Článek
Energetické společnosti dlouho čekaly na podporu pro elektrárny, které mají pohánět Česko v příštích letech. Kdo si nakonec rozdělí 75 až 150 miliard korun, mělo být jasné už letos v říjnu, nakonec se termín rozhodnutí odsouvá.
V létě to přitom vypadalo, že se Česko konečně posunulo k prvním krokům, které měly směřovat k přípravě nových zdrojů. Po zhruba osmi měsících totiž 16. července Česká republika získala schválení veřejné podpory od Evropské komise, takzvanou notifikaci. 14. srpna pak ČEPS vydal pravidla pro zapojení do kapacitních mechanismů a spustil pro firmy možnost přihlásit své projekty.
Investoři do nových zdrojů energie měli původně podat žádosti o předběžné posouzení svých projektů v rámci kapacitního mechanismu do 20. září. Ministerstvo průmyslu a obchodu však rozhodlo o posunutí termínu na 18. listopad 2026. Resort navíc mění podmínky pro žadatele k získání podpory a očekává, že změny zveřejní nejpozději v polovině příštího týdne.
„Jsme si vědomi toho, že to spouštíme v zásadě uprostřed léta a spousta úkonů, které jsou vyžadovány v rámci prekvalifikace, nejsou na investorovi samotném, ale je tam potřeba dalších subjektů, což jsme se snažili zohlednit,“ uvedl Petr Binhack, ředitel odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice ministerstva průmyslu a obchodu.
Podpora v rámci kapacitních mechanismů půjde provozovatelům zdrojů, ale ne za to, že elektřinu vyrobí, ale jen za to, že tyto zdroje budou dostupné ve chvíli, kdy bude potřeba podržet elektrizační síť. Tyto zdroje tak budou vyrábět jen v době, kdy by hrozil nedostatek výkonu.
Na nových zdrojích je tuzemská energetika závislá. Podle analýzy společnosti ČEPS by v roce 2030 mohlo být Česko závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí, což může být nejen drahé, ale i rizikové kvůli možným nedodávkám.
Některým zájemcům o získání podpory však nastavení podmínek a málo času na splnění všech požadavků nevyhovovalo.
„Rozhodnutí státu přehodnotit podmínky kapacitního mechanismu a posunutí termínu jednoznačně vítáme. Představené podmínky nebyly pro investory dostatečně lukrativní, a dokonce přinášely dodatečná a těžko akceptovatelná rizika v podobě nepřiměřeně vysokých sankcí,“ říká Blahoslav Němeček, člen představenstva a provozní ředitel innogy Česká republika.
Ministerstvo proto požádalo ČEPS, aby termín prodloužil. Původní datum neplatí a na podání žádosti mají investoři čas až do 18. listopadu 2026, tedy o dva měsíce déle.
Podle ministerstva Evropská komise, která podporu schvalovala, odklad umožňuje. Dvouměsíční zpoždění by navíc nemělo stavbu nových zdrojů nijak zdržet.
Dobrá zpráva pro spotřebitele
„Seznali jsme, že přece jen se v mezidobí změnily faktory – rok 2030 se už nezdá tak urgentní, jak se zdál zhruba před rokem. Vyhodnotili jsme, že vydání pravidel a souvisejících dokumentů lze nastavit lépe a vstřícněji tak, abychom zajistili, že kapacitní aukce bude mít následně větší objem a konkurenci,“ říká Binhack.
Kapacitní mechanismy tak nakonec budou zavedeny s úpravami, díky nimž si budou poskytovatelé kapacitního výkonu více konkurovat. Odklad však mohl být zklamáním pro ty, kteří už se zavčasu registrovali, měli bankovní garance, spočítané náklady a podobně. Pro spotřebitele je to však dobrá zpráva, neboť mohou díky nižším nabídkovým cenám platit méně v cenách elektřiny.
Někteří zájemci již stihli nabídky vypracovat a podat v termínu a podle původních pravidel. Podle Binhacka bude jejich přihlášení platit a firmy nebudou „bity“ na tom, že už se přihlásily. Zároveň však mají možnost ze soutěže bez sankce odstoupit, pokud jim nová pravidla nebudou vyhovovat.
„Nabídky jsme připraveny měli a věříme, že odklady termínů povedou k vylepšení či doladění podkladů na straně státu i investorů,“ uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Na nabídkách pracují i další. „Vítáme snahu vyřešit nedostatek zdrojů pro výrobu elektřiny. Podmínky nastavení kapacitních mechanismů monitorujeme a naši účast zvážíme dle finálně zveřejněných pravidel,“ říká mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková.
Innogy se chce do kapacitních mechanismů zapojit se svými připravovanými zdroji, včetně plynové elektrárny. „U investic v řádu desítek miliard korun je pro investory klíčové, aby byly poskytnuty elementární jistoty v oblasti cenové, právní i realizační. Zmírnění rizik na akceptovatelnou úroveň je důležité také pro banky a finanční instituce, aby byly vůbec ochotné výstavbu nových zdrojů financovat,“ říká Němeček.
Kapacitní mechanismus má být nastaven transparentně a při aukcích, ve kterých budou soutěžit majitelé elektráren, se nesmí žádná technologie diskriminovat. Kdo bude moct podporu získat, však určitým způsobem limitováno bude, protože podporované zdroje musí splnit emisní kritéria, což značně omezuje zapojení uhelných zdrojů.
