Článek
Válečné konflikty ve světě, dopady umělé inteligence a prodražování peněz dopadají na český trh s firmami. Kupci v současnosti jen neradi platí za společnost naráz v jedné platbě. Preferují naopak takzvané earn-outy, což je rozložení kupní ceny na několik let, přičemž část ceny se odvíjí i od výkonnosti firmy.
„Riziko na trhu se zvětšuje a firmy musí proto přizpůsobit svůj transakční byznys. Kupní cena se rozkládá do let, což je spojené s umělou inteligencí a geopolitikou,“ uvádí spolumajitel velké tuzemské investiční skupiny, který si nepřál být jmenován. „Podle velké investiční banky, s níž komunikujeme, nedojde k zaplacení u žádné transakce pod tři roky a platba je rozložena na čtyři až pět let,“ dodává.
Investoři jsou opatrnější
Podobně se vyjadřují i experti z oblasti fúzí a akvizic neboli M&A. „Zejména u menších transakcí mezi domácími subjekty vidíme rostoucí tlak na rozložení splatnosti kupní ceny v čase a častější využívání earn-out mechanismů,“ uvádí Petr Dědeček a pokračuje: „Není neobvyklé, že kupující na začátku jednání požadují odložení nebo podmínění 30 až 35 procent kupní ceny. Za přijatelný výsledek bývá zpravidla považován stav, kdy odložená platba nepřesahuje přibližně dvacet procent kupní ceny.“
Opatrnost kupců se tak promítá na výsledné struktuře transakcí. „Setkáváme se s earn-outy v posledních měsících častěji,“ uvádí partner poradenské společnosti KPMG Igor Mesenský s tím, že si ale není jistý, zda už jde o trend. „Možná se jenom sešlo více případů, kde prodávající projektoval takový růst, kterému kupující ne zcela věřil, nebo bylo potřeba trochu sblížit kupní cenu s očekáváním prodávajícího,“ doplňuje Mesenský.
Nesoulad mezi kupujícími a prodávajícími je však na trhu patrný. A to i vzhledem k tomu, jak zdražuje financování, což snižuje ocenění firem. „Prodávající dál tvrdí, že jejich byznys je super a nic se nemění. Naopak kupci říkají: ‚Chcete velké peníze, tak se musí udělat earn-out‘,“ líčí častý průběh jednání investiční bankéř, který si ale nepřál být jmenován.
Trend vyššího využívání earn-out nemá potvrzený tvrdými daty ani poradenská společnost Patria Corporate Finance. „Je ovšem pravda, že u jedné transakce vidíme zvýšený podíl kupní ceny navázaný na budoucí výkonnost firmy. Je to z důvodu obav investora, zda je byznys model prodávané společnosti udržitelný s nástupem nástrojů umělé inteligence,“ popisuje generální ředitel Patria Corporate Finance Marek Rehberger.
V letech 2018 až 2021 bylo u středně velkých transakcí podle Mesenského běžné, že se při uzavření obchodu zaplatilo 85 až 95 procent a zbytek v odložených mechanismech. Nyní je to podle něj 70 až 90 procent při uzavření transakce a zbytek v odložených platbách.
Za tímto vývojem je řada faktorů. Jedním z nich je zmíněný dopad umělé inteligence (AI; z anglického artificial intelligence) na byznys jednotlivých firem. Na začátku roku měly trhy velké obavy, jak AI ovlivní softwarové společnosti, jejichž akcie prudce propadly. Panovalo totiž očekávání, že nástroje těchto společností budou nahrazeny umělou inteligencí.
Kupci navíc vidí, že se zvýšila nejistota ohledně budoucího vývoje a růst sazeb prodražuje úvěry na akvizice. Dál pokračuje ruská agrese na Ukrajině a trvá válka v Íránu. „Válečné konflikty určitě nahrávají většímu podílu earn-outů, obecně jakákoliv nejistota týkající se budoucího vývoje,“ říká Rehberger.
Peníze zdražily, ocenění už není stejné
Zejména konflikt v Íránu pak zvyšuje ceny nejen energií, ale i hnojiv či helia a následně tedy ohromného množství druhů zboží a komodit. Rostou proto obavy z růstu inflace, což se promítá na zvyšování úrokových sazeb. To je vidět i na financování investic do firem.
„U půjčky na sedm let jsme už někde okolo 7,5 procenta ročně. Není možné dělat, že ocenění je stejné,“ popisuje náladu na trhu zmíněný investiční bankéř. Banky si mezi sebou nyní půjčují na sedm let za zhruba pět procent, přičemž před útokem USA a Izraele na Írán to bylo okolo 3,7 procenta. Od začátku války v Íránu tak cena peněz na trhu v Česku vzrostla o 1,3 procentního bodu. K tomu se podle bankéře musí přičíst marže, která je dvě až 2,5 procentního bodu.
Rizika spojená s vývojem byznysu firem se tak zvýšila, což dopadlo na trh fúzí a akvizic. „Hlavním důvodem většího využívání earn-outů je snaha kupujících sdílet s prodávajícími část rizika spojeného s budoucím vývojem firmy a ověřit si naplnění očekávaných výsledků po dokončení transakce,“ komentuje Dědeček.
Na trhu zároveň podle něj panuje menší konkurence mezi kupujícími než v minulých letech. „Vyjednávací pozice kupujících je proto obvykle silnější, zejména v případech, kdy je prodej společnosti pro vlastníka prakticky jediným realistickým řešením z důvodu věku, nástupnictví nebo jiných externích okolností,“ popisuje Dědeček.
