Článek
Šťastné slovo
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout. Nové Šťastné slovo můžete už v pátek dostat přímo do své e-mailové schránky v rámci newsletteru Šťastný oběžník, kde také najdete další zajímavé čtení a novinky od týmu Šťastného pondělí. Přihlaste se k odběru!
Slova Martina Řezníčka na začátku čtvrteční debaty ČT24 k pražským komunálním volbám zněla lehce nelogicky. „Demokratická strana Zelených - Za práva zvířat se odmítla diskuze zúčastnit s tím, že se dnešní téma netýká jejich programu,“ pravil zkušený moderátor.
To samozřejmě vyvolává jisté otázky.
Zaprvé: Jaké jiné téma by se mělo týkat „programu“ nějaké politické strany, než je největší předvolební debata na veřejnoprávní televizi?
A zadruhé: Co je to propána „Demokratická strana Zelených - Za práva zvířat“ a proč ji ČT zve do seriózní diskuze uskupení, která mají reálnou šanci proniknout do pražského zastupitelstva?
„Je to upřímně řečeno noční můra,“ odpovídá Pavel Ranocha, analytik společnosti Kantar, která má pozvání DSZ-ZPZ tak trochu na svědomí. Veřejnoprávní televize ve snaze o absolutní korektnost pracuje při výběru pozvaných stran a hnutí na základě průzkumů Kantaru. A z nich vyšlo, že tajemná strana, která sice stále posílá e-maily do redakcí, ale její webová stránka už dva roky nenabídla jediný nový příspěvek, má v Praze „volební potenciál“ celých 5 procent.
Což je poněkud překvapující. DSZ sice v hlavním městě opravdu kandiduje, ovšem dokázala tady na svou soupisku sehnat pouhých devět kandidátů do pětašedesátičlenného zastupitelstva, jen o čtyři více než sdružení „Velký křížek pro lítačku za kačku“ a dokonce o pět méně než legendární Pravý blok (následuje sedmiřádkový název) Petra Cibulky.
V minulých volbách v roce 2022 získala DSZ pod názvem S.O.S. za práva zvířat v metropoli 0,18 procenta hlasů a za celou svou skoro osmnáctiletou existenci nebyla zvolena nikdy nikam. Opakuji: Nikdy nikam.
A ani nebude. Její šance na úspěch v pražských volbách jsou zhruba stejně velké jako ty Unie svobody, která vůbec nekandiduje, protože se rozpustila už před 16 lety.
Tak jak je možné, že dokáže vždy tak zázračně uspět v průzkumech? I v Brně jí výzkumníci naměřili 5,5 procenta a v Plzni jen o procento méně.
„Velmi důležitou roli hraje jejich název,“ vysvětluje Pavel Ranocha. „Snažíme se respondentům vysvětlovat, že to není ta Strana zelených, s níž si ji možná pletou, ale je to marné. Říkají nám: To jsou zvířátka, to tam dáme. Je strašně těžké se toho zbavit. A opakuje se to už poněkolikáté.“
„Volební potenciál“ je navíc tak trochu volná výzkumná disciplína - zjednodušeně řečeno, dotazovaní mohou uvést i několik stran z předloženého seznamu, jejichž volbu „zvažují“. Jak zní jedna ze základních pouček politického marketingu založeného na datech, „volič není vždy úplně sofistikovaný“.
Nicméně, když už jsme na tuhle obskurní partu narazili, možná si někteří pamětníci vzpomenou, že jistou, časově velmi omezenou, ovšem dost důležitou roli v české politice sehrála. Koneckonců o sobě v podstatě pravdivě tvrdí, že to v letech 2009-2010 bývala „parlamentní strana“.
Ano, dá se to tak říct. DSZ vznikla na počátku roku 2009 jako výraz nesouhlasu některých členů Strany zelených, která tehdy pod vedením Martina Bursíka zasedala ve vládě Mirka Topolánka. Ovšem to už nemělo dlouho trvat. V březnu 2009 vláda padla, když se proti ní postavily mimo jiné dvě poslankyně zelených, Věra Jakubková a Olga Zubová. Ta také do DSZ vstoupila, stala se její předsedkyní a hlavní hvězdou - spolu s jistým Jaromírem Soukupem, ano, se Soukupem Jaromíra Soukupa, pozdějším entertainerem a mediálním magnátem a v té době dost vlivným „politickým podnikatelem“, díky němuž měla strana k dispozici 350 billboardů pro eurovolby 2009. A investice se vyplatila: Voliči odměnili novou nadějnou formaci 0,6 procenta hlasů, což je shodou okolností stejně jako v roce 2019 a o dvě desetiny více než v roce 2024, kdy už Jaromír Soukup dávno zjistil, že existují i smysluplnější způsoby, jak pálit svoje peníze v kamnech. Třeba v televizi Barrandov.
Až se ale Demokratická strana zelených - Za práva zvířat zase při příštích volbách kdekoli objeví na základě průzkumů mezi opravdovými politickými stranami, nedivte se. Volič nebývá vždy úplně sofistikovaný. A pokud se to projeví jen ve volebních průzkumech, je to ještě ta lepší varianta.
