Článek
Osmadvacetiletá Darja Šipilovová, pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti, koncem září omylem rozbila zkumavku se živými bakteriemi. V úterý byla hospitalizována s příznaky těžkého zápalu plic. Podle zpráv ruských médií ji lékaři připojili k ventilátoru, ve čtvrtek pak zemřela.
Co přesně se vědkyni stalo, zůstává nejasné. Zatímco na sociálních sítích i v exilových médiích se objevují zprávy, že žena zemřela na mor, ruské úřady tuto nákazu nepotvrdily. Podle nich žena podlehla zápalu plic neznámého původu a hygienická situace v oblasti je stabilní.
V přehledu shrnujeme, co vše se zatím o podezření na vysoce nakažlivé onemocnění ví.
Co říkají úřady?
Ruský úřad pro ochranu veřejného zdraví Rospotrebnadzor tvrdí, že v ústavu nebyla zaznamenána žádná nehoda při práci s patogenními mikroorganismy. Ani další testy vzorků odebraných zemřelé podle něj neodhalily mikroorganismy související s její pracovní činností.
Proč to vyvolává pochyby?
Vážnost situace podtrhla rychlá reakce úřadů. Šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová dorazila do Irkutsku a zúčastnila se mimořádného zasedání hygienické a protiepidemické komise, kterému předsedal regionální gubernátor Igor Kobzev.
Ten schůzku zdůvodnil informacemi o podezření na nákazu „obzvláště nebezpečnou infekcí“ u jednoho z obyvatel regionu.
Rospotrebnadzor krátce nato zopakoval, že hygienická a epidemická situace v Irkutské oblasti, Irkutsku a Šelechově jsou stabilní. Zároveň ale uvedl, že úřady organizují a provádějí „zvláštní soubor opatření“.
Do případu pak vnesl další rozpor Alexej Tsydenov, hlava sousedního Burjatska. Ten na sociálních sítích uvedl, že žena zemřela na blíže neurčenou formu moru. Svůj původní příspěvek později upravil tak, aby v něm stálo, že žena „pravděpodobně zemřela na mor“.
S odvoláním na informace Rospotrebnadzoru a burjatské vlády Tsydenov zároveň uvedl, že žena Burjatsko nenavštívila a její nákaza s tímto regionem nesouvisí. „V republice se nevyskytují žádná ohniska moru, a to ani v oblastech hraničících s Mongolskem,“ napsal na sociálních sítích.
Jaká jsou opatření?
Případ přesto vedl k rozsáhlým preventivním opatřením. Podle regionálního média Ljudi Bajkala vyhlásilo několik nemocnic v Irkutsku třítýdenní karanténu. Týká se klinik, dětské nemocnice Ivano-Matreninskaja a podle rodiny jedné z rodiček také porodnice.
Podle zdroje ze zdravotnictví, na který se Ljudi Bajkala odvolává, irkutští lékaři „již otevřeně mluví o moru“. Diagnóza ale podle něj není uvedena v nemocničních zprávách.
Podle ruského exilového serveru Meduza muselo téměř 200 lidí, kteří mohli přijít se Šipilovovou do kontaktu, pod lékařský dohled. Rospotrebnadzor uvedl, že u nich nebyly zjištěny žádné známky onemocnění.
V Šelechově, kde Šipilovová zemřela, si obyvatelé podle místních médií všimli lidí v ochranných oblecích, rouškách a rukavicích.
Roušky byly podle místních rodičů rozdávány také ve školkách. Od 3. října je navíc musí preventivně nosit zaměstnanci místní hliníkárny. Úřady zavádějí „komplexní soubor protiepidemických opatření“, uvedl Maxim Modin, starosta Šelechovského okresu na východě Ruska poblíž mongolských hranic.
Co se ví o místě, kde k nákaze došlo?
Podle webových stránek ústavu, kde žena působila, v něm pracuje přibližně 95 výzkumníků. Zařízení se zabývá monitoringem a prevencí ohnisek vysoce rizikových bakteriálních a virových infekcí na Sibiři a ruském Dálném východě.
Plicní mor je jednou ze tří forem moru způsobených bakterií yersinia pestis. Na rozdíl od jiných forem se může snadno přenášet z člověka na člověka vzduchem.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že mor má vysokou úmrtnost, zároveň je ale při včasné diagnóze léčitelný antibiotiky a šíření infekce lze omezit preventivními opatřeními. Jeho příznaky jsou horečka, bolesti hlavy a obtížné dýchání. V Rusku od roku 2017 nezaznamenali žádný případ moru u lidí, napsal dříve server The Moscow Times.
