Článek
Litevský parlament v prvním ze dvou potřebných hlasování schválil zrušení zákazu rozmístit jaderné zbraně v pobaltské zemi. Uvedla to dnes agentura Reuters. Aby zrušení zákazu vstoupilo v platnost, je nezbytné druhé hlasování, které má následovat za tři měsíce, 12. ledna, napsala ruská státní agentura TASS. Kreml varoval, že Rusko by bylo nuceno reagovat na případné rozmístění jaderných zbraní v Litvě.
Pro zrušení příslušného článku ústavy hlasovalo 106 poslanců, 18 bylo proti a šest se zdrželo. Stejný článek ústavy kromě rozmístění zbraní hromadného ničení zakazuje také zřízení cizích základen v zemi, dodal TASS.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že Rusko bude nuceno přijmout odvetná opatření v reakci na případné zřízení vojenské základny USA a rozmístění jaderných zbraní v Litvě. „Ani jedno, ani druhé nepřispěje ke stabilitě a předvídatelnosti situace na evropském kontinentu, ale naopak se stane dalším významným krokem k eskalaci napětí, čehož litujeme,“ řekl. „Rusko samozřejmě bude nuceno přijmout všechna nezbytná opatření, aby si zajistilo vlastní bezpečnost,“ dodal.
Mluvčí Kremlu už minulý měsíc varoval Litvu, že se může stát cílem ruských zbraní, pokud nechá na svém území rozmístit jaderné zbraně, připomněl ruský list Kommersant. Litevští představitelé podle deníku argumentují, že ústavní zákaz činí ze země slabý článek v systému jaderného odstrašování Severoatlantické aliance.
„Znamenalo by to velmi vážnou eskalaci napětí: pokud totiž na svém území rozmístíte jaderné zbraně, jsou namířeny proti někomu. Je zřejmé, že tyto zbraně by nebyly namířeny na Západ. Byly by namířeny na Východ – tedy na nás,“ řekl nedávno Peskov v ruské televizi o litevských záměrech. „Pokud by se na (litevském) území nacházely jaderné zbraně namířené proti nám, pak by se území této země přirozeně také ocitlo v hledáčku našich jaderných zbraní,“ varoval.
Rozmístění zbraní hromadného ničení na litevském území zakazuje článek 137 ústavy přijaté v roce 1992. Litva je jediným členským státem NATO, který má takový zákaz zakotvený přímo v ústavě, připomněl Kommersant.
Litva usiluje také o zřízení stálé americké vojenské základny na svém území. Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že zřízení takové základny zváží. „Jsou to moji přátelé, jsou to skvělí lidé, takže se tím určitě budeme zabývat,“ řekl Trump podle Reuters. Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius dnes ujistil, že je jeho země připravena uhradit náklady, které by si zřízení základny vyžádalo.
„Jsem rád, že se tato myšlenka bere vážně. Jde o klíčovou záruku odstrašení a bezpečnosti,“ napsal Sinkevičius na Facebooku. „Naši partneři musí pouze učinit politické rozhodnutí o trvalém rozmístění vojsk a Litva je připravena pokrýt s tím spojené náklady,“ dodal.
Spojené státy v Litvě od roku 2019 udržují prapor s tanky a obrněnými vozidly čítající téměř tisícovku vojáků, kteří se v Pobaltí střídají v několikaměsíčních intervalech. Sinkevičius uvedl, že návrh na přeměnu této přítomnosti na trvalou přednesl minulý měsíc ve Vilniusu při setkání s Trumpovým vyslancem Johnem Coalem.
Trojice pobaltských států bývala součástí Sovětského svazu. Všechny tři země po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 podpořily napadenou zemi a kvůli vlastním obavám z Ruska mimo jiné zvyšují výdaje na obranu. Všechny tři hraničí s Ruskem, Lotyšsko a Litva i s Běloruskem.
