Článek
Třítýdenní karanténa nemocnic, téměř dvě stovky lidí pod dohledem a mimořádná protiepidemická opatření. Ruské úřady po podezřelém úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu ve městě Šelechov v Irkutské oblasti zavedly mimořádná pravidla.
Místní média napsala, že pracovala s nebezpečnými patogeny a koncem září omylem rozbila zkumavku obsahující bakterii, která způsobuje plicní mor. Ruské úřady tuto verzi oficiálně nepotvrdily a dál tvrdí, že trpěla zápalem plic neznámého původu. Právě tento rozpor podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly vzbuzuje pochybnosti.
„Pokud by to byl klasický plicní mor, tak by doba karantény byla vzhledem k inkubační době kratší než 21 dnů. A myslím si, že šíře těch opatření je opravdu zvláštní,“ podivil se Prymula.
Bez komentáře: Agentura Reuters natáčela v pondělí v ruském městě Šelechov.Video: Reuters
Příznaky plicního moru se projevují jeden až čtyři dny od nákazy. Následně nemoc mívá velmi rychlý průběh - projevuje se jako mimořádně těžký zápal plic a bez léčby může být smrtelná. Dlouhá opatření proto podle Prymuly otevírají otázku, zda se ruské úřady neobávají i jiného onemocnění.
„Je otázkou, jestli tam může být nějaký jiný patogen, který je podobně agresivní, mohl by se šířit a nemusel by být léčitelný antibiotiky jako plicní mor,“ upozornil epidemiolog. Připomněl ale, že pro takovou možnost nejsou v tuto chvíli veřejně dostupné důkazy. „Fakt, že opatření byla zavedena takhle přísně, vzbuzuje samozřejmě diskusi a možná, že to vzbudilo i zájem řady zemí, o co se tam vlastně jedná,“ dodal. Situaci v Irkutské oblasti podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia pozorně sleduje Bílý dům.
Ruské úřady dál tvrdí, že testy u laborantky šelechovského institutu neodhalily mikroorganismy související s její pracovní činností.
Podle Prymuly zatím není jisté ani to, zda žena skutečně plicním morem trpěla. „Je diskutabilní, kde vůbec ta hypotéza o plicním moru vznikla. Jestli to nebylo jenom jakousi mediální zkratkou, že ta dáma pracovala v tomto výzkumném ústavu a takto zemřela,“ podotkl.
Nezvyklé úmrtí
Spojení s protimorovým ústavem podle epidemiologa činí případ neobvyklým. „Tady je nepochybně zvláštní to spojení právě s výzkumným ústavem. A opravdu čekáme na to, aby bylo potvrzeno, o co se vlastně jednalo a jestli tam ta souvislost je, nebo není. Zatím ji ruské úřady vyvracejí,“ dodal.
Prymula považuje za zajímavou i otázku, proč se s původcem dlouho známého onemocnění v podobných výzkumných zařízeních stále pracuje. „Je to opravdu zvláštní, protože si nemyslím, že by tam bylo něco zásadně nového k objevení. Je otázkou, jestli zkoušejí účinnější léčbu, nebo diagnostiku,“ řekl.
Mor se v minulosti zkoumal také v souvislosti s biologickými zbraněmi. Roman Prymula zdůraznil, že bez znalosti činnosti konkrétní laboratoře nelze určit, čemu přesně se tamní výzkumníci věnovali.
Tři podoby jedné nemoci
Mor je bakteriální infekce, která se v současnosti vyskytuje jen v několika oblastech světa. Onemocnění může mít tři hlavní formy – bubonickou, septickou a plicní. Liší se především tím, jakým způsobem bakterie pronikne do těla a jak se následně v organismu šíří.
| Forma moru | Jak vzniká a projevuje se | Přenos |
| Bubonická | Nejčastěji vzniká po přenosu bakterie infikovanou blechou. Typické jsou výrazně zvětšené a bolestivé mízní uzliny, horečka nebo bolesti svalů a kloubů. | Běžně se mezi lidmi nepřenáší. |
| Septická | Bakterie se rozšíří do krevního oběhu a následně do celého organismu. | Běžně se mezi lidmi nepřenáší. |
| Plicní | Vzniká po vdechnutí bakterie, například od nakaženého člověka nebo prostřednictvím aerosolu. Postihuje plíce a může mít velmi závažný průběh. | Bakterie se může šířit dýchacími cestami z člověka na člověka. |
Právě poslední forma je z epidemiologického hlediska nejproblematičtější. „Mezilidsky se může šířit forma plicní, kdy se z organismu dostává do ovzduší bakterie a člověk ji vdechne,“ popsala primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová.
Přesto jde o bakteriální onemocnění, na které mají lékaři účinný lék - antibiotika. Podle Vladimíra Koblížka, předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti ČSL JEP, je důležité zahájit léčbu rychle. Antibiotika je nutné nasadit bezprostředně po vzniku příznaků. Lidem, kteří přišli s nakaženým do kontaktu, je lze podávat preventivně.
V Evropské unii se podle Koblížka s plicním morem v současnosti vůbec nesetkáváme. Endemický výskyt byl zaznamenán především v některých zemích Afriky, méně pak v Jižní Americe a Asii.
Ministr Adam Vojtěch: Situaci sledujeme
Ministerstvo zdravotnictví podle ministra Adama Vojtěcha (ANO) sleduje dostupné informace o možném výskytu nákazy plicním morem v Rusku. Podle informací Evropského střediska pro prevenci a léčbu nemocí je ale riziko pro Evropu velmi nízké.
„Neděláme žádné konkrétní kroky, ale jsme v kontaktu s příslušnými autoritami,“ řekl ministr. Situace je podle něj komplikovaná. „Je otázka, jaké všechny informace se dostávají na veřejnost a kde je pravda, což ne vždycky je u těchto zemí jednoznačné,“ dodal.
Světová zdravotnická organizace označila v souvislosti s podezřením na mor v Rusku ohrožení pro dotčenou zemi za nízké a pro Evropu za velmi nízké. Ruské úřady už identifikovaly osoby, které byly v kontaktu se zesnulou laborantkou irkutského institutu pro boj s morem, a uvedly, že žádná z nich nemá příznaky nákazy.
Zdroj: ČTK
Ani případné potvrzení plicního moru u zemřelé Rusky podle Hany Roháčové neznamená významné nebezpečí pro Českou republiku.
„Riziko, že by sem přijel nějaký člověk s plicní formou moru, se blíží nule nebo je velmi, velmi nízké. V případě, že by se něco takového stalo, rozšíření na populaci je prakticky nulové,“ uvedla.
Česko má podle ní dostatečné možnosti pro diagnostiku i léčbu případného pacienta. „Pokud by se sem jeden izolovaný případ dostal, tak se to velmi dobře a velmi rychle zvládne,“ uklidnila Roháčová.
