Článek
Českou energetiku čeká zásadní změna. Do budoucna se totiž neobejde bez nových zdrojů, o jejichž podpoře se bude už brzy rozhodovat. S určením detailních podmínek se čekalo na schválení podpory Evropskou komisí. Nyní ji má Česko konečně v ruce.
Takzvané kapacitní mechanismy by měly přimět investory, aby se pustili do budování nových zdrojů. Těch by totiž mohl být v budoucnu nedostatek kvůli chybějícím financím.
Nové peníze tak půjdou provozovatelům zdrojů, ale ne za to, že elektřinu vyrobí, ale jen za to, že tyto zdroje budou dostupné ve chvíli, kdy bude potřeba podržet elektrizační síť. Tyto zdroje tak budou vyrábět jen v dobách, kdy by hrozil nedostatek výkonu.
„Kapacitní mechanismus funguje jako pojistka. Platí se za jistotu, že bude v systému dostatečný výkon ve chvíli, kdy nefouká, nesvítí, prudce roste spotřeba nebo dojde k výpadku velkého zdroje,“ říká Martin Pacovský, investiční ředitel fondu ARETE Energy Transition.
Stát tedy bude poptávat dodaný výkon, nikoli výrobu elektřiny v megawatthodinách. Kapacitní platba bude zdroji poskytnuta za to, kolik elektřiny je zdroj schopen dodávat v daném okamžiku, nikoli kolik jí skutečně vyrobí. Kapacitní platby ani nebudou mít přímý vliv na obchodovanou cenu elektřiny, kterou zdroje vyrobí, protože ji budou nadále prodávat na trhu za tržní cenu.
„Především se investorům sníží riziko jejich investice, protože potenciálně rizikové výnosy bude stát hradit z kapacitního fondu. Investor tak bude mít nižší rizikový rating a tím bude i jeho bankovní financování mnohem výhodnější. Systém bude navíc obsahovat mechanismus, který zabrání případnému vysokému růstu výnosů,“ říká ředitel poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.
Evropská komise schválila kapacitní mechanismus s předpokládaným rozpočtem 3,1 až 6,2 miliardy eur (cca 75 až 150 miliard Kč), který bude fungovat deset let.
Podpora má totiž zajistit více investic a více zdrojů schopných vyrábět. „Samotná výroba a nabízení a obchod s elektřinou by měl co nejvíce zůstat na trhu. Kapacitní mechanismus tedy omezuje riziko investice a toho, že zdroj si provozem nevydělá na svou investici,“ říká Macenauer.
Co je to kapacitní platba?
Evropa potřebuje nové elektrárny a státy chtějí investice do nových výroben podpořit. Kapacitní mechanismus spočívá v tom, že výrobci soutěží v aukcích o možnost poskytovat soustavě potřebný instalovaný výkon (kapacitu).
Provozovatel soustavy (v Česku ČEPS) ze všech nabídek v aukci vybere ty bloky, které za rok provozu požadují nejnižší kompenzaci, tzv. kapacitní platbu. Vybrané elektrárny dál působí na trhu s elektřinou, kde svou výrobu prodávají za tržní ceny. Stát jim však neplatí za vyrobené množství elektřiny, ale za výkon, který soustavě poskytnou.
Elektrárny však musí výměnou za kapacitní platbu zajistit, že jejich výkon bude v daném roce či jiném období k dispozici.
Kapacitní mechanismus má být nastaven transparentně a při aukcích, ve kterých budou soutěžit majitelé elektráren, se nesmí žádná technologie diskriminovat. Kdo bude moct podporu získat, však určitým způsobem limitováno bude, protože podporované zdroje musí splnit emisní kritéria, což značně omezuje zapojení uhelných zdrojů.
Poptávaný a podporovaný výkon by měl odpovídat potřebám tuzemské energetiky. O jakou kapacitu se bude soutěžit, zatím stát nestanovil. Poptávat bude státní společnost ČEPS podle svých výpočtů, v nichž posuzuje zdrojovou přiměřenost české energetické soustavy.
Zatím ale nic z toho schváleno ani navrženo nebylo. Zájemci se tak do žádných aukcí zatím přihlašovat nemohou, neznají ani podmínky soutěží. „Čekáme na zveřejnění příslušných předpisů a pravidel, což by mělo být během srpna. Ministerstvo průmyslu a obchodu na tom aktuálně pracuje,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Seznam Zprávy resort průmyslu a obchodu oslovily s žádostí o vyjádření, ale ten se od pondělí nevyjádřil.
Kapacitní trh bude fungovat tak, že provozovatel v aukci nabídne cenu za to, že jeho elektrárna či jiná technologie bude připravena poskytnout daný výkon. Jeho nabídka nesmí překročit maximální částku, která bude stanovena na základě chybějících výnosů, které zdroje potřebují, aby měly přiměřený zisk. Aukce se vyhodnotí a všichni úspěšní uchazeči dostanou jednotnou zúčtovací cenu.
Do aukcí se mohou zapojit stávající i nové elektrárny, bateriová úložiště, menší i zahraniční zdroje. Investoři do nových zdrojů mohou získat kontrakt na 15 let. To provozovatelům usnadní získat finance od bank. Provozovatelé stávajících zdrojů získají vždy kontrakt na jeden konkrétní rok.
Jednou z technologií vhodných pro poskytování flexibilního výkonu jsou moderní plynové kogenerační jednotky, které vyrábějí současně elektřinu a využitelné teplo.
„Kogenerace vyrábí elektřinu ve chvíli, kdy je jí nedostatek, a současně efektivně využívá vzniklé teplo. Je proto přirozeným doplňkem obnovitelných zdrojů a může pomoci stabilizovat soustavu s nižší spotřebou paliva než oddělená výroba elektřiny a tepla,“ uvádí Pacovský.
Kdo to zaplatí?
Kapacitní mechanismy budou financovány z poplatků za elektřinu, které hradí všichni spotřebitelé elektřiny. Dopad na účty za elektřinu bude záviset na objemu nakoupeného výkonu, výsledcích aukcí a způsobu rozdělení poplatků mezi jednotlivé skupiny odběratelů.
„Čím širší bude konkurence mezi kogenerací, bateriemi, řízením spotřeby a dalšími flexibilními zdroji, tím nižší může být výsledný účet pro spotřebitele,“ uvádí Pacovský.
V účtech za koncový odběr elektřiny se tedy objeví nová položka. „Bude se ale jednat o jednotky procent dnešní ceny silové elektřiny. Větší nabídka zdrojů ale bude znamenat vyšší konkurenci a nižší ceny obchodované silové elektřiny. Cena elektřiny v časech nedostatku by přitom mohla být extrémně vysoká a v budoucnu po stále významnější část roku. Právě to kapacitní mechanismus řeší,“ popisuje Macenauer.
Česká republika není prvním evropským státem, kde podpora energetiky formou kapacitních plateb funguje. Svou první aukci na podporu výstavby nových plynových elektráren nyní vypsalo Německo, s investicemi do nových elektráren pomáhají kapacitní mechanismy také v Polsku.
