Článek
Spalničky mnoho lidí považuje za vyrážku s teplotou, která se dá bez potíží prodělat v dětském věku a proti níž se už celá desetiletí bez problémů očkuje. Jenže zatímco s očkováním je to pravda, se závažností choroby je to jiné.
„Mohou mít vážné komplikace, se kterými děti skončí v nemocnici. Nejobvyklejší z nich jsou zápaly plic, což je celosvětově nejčastější příčina úmrtí na spalničky. Mohou způsobit ale i záněty mozku, a to u zhruba jednoho z tisíce nemocných,“ vysvětluje dětský praktický lékař a člen výboru České vakcinologické společnosti Daniel Dražan. Z tisíce nemocných dětí podle něj jedno až tři infekci podlehnou.
Úmrtí na spalničky se v posledních letech objevila v USA, ve Velké Británii, Francii i v Nizozemsku, výskyt nemoci stoupá také v Rumunsku. V Česku jsou případy spalniček zatím vzácné, ale to se může změnit – jak kvůli cestování, tak proto, že mírně klesá proočkovanost proti nemoci. Odborníci proto lidem, které nechrání vakcína, doporučují, aby se nechali očkovat.
Má to smysl pro starší jedince, u kterých mohou mít spalničky, stejně jako jiné dětské infekce, těžší průběh. A to, aby dospělí nemoc dále nešířili, je potřeba i kvůli malým dětem, jež zatím očkovány nejsou.
Spalničky: Kdy se nechat přeočkovat?
U dospělých závisí nutnost přeočkování na tom, zda v dětství nemoc prodělali, nebo kolik dávek vakcíny dostali.
Lidé narození před rokem 1968: S vysokou pravděpodobností spalničky prodělali a mají celoživotní přirozenou imunitu.
Narození po roce 1968 se dvěma dávkami: Pokud má člověk v očkovacím průkazu nebo zdravotní dokumentaci zapsané dvě dávky vakcíny, nemusí dělat nic – ochrana je dostatečná.
Narození po roce 1968 s jednou dávkou: Je vhodné doplnit druhou dávku v podobě kombinované MMR vakcíny (spalničky, zarděnky, příušnice).
Bez dokumentace: Lidé, kteří nevědí, zda a jak byli očkováni, by se měli nechat naočkovat alespoň jednou dávkou. Alternativou je nechat si nejdříve z krve vyšetřit hladinu protilátek a očkovat se pouze v případě, že protilátky proti spalničkám mít nebudou.
Jelikož lidem s prodělaným onemocněním infekce nehrozí, mohlo by se zdát, že je to nejlepší způsob, jak se do budoucna před nákazou ochránit. Jenže lidé narození před rokem 1968 neměli na výběr, protože vakcína neexistovala. Přirozená nákaza s sebou nese riziko zápalu plic, zánětu mozku nebo vzácné, ale smrtelné komplikace SSPE.
„Subakutní sklerotizující panencefalitida je závažné neurologické onemocnění, které se objevuje až roky po prodělání spalniček, pomalu se zhoršuje a ve většině případů končí úmrtím,“ vysvětluje lékař Dražan. Virus spalniček navíc způsobuje takzvanou imunitní amnézii – maže imunitní paměť a zvyšuje vnímavost člověka k dalším infekcím, kterými se tak nakazí daleko snáze.
Cestování s malými dětmi: Sledujte situaci
Rodiče nejmenších dětí by měli situaci sledovat zejména při cestách do ciziny. „Pokud rodina cestuje do zahraničí s malým dítětem, které ještě nemá kompletní vakcinaci, právě data o spalničkách nejlépe napoví, jak bezpečné prostředí z hlediska infekčních chorob v cílové destinaci panuje,“ uvádí epidemiolog Rastislav Maďar.
Podle Daniela Dražana má zjišťování situace před cestou jednoznačný smysl: „Při cestování do země s probíhající epidemií je vhodné, aby dítě bylo očkováno dvěma dávkami MMR vakcíny. Standardně se ale očkování podává nejdříve ve 12 měsících, druhou dávku lze podat nejdříve o čtyři týdny později,“ vysvětluje praktický lékař. Běžně se druhá dávka dává až v pěti letech.
Jinými slovy, děti do roka nejsou v Česku proti spalničkám očkované vůbec a i cesta třeba do Velké Británie pro ně může představovat riziko. Pokud přece jen musí do nebezpečné oblasti cestovat ještě mladší, ani ne roční dítě, existuje podle Dražana řešení převzaté z amerických doporučení: „Kojenec ve věku 6 až 11 měsíců cestující do oblasti s výskytem spalniček by měl dostat jednu dávku MMR vakcíny. Tato dávka se však do konečného schématu nepočítá – po dovršení jednoho roku věku musí dítě dostat standardní první dávku a druhou pak běžně v pěti letech,“ doplňuje Dražan.
Na pojišťovnu jen výjimečně
Dospělí, kteří se chtějí nechat očkovat proti spalničkám, si to až na výjimky musí platit sami, stejně jako testy na protilátky. Na vakcíny však mohou využít bonusové příspěvky pojišťoven, VZP přispívá 500 korun, některé další až tisícikorunu. „Podmínky se ale u jednotlivých pojišťoven dost liší – někde jde o větší balíček s menším dílčím příspěvkem, jinde o částku volně využitelnou na jakékoli očkování,“ shrnuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. Jedna injekce s MMR vakcínou stojí zhruba 900 korun. Chrání kromě spalniček také proti zarděnkám a příušnicím, samostatná vakcína jen proti spalničkám neexistuje.
Všeobecná zdravotní pojišťovna podle své mluvčí Viktorie Plívové očkování hradí jen ve specifických případech daných zákonem – typicky v rámci zvláštního očkování vybraných profesí se zvýšeným rizikem, jako jsou zdravotníci a pracovníci některých sociálních služeb, případně pokud očkování nařídí krajská hygienická stanice kvůli epidemiologické situaci.
Podobně je to s testem na protilátky: z pojištění je hrazen pouze tehdy, když ho předepíše ošetřující lékař například po rizikovém kontaktu s nakaženým.
Proč se někdy nakazí i očkovaný člověk
- Žádná vakcína proti dětským infekcím nefunguje stoprocentně a u každého očkovaného člověka. U malého procenta si tělo dostatečnou ochranu nevytvoří.
- Proto epidemiologové tolik usilují o to, aby celková proočkovanost zůstávala co nejvyšší (ideálně nad 95 procenty). Jen tak vzniká kolektivní ochrana, která viru zabrání, aby volně koloval.
- Dalším důvodem je fakt, že část lidí se očkovat nemůže, ať už jde - zrovna v případě spalniček – o kojence do jednoho roku věku, nebo o pacienty s vážnými poruchami imunity a onkologickými diagnózami.
Lokální epidemie i úmrtí
Podle epidemiologa a děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara fungují právě spalničky odborníkům jako citlivý lakmusový papírek, který ukazuje, jak moc v dané zemi funguje celý systém očkování. Tam, kde výskyt nemoci stoupá, se tak děje proto, že většinou klesá míra očkování nejen proti ní, ale i proti dalším infekcím.
„Přestože máme vysoce účinnou a z hlediska bezpečnosti dobře prověřenou vakcínu, sledujeme pokles proočkovanosti. A v zemích Evropské unie i v Severní Americe se kvůli dezinformacím a odporu k očkování neustále objevují nová ohniska,“ konstatuje epidemiolog.
Ve Spojených státech, Velké Británii, Francii i v dalších evropských zemích se v posledních měsících objevují lokální epidemie a s nimi i případy úmrtí, kterým se dalo předejít. Přestože medicína disponuje vysoce účinnou a prověřenou vakcínou, v řadě států klesá proočkovanost populace pod bezpečnou mez.
Výrazný odpor proti vakcíně se objevil zejména v USA, kde proti očkování jako takovému brojí i ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Zrovna spalničky jsou přitom extrémně nakažlivé, mnohem více než například chřipka. Reprodukční číslo u spalniček dosahuje přibližně hodnoty 18, což znamená, že jeden jediný nakažený člověk může v nechráněné populaci infikovat v průměru až 18 dalších lidí. Pro srovnání, u chřipky se tato hodnota pohybuje kolem dvou.
