být předem upozorněni,“ doplnil další.

Z údajů britského ministerstva spravedlnosti vyplývá, že cizinci tvoří okolo 12 procent všech vězňů ve Spojeném království. Nejčastěji se přitom v této skupině objevují Poláci, Rumuni či Albánci.

Server Politico varuje, že vězeňské schéma, které se nyní dává do pohybu, by se mohlo stát další překážkou při sbližování mezi Británií a Evropskou unií.

„Mohlo by to vést k napětí mezi Británií a členskými státy,“ řekl Seznam Zprávám ředitel Evropského výzkumného institutu na univerzitě v Birminghamu Anand Menon.

K situaci dochází v době, kdy Británie zintenzivňuje úsilí o užší vztahy s Unií. Premiér Andy Burnham zkraje týdne oznámil, že by chtěl prozkoumat, co je možné udělat pro nápravu vazeb mezi Londýnem a Bruselem. Za jednu z variant přitom označil i britský návrat do EU.

S tím by ale kromě Britů musely jednohlasně souhlasit i všechny členské státy. V řadě z nich nicméně nadále přetrvává značná hořkost z britského odchodu.

„Pokud někdo po návratu do některé ze členských zemí spáchá něco závažného, může z toho vzniknout velký diplomatický spor,“ řekl serveru Politico jeden z citovaných diplomatů.