Článek
Masa novinářů se nalepí na železné zábrany, na jejichž druhé straně pochodují po červeném koberci prezidenti a premiéři členských států EU. Na chvíli se zastaví u mikrofonů, promluví, odpoví na několik otázek a pokračují dál. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš.
„Včera jsme měli jednání Patriotů pro Evropu. Jsou pro nás důležité příští španělské a francouzské volby. Pokud by vyhráli Patrioti, může to zásadním způsobem prospět Evropě,“ zahájil premiér ve čtvrtek ráno svou promluvu k novinářům.
Do Bruselu dorazil už během středečního odpoledne, kdy se setkal s ostatními členy frakce Patrioti pro Evropu. Mezi nimi byla přítomná i francouzská politička Marine Le Penová, která českého premiéra označila za cenného spojence.
Hledáme řešení
Celý čtvrtek jedná Babiš s ostatními členy Evropské rady o nejdůležitějších záležitostech Evropy a podle jejich usnesení následně Evropská komise připraví návrhy zákonů. Celodenní série začíná bodem konkurenceschopnost.
„Máme dnes schůzku se spolkem přátel koheze, kde je asi 16 států. Zdůrazňujeme, že chudší regiony EU včetně Česka by měly dostat více peněz. Potom bude první bod jednání Evropské rady, který se týká konkurenceschopnosti. Navrhli jsme změny u systému emisních povolenek ETS1. Předpověď Evropské komise z roku 2020 (pozn. red. v tomto roce Komise vyhodnotila efektivitu povolenek a navrhla reformy systému) vstupoval v se nenaplnila. Český průmysl přišel o 159 miliard,“ popsal svou prioritu Babiš.
Otázkou, jak správně přistoupit k systémům emisních povolenek, se nezabývá pouze Evropská rada, ale i další evropské instituce. Mezi jinými i Evropský parlament. Výraznou postavou v oblasti emisních povolenek je česká europoslankyně Danuše Nerudová. Ta zkouší prosadit u druhého systému ETS cenový strop a výjimky pro bydlení, aby se kvůli ekologii skokově nezdražilo topení a paliva pro běžné občany.
„Myslím si, že by Andrej Babiš měl spolupracovat s podobně smýšlejícími státy, jako je Německo, a podporovat konkrétní řešení, od „byrokratické brzdy“ po zdanění rafinerií, a využít výnosy na zmírnění dopadů vysokých cen energií. A samozřejmě dotáhnout reformu ETS 1 do zdárného konce pro náš průmysl,“ okomentovala Nerudová pro Seznam Zprávy Byznys.
„Nespravedlivé“ energie
Čtvrteční úsilí premiérů a prezidentů EU najít řešení k systému ETS musí být podle Babiše o to větší, o co se zhoršuje situace na trhu s energiemi. Premiér pokládá za nespravedlivé, že v celoevropské snaze o přechod na obnovitelné zdroje se málo zohledňuje geografická poloha jednotlivých států, která spoluurčuje jejich přístup k větru a dalším zdrojům energie.
„Je velice nespravedlivé, že některé státy mají energetickou i geografickou výhodu a platí za elektřinu třicet až čtyřicet euro za megawatt a my platíme sto šedesát. To se týká celého regionu V4. Budeme s Meloni prezentovat naši iniciativu a vysvětlovat kolegům, že dopad ETS a energetiky na průmysl je velice negativní,“ sdělil Babiš.
Dalším ekonomickým tématem je víceletý rozpočet Evropské unie. Víceletý finanční rámec platný pro roky 2028-2034 by měl dosáhnout necelých 2 bilionů eur. To odpovídá zhruba 1,26 procenta Hrubého národního důchodu Unie.
Část rozpočtu spolknou splátky covidových dluhů. Současně je patrná snaha o navyšování investic, protože bez nich Unie nezachrání vlastní konkurenceschopnost. Evropská komise proto navrhuje hledat nové zdroje. Ale ani s návrhy EK není český premiér spokojený.
„Budeme bojovat, abychom získali co nejvíce prostředků pro náš rozpočet. Česko platí do Evropy stále víc a víc. V roce 2026 to bude 82 miliard korun. Dostáváme se postupně do pozice čistého plátce a peníze, které vyjednáváme nazpět, tak nám Evropa vnucuje ideologické věci. Což je nepřijatelné,“ sdělil premiér. „Bojujeme za to, aby to bylo spravedlivé. Čistí plátci říkají, že platí moc, ale dostávají rabaty. V ETS mají další příjmy a Evropská komise navrhuje, že nám vezme příjmy z daně z tabáku. To není přijatelné,“ dodal Babiš.
