Armáda v pantoflích dorazila k Bráně nářků, hrozí další zdražení ropy

Od únorového začátku války Spojených států a Izraele proti Íránu bylo trochu záhadou, proč se do ní nezapojuje silný spojenec Teheránu. Jemenští Húthíové, dvousettisícová armáda v zemi na pobřeží Rudého moře.

Posledních několik dní otázku částečně zodpovědělo. Húthíové zaskočili pozemní ofenzivou jemenskou armádu, podporovanou Saúdskou Arábií, a bleskovým postupem se zmocnili ostrova Perim, ze kterého je možné ostřelovat tankery s ropou plující Rudým mořem a úžinou Báb al-Mandáb (Brána nářků), ústící do Indického oceánu.

Íránská koalice, k níž na Blízkém východě patří kromě Húthíů také šíitské milice v Iráku a hnutí Hizballáh v Libanonu, tak má v rukou potenciálně silnou ekonomickou zbraň.

Může omezit provoz ropných tankerů jak v Hormuzském průlivu, což už se děje, tak u Brány nářků. Ve hře je velké zvýšení cen ropy na světových trzích.

K nejistotě přispěl i páteční dronový útok na klíčový saúdskoarabský ropovod, kterým proudí ropa do rudomořského přístavu Janbú.

Bezpilotní stroj přiletěl z Iráku. Vláda v Bagdádu je oficiálně ve válce mezi USA a Íránem neutrální, část iráckých ozbrojených sil je ovšem na straně Teheránu.

„Pokud Saúdská Arábie ropovod rychle neopraví, na trhu s ropou budou chybět zhruba čtyři procenta globální produkce barelů. Podle některých může oprava trvat měsíc až šest týdnů,“ napsala agentura Reuters.

Naplňuje se tak černý scénář, před kterým už zhruba před čtvrtstoletím varoval analytik americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Robert Baer. Tvrdil, že saúdská ropná infrastruktura je velmi zranitelná.

„Na území Saúdské Arábie jsou potrubí v délce 1700 kilometrů. O hrozbě se dlouho raději nemluvilo v obavách, že už jen taková diskuze vyžene ceny ropy strmě vzhůru,“ napsal Baer v knize Spánek s ďáblem.

Húthíové oznámili, že přes Báb al-Mandáb nebudou pouštět saúdskoarabské tankery, a to v odvetě za to, co označují jako agresi, protože Saúdská Arábie v jemenské občanské válce podporuje protivníky Húthíů. Tankery jiných zemí se podle vyjádření povstalců nemusejí ničeho obávat.

„Íránu vývoj v Jemenu určitě hraje do karet a posiluje to jeho vliv, ale mám za to, že se u nás až příliš často zdůrazňuje propojení obou aktérů,“ říká pro Seznam Zprávy politolog Marek Čejka, který se zabývá Blízkým východem a je spoluautorem projektu Blízkovýchodní podcast.

„Húthíové nejsou zdaleka takovou íránskou loutkou, jak se obvykle uvádí. Mají samozřejmě na Írán řadu vazeb a využívají jeho podporu, dokážou však fungovat i jako zcela samostatný aktér. Sledují totiž vlastní zájmy a cíle, které jsou primárně motivovány snahou o získání legitimity doma v Jemenu,“ vysvětluje.

Na videozáběrech vypadají Húthíové jako mizerně vyzbrojení vojáci bez jednotných uniforem a v oblečení ve stylu co dům dal. Mnozí z nich mají na nohou pantofle nebo sandály.

Disponují nicméně rozsáhlým arzenálem balistických raket, protitankových střel i protilodních zbraní. Mnoho let jim finančně i vojensky pomáhají íránské revoluční gardy.

„Obsazení strategických ostrovů u průlivu Báb al-Mandáb Húthíi představuje zásadní obrat a gamechanger. Mění to poměr sil a poskytuje jim to mnohem větší geopolitickou i geoekonomickou páku vůči Saúdské Arábii, zemím Perského zálivu, Spojeným státům i globálnímu obchodu,“ uvedl pro Reuters profesor blízkovýchodních studií na London School of Economics Fawaz Gerges.

Čejka je opatrný ohledně předpovědí, že postup Húthíů dává Íránu výrazně větší možnost prosadit své požadavky ve vyjednávání o ukončení války a o podmínkách přepravy ropy v Hormuzském průlivu. „Je to běh na dlouhou trať. V dohledném horizontu se sotva jednoznačně rozhodne o tom, jaká – případně čí – pravidla budou v Hormuzském průlivu platit,“ soudí.

Před začátkem války proti Íránu tankery Rudým mořem převážely devět milionů barelů ropy denně, což je desetina světové spotřeby. Suezským průplavem pak proplouvalo zhruba 12 procent veškerého světového obchodu. Omezení této trasy by znamenalo velký výpadek v zásobování.

„Průliv Báb al-Mandáb je užší než Hormuzský průliv a Saúdská Arábie i další blízkovýchodní vývozci ropy s ním počítali jako s náhradou za Hormuzský průliv,“ napsal k tomu server MarketWatch.

Cena za barel ropy minulý týden kvůli pokračující palbě v Hormuzském průlivu znovu vystoupala nad 100 dolarů (aktuálně se americká lehká ropa WTI prodává za 102,6 dolaru, Brent pak za 107,4 dolaru).

Pro zajímavost: Historicky nejvýše zatím byla v roce 2008 v čase globální finanční krize. Tehdy se barel prodával za více než 147 dolarů.

Vysoké ceny vyhovují Rusku, protože mu umožňují financovat zbraně a techniku do války proti Ukrajině.

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán minulý týden podle serverů Politico či Axios požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o vojenskou pomoc v Jemenu ve formě náletů na húthíjské cíle. Šéf Bílého domu potvrdil, že s korunním princem mluvil, ale nezmínil se o jeho žádosti o pomoc.