Lidé se v zahraničí bojí infekcí, ale spíš jim hrozí infarkt na zájezdu

Vážné zdravotní problémy nebo dokonce smrt nejsou na dovolené až tak vzácné, jak si lidé myslí. Řecko, Egypt, Chorvatsko, Bulharsko nebo Tunisko, to jsou jen některé z oblíbených destinací, kde v posledních letech umírali čeští turisté. Největší zdravotní rizika si většina dovolenkářů přitom vozí s sebou už z domova.

„Paradoxně před cestou nejméně řeší zdravotní rizika právě lidé, pro které mohou mít případné komplikace nejzávažnější následky. Senioři a chronicky nemocní často říkají, že se cítí dobře, a vědí, co mají dělat. To ale nemusí platit, když dramaticky změní prostředí,“ upozorňuje Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka.

Podle řady zahraničních studií jsou vůbec nejčastější příčinou úmrtí cestovatelů při pobytu v cizině onemocnění srdce a cév, včetně infarktu myokardu, následované úrazy. Podobně i předčasný návrat domů se zdravotnickým doprovodem bývá nutný kvůli úrazům, nemocím srdce a cév, neurologickým onemocněním, zejména cévní mozkové příhodě, či obecně kvůli náhlému zhoršení stavu, kdy člověk měl zdravotní problémy už před odjezdem. Další riziko představují infekční onemocnění.

Právě podcenění rizik je (nejen) u českých turistů běžné. A mnohdy tomu pomáhají samy cestovní kanceláře. Některé z nich například svým klientům sdělují, že pro danou destinaci není třeba žádné očkování, i když odborná doporučení říkají něco jiného. „Pocit falešného bezpečí bývá silný hlavně u zájezdů s českou cestovní kanceláří do oblastí jako Zanzibar, Omán, Katar, Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty. Turisté letí z Prahy, v letadle i v resortu slyší češtinu a snadno podlehnou dojmu, že v dané oblasti žádné riziko nehrozí,“ vysvětluje docent Rastislav Maďar, specialista na cestovní medicínu a přednosta Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

I když vám delegát umí pomoct s tím, kde se nachází nejbližší lékárna, už nezkontroluje, jestli máte správně nasazené léky na cukrovku nebo zda vaše nemocné srdce zvládne horko. Navíc ani luxusně vypadající resort a přímý let nejsou uzavřenou bublinou, kde se nemůže nic stát.

Každý cestovatel si do cílové destinace přiváží i svou vlastní zdravotní historii. Vážné zdravotní problémy vůbec nemusí být způsobené něčím, co by se dalo „chytit“. Cestování může dost zásadně zhoršit onemocnění, které je v Česku díky léčbě pod kontrolou a člověku nepůsobí větší obtíže.

Stačí změna prostředí, jiné klima i stravování, mnohdy odlišné časové pásmo a celková změna režimu, a jinak stabilní onemocnění se může prudce zhoršit. Týká se to zejména pacientů s ischemickou chorobou srdeční, srdečním selháním či vysokým krevním tlakem a dalšími chorobami srdce a cév, diabetem, nemocemi plic nebo ledvin. Ohrožení jsou také lidé s duševním onemocněním, kdy změna prostředí, narušení cirkadiánních rytmů či nedostatek spánku můžou vést k výraznému zhoršení zdravotního stavu.

Dovolená, jakkoliv je příjemná, pak může zdraví takových lidí dost zásadně rozkolísat. I zdánlivá drobnost v podobě zažívacích obtíží nebo třeba infekce dýchacích cest u seniorů a chronicky nemocných pak navíc má častěji komplikovanější průběh, který si mnohdy vyžádá i nutnost pobytu v nemocnici.

Pokud chcete vědět, v kterých regionech vám hrozí nejčastější infekční choroby, podívejte se na naši infografiku:

K cestování patří i vyšší riziko nákazy různými infekcemi od žloutenky typu A, B, přes černý kašel, tetanus, vzteklinu, malárii nebo třeba břišní tyfus či horečky chikungunya nebo dengue. Dost ale záleží na konkrétní destinaci, délce pobytu i plánovaných aktivitách na dovolené. Dávat obecná doporučení je trochu zavádějící, i když existuje něco jako „cestovatelský základ“ pro to, jak se a proti čemu se chránit. Důležité je v tomto ohledu nespoléhat jen na informace od cestovní kanceláře.

„U cestování a letních dovolených se často setkáváme s jistou lehkovážností. Lidé si mnohdy neuvědomují, že infekční nemoci, jako je například žloutenka, které se občas vyskytují u nás, jsou zcela běžné i v oblíbených destinacích v jižní Evropě nebo na Blízkém východě,“ upozorňuje Rastislav Maďar s tím, že očkování proti žloutence typu A je vhodné, i když míříte třeba do Egypta, Tuniska, Chorvatska nebo Řecka. Toto očkování je cestovatelský základ v zásadě, ať už se vydáváte kamkoliv.

„Stejná opatrnost platí pro černý kašel. V letadle nikdy nemáte jistotu, že vedle vás nesedí někdo s příznaky. Lidé bývají neodpovědní – pojišťovna jim při zrušení cesty vrátí jen část peněz, a tak raději na dovolenou i s kašlem odletí s tím, že se vyléčí v teple. Respirátor si nasadí málokdo a případné potíže často svádějí na klimatizaci,“ dodává. Mnoha problémům by přitom pomohla předejít i celkem běžná očkování.

Pokud máte chronické zdravotní obtíže, a počítá se i vysoký krevní tlak nebo cukrovka, měli byste se před cestou poradit s ošetřujícím lékařem - praktikem nebo specialistou. Ptejte se i na to, při jakých obtížích máte v zahraničí neprodleně vyhledat lékaře. Ať víte, kdy je potřeba jednat rychle. Od věci není vyžádat si základní zprávu o vašem zdravotním stavu a medikaci, kterou si vezmete s sebou. Ideální je v angličtině, ale užitečná může být i česky.

K dispozici jsou také specializovaná centra cestovní medicíny, která fungují jak v rámci velkých krajských nemocnic, tak jako samostatné ordinace ve větších městech. Jejich seznam a kontakt na ně najdete na stránkách Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. Návštěva v centru se může vyplatit, zejména pokud plánujete pobyt ve zdravotně rizikovějších zemích, mezi něž patří i oblíbené destinace jako Egypt, Tunisko nebo Turecko, případně pokud plánujete dlouhodobější pobyt v zahraničí či přesuny mezi různými lokacemi.

„Řada lidí si stále myslí, že cestovní medicína je tu jen pro ty, co míří za exotickým dobrodružstvím a když oni jedou s cestovní kanceláří a budou hlavně ležet na pláži, tak nic takového nepotřebují,“ dodává Milan Trojánek. Potvrzují to i data z nedávného průzkumu agentury IPSOS, na kterém se společně podílely 2. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka. Předvýjezdové poradenství u lékaře absolvovalo jen 7 procent českých cestovatelů, kteří v posledních 12 měsících vyjeli do zahraničí.

„Praktický lékař zná pacienta a dokáže posoudit, zda je jeho nemoc stabilizovaná. Centrum cestovní medicíny k tomu přidává znalost rizik konkrétní destinace. U chronicky nemocného člověka potřebujeme obě části spojit. Tedy vědět, s čím pacient cestuje, do jakého prostředí přijíždí a jaký bude jeho program v cílové destinaci,“ popisuje Milan Trojánek.

Pokud se u vás objeví jakékoliv zdravotní problémy na dovolené, můžou vám pomoci asistenční služby pojišťovny i delegát cestovní kanceláře, a to zejména s tím, kde najdete nejbližší zdravotní středisko nebo nemocnici, kde vás ošetří. Některé pojišťovny také v rámci asistenčních služeb umožňují konzultaci s česky mluvícím lékařem na dálku. Delegát nebo recepce hotelu vám poradí, kde je nejbližší lékárna nebo někdy mohou zprostředkovat i návštěvu lékaře přímo v hotelu.

Dopředu se hodí mít připravené základní informace o vašem zdravotním stavu, zejména o tom, s čím se léčíte a jaké léky užíváte, případně na co máte alergii. Pokud máte zprávu od svého lékaře, vezměte si ji s sebou.

V některých evropských zemích, jako jsou například Chorvatsko, Španělsko nebo Řecko, si navíc můžete ve vybraných lékárnách vyzvednout svoje léky na český eRecept. To se hodí, pokud si je omylem zapomenete doma. Léky si ale budete muset na místě zaplatit a jejich úhradu po návratu řešit se svou zdravotní pojišťovnou. Jako nouzové řešení to ale funguje, navíc praktici mohou od letošního července předepisovat i řadu léků, které dříve byly vázané na předpis od specialisty.