Článek
Aktuální průtoky českých řek dosahují nejčastěji jen 10 až 50 procent dlouhodobého normálu. V některých řekách tak nyní teče jen desetina obvyklého množství vody.
Nízký průtok aktuálně zaznamenává například Vltava v Praze. Ve stanici Praha-Chuchle naměřil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) dnes průtok kolem 40 metrů krychlových za sekundu. Hranice sucha je přitom v tomto místě stanovena na 47,4 metru krychlového za sekundu. Současný průtok tak nedosahuje ani třetiny dlouhodobého ročního průměru, který činí 134 metrů krychlových za sekundu.
„Stále platí, že hladiny povrchových i podzemních vod jsou výrazně až mimořádně podprůměrné oproti říjnovým normálům,“ uvedl hydrolog ČHMÚ Martin Pecha.
Déšť z posledních týdnů přinesl v některých oblastech jen dočasné zlepšení. Především na jihu a jihozápadě Česka sucho v povrchových vodách téměř nepřetržitě pokračuje. Výrazněji se nezvýšily ani zásoby vody v některých nádržích, například na Lipně, Orlíku nebo Husinci.
Na Vltavské kaskádě je nedostatek vody vidět především na Orlíku a Slapech. Obě nádrže mají podle ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly nyní nejnižší hladinu od uvedení do provozu. Jejich zásobní prostor je naplněný z 36 procent. Lipno je na 50 procentech a jeho hladina se pohybuje na úrovni dosavadních historických minim.
„Hladina v nádrži Orlík stagnuje a minimální odtok z Vltavské kaskády je dotován z nádrže Slapy,“ popsal Kubala. Taková situace podle něj za celou dobu provozu Vltavské kaskády dosud nenastala, při technickém návrhu nádrží se s ní ale počítalo. Podle dřívějšího vyjádření Povodí Vltavy může nastat přibližně jednou za 50 let.
Slapy dál klesají
Ještě na jaře byl zásobní prostor Orlíku naplněný z 94 procent. Od 10. dubna ale Vltavská kaskáda udržuje pod vodním dílem Vrané minimální odtok 40 metrů krychlových za sekundu. Do nádrží přitékalo méně vody, než z nich odtékalo, a Orlík proto postupně ztrácel zásoby.
Na začátku září jeho hladina klesla na stanovenou hranici 334,60 metru nad mořem. Povodí Vltavy proto začalo k udržení minimálního odtoku využívat zásoby vody ze Slap. Pokud výrazněji nezaprší, bude podle Kubaly hladina Slap dál klesat.
Bez vody z Orlíku a Slap by za tehdejších podmínek teklo Vltavou v Praze jen zhruba 10 až 15 metrů krychlových za sekundu. Kaskáda přitom pod Vraným udržuje průtok nejméně 40 metrů krychlových za sekundu.
Voda z přehrad je důležitá například pro vodárenské odběry, ředění vyčištěných odpadních vod a život v řece.
Nízká hladina Orlíku a klesající Slapy ale neznamenají, že by domácnostem docházela pitná voda. Podle Kubaly jsou vodárenské nádrže v povodí naplněné z 50 až 85 procent. „Lidé v domácnostech to nepoznají vůbec,“ uvedl pro iRozhlas. Povodí Vltavy podle něj ani v delším horizontu nepředpokládá omezení zásobování domácností pitnou vodou.
Nízké průtoky hlásí i Povodí Labe
Také řekami v povodí Labe aktuálně protéká nejčastěji jen 10 až 70 procent množství vody odpovídajícího dlouhodobému průměru. „Situace je tedy nepříznivá,“ uvedl mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec. Na hranici hydrologického sucha nebo pod ní je 48 sledovaných profilů. Mimořádně nízké stavy evidují například na Cidlině, Doubravě, Tiché Orlici nebo samotném Labi.
Kvůli nedostatku vody Povodí Labe dál využívá většinu svých přehrad k nadlepšování průtoků. V praxi to znamená, že z přehrad vypouští vodu, která v řekách nahrazuje chybějící přirozený přítok.
Během letošního extrémně suchého a horkého léta pomáhaly udržovat průtoky prakticky všechny přehrady Povodí Labe. Většina z nich pomáhá i nyní. „Některé přehrady vypouštějí dokonce několikanásobek hodnoty přítoku, jde tedy o velmi výraznou dotaci vody,“ popsal Prokopec.
Například nádrž Hamry nyní vypouští osminásobek množství vody, které do ní přitéká, Mšeno sedminásobek a Seč pětinásobek. U nádrže Rozkoš je přítok dokonce nulový, přesto z ní odtékají dva metry krychlové vody za sekundu.
Malá nádrž Pařížov má zásobní prostor aktuálně prázdný. Vodu z něj Povodí Labe během nejintenzivnějšího sucha využilo k nadlepšování průtoku Doubravy.
Výraznější déšť zatím nepřijde
Déšť z posledních týdnů pomohl především půdě a vegetaci, zásoby podzemní vody ale výrazněji nedoplnil. Ani několik dalších deštivých dnů by dlouhodobý nedostatek vody nevyřešilo.
„Z dlouhodobého pohledu by bylo potřeba, aby několik měsíců po sobě bylo srážkově nadprůměrných a ideálně na většině našeho území,“ sdělil Pecha. Důležitá podle něj bude také nadcházející zima. Pokud by ani během ní nedošlo k dostatečnému doplnění vody v krajině, mohl by být nedostatek znát už na jaře příštího roku.
Výraznější srážky ale meteorologové v nejbližším týdnu neočekávají. „Na většině území bohužel nespadne vůbec nic. Na místech, kde nějaké srážky spadnou, tak půjde pouze o jednotky milimetrů,“ uvedl Pecha.
Šance na změnu počasí se objevuje přibližně od pátku, předpověď je ale zatím nejistá. Ani výhled na další část října zatím neukazuje na srážky, které by mohly hydrologické sucho výrazněji zmírnit. Výhled na více než sedm až deset dní je podle meteorologů nicméně potřeba brát s rezervou.
