Článek
/Od zvláštních zpravodajů v Paříži/
Vchod do školy je zabarikádovaný popelnicemi a na nich stojí početná skupina mladých. Většině z nich je okolo patnácti až osmnácti let. Za normálního dne by seděli ve třídě a měli vyučování, místo toho ale protestují za lepší podmínky na školách.
Z reproduktoru, který nad hlavou drží jeden z nich, hrají rapové písně, krátce nato je přerušuje skandování protifašistických hesel a později spontánní zpěv francouzské hymny.
Tak vypadala úterní blokáda studentů u střední školy Lycée Sophie Germain v centru Paříže.
Podobné akce jsou v posledních týdnech ve Francii na denním pořádku, protože, jak říkají sami studenti, stávkovat u škol a dát najevo nespokojenost je v tuto chvíli jejich hlavní povinností.
Blokáda studentů před lyceem v centru Paříže:
První jiskru zažehla stávka učitelů na pařížském předměstí 17. září. Brzy nato se nepokoje rozšířily do celé země a studenti si začali čím dál hlasitěji stěžovat na špatné poměry ve francouzském školství - jmenovitě například na nedostatek učitelů, dezolátní stav tamních škol i přeplněné třídy.
„Některé střední školy v Paříži jsou docela dobře vybavené a nemají si tolik na co stěžovat. Ale jiné školy na předměstích, a dokonce i přímo v Paříži, jsou úplně zchátralé a pro studenty naprosto nevyhovující,“ popisuje Seznam Zprávám důvod své přítomnosti na blokádě patnáctiletá Natacha.
V ruce drží transparent s nápisem „Jsme mládež, ne nepřítel“.
„Jsme mládež, ne nepřítel,“ hlásá Natachin transparent vpravo.
Podobně to vidí i šestnáctiletý Solal, který má tričko popsané protestními hesly. „Mladá generace, která je tady v tuto chvíli, vnímá jako nespravedlivé, že některé střední školy nemají dostatek finančních prostředků a vybavení, zatímco několik škol v centru Paříže je má,“ vysvětluje.
Ze škol v okrajových čtvrtích se začala v posledních dnech šířit svědectví o padajících stropech, antisanitárních záchodech, množících se krysách, které pobíhají po školních budovách.
„Jsme pro rovnost, a právě proto prosazujeme svá práva a požadujeme změny v tom, s čím nesouhlasíme,“ dodává Solal a stejně jako řada dalších oslovených zmiňuje důležité heslo protestů: solidarita.
Boj za vhodný model budoucnosti
To, co začalo jako protest proti nevyhovujícím podmínkám na francouzských středních školách, nicméně v průběhu dní přerostlo v širší vlnu nespokojenosti s politickým vedením země.
„Generace Z tím, že vychází do ulic, hájí určitý model vzdělávání, ale zároveň také model budoucnosti a společnosti, kterou chce – společnosti bez uhlíkových emisí, ve které se bude dát žít, kde budeme respektovat druhé a uděláme všechno pro to, aby byl ve světě mír,“ říká šestnáctiletý Louis, místopředseda studentského sdružení Les Lycééns!.
Louis ze studentského sdružení Les Lycéens!.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, že jeho organizace se dlouhou dobu snažila zejména o to vést dialog s francouzskou vládou a příliš se nepodílela na pouliční mobilizaci.
Měla ovšem pocit, že ani ji, ani zbytek studentů vedení země ve skutečnosti neposlouchá. I proto se Louis v úterý vydal z Bordeaux, kde žije, protestovat do hlavního města.
„To, co v současnosti vládu přiměje ustoupit, nebo alespoň to, čeho se vláda bojí, je konflikt. Takže v konfliktu budeme pokračovat a zároveň budeme dál jednat s vládou,“ říká, zatímco na pařížské Place de la Republique míří protestovat tisíce mladých lidí.
Reportáž z úterní demonstrace:
Premiér Sébastien Lecornu ve středu večer v projevu k národu zopakoval, že vláda se chystá do konce října předložit konkrétní návrhy, jak situaci zlepšit. Konkrétnější ale zatím nebyl.
„V minulosti se nedodrželo příliš mnoho slibů, zkrátka a jednoduše proto, že nebyly udržitelné,“ přiznal šéf vlády. „To, co chci, jsou konkrétní, rychlé a plně financované odpovědi,“ dodal.
Politik, kterého mladí vnímají jako záchranu
V ulicích se ale na nespokojenost okolo školství nabalují i další témata, která francouzskou mládež trápí. Na demonstracích a blokádách jsou často přítomné například palestinské vlajky či transparenty upozorňující na násilí páchané v palestinském Pásmu Gazy.
„Myslíme na všechny dnešní důležité problémy a témata. Například Palestinu a na všechny lidi, kteří také potřebují pomoc a podporu. Proto jsou na demonstracích palestinské vlajky. Chceme tím říct, že na ně nesmíme zapomínat,“ vysvětluje patnáctiletá Mia.
Francouzský politolog Philippe Marliere, který působí na University College London, v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že právě téma války v Gaze výrazně ovlivňuje politické rozhodování francouzské mladé generace.
Palestinské vlajky jsou na probíhajících demonstracích častým jevem.
Naprostá většina mladých lidí oslovených během studentských demonstrací má už teď jasného favorita pro prezidentské volby v příštím roce. Je jím pětasedmdesátiletý radikálně levicový politik Jean-Luc Mélenchon, který si mladé dokázal získat navzdory vysokému věku i tomu, že je v politice desítky let.
„Pořádáme blokády a on je podporuje. Už jen tohle je důvod ho volit – zastává se nás a hájí naši věc. Uznává také, že policie se na nás dopouští násilí,“ vysvětluje osmnáctiletá Liliana, zatímco čeká na to, až se Paříží rozejde protestní průvod, který nakonec končí poměrně dramatickými potyčkami s policií.
Za celou dobu protestů bylo zraněných podle oficiálních údajů přes 200 studentů, ale také více než 80 učitelů a zaměstnanců škol a přes 700 policistů a četníků. Francouzská vláda ve středu pozastavila používání omračujících granátů poté, co jeden student přišel o ruce, když jeden takový na demonstraci zvedl.
Demonstrant v Paříži s portrétem Jeana-Luka Mélenchona. Radikálně levicový politik kandidoval na prezidenta už třikrát, tentokrát má reálnou šanci na postup do druhého kola. Klíčovými body jeho programu jsou mimo jiné vysoké zdanění bohatých, znárodnění některých sektorů, nižší věk odchodu do důchodu, je také skeptický vůči EU a NATO.
Vládní politici obviňují Mélenchona a jeho stranu z rozdmýchávání protestů a podněcování k násilí. Politik demonstranty podporuje, ale násilí odsoudil, kritizuje nicméně hlavně to policejní.
Šestnáctiletý Martin, který Lilianu na průvod doprovází, dodává v souvislosti s Mélenchonem ještě jednu podstatnou věc – považuje ho za možná jediného kandidáta, který se může pokusit zastavit nárůst krajní pravice a bojovat proti Národnímu sdružení, za nějž bude kandidovat pravděpodobně Marine Le Penová.
O příčinách studentských protestů podrobně:
„Budovy základních a středních škol (ve Francii jsou zpravidla spojené) mimo centrum Paříže a dalších velkých měst jsou často v dezolátním stavu. Padající stropy, prasklé trubky, antisanitární záchody či množící se krysy jsou vděčnými tématy, která studenti v podobě virálních videí šíří na TikToku či Snapchatu,“ popsal z Francie spolupracovník Seznam Zpráv Jan Machonin.
Oba přitom doufají, že protestující mládež ve Francii bude inspirací pro vrstevníky v dalších evropských zemích, kde dnes sílí krajně pravicové síly.
„Osobně bych chtěl, aby se toto hnutí trochu rozšířilo i do zahraničí. Aby se i v dalších zemích, například v Itálii nebo Německu, mladí lidé vzbouřili,“ říká Martin.
„My máme jako Francouzi pověst, že pořád děláme revoluce a pořád s něčím nejsme spokojení. Ale myslím, že by nikdo neměl být spokojený, protože - alespoň v západní Evropě - jsou si všechny systémy v zásadě podobné,“ dodává Liliana.
První úspěch už si mohou připsat. Ve středu vyšli studenti do ulic v Lutychu v belgickém Valonsku. Provázely je nepokoje, které donutily úřady vyzvat veřejnost, aby se raději vyhnula centru města.
