Článek
„Myslím, že kdyby tato úprava platila už dříve, tak k některým tragickým kauzám nemuselo ani dojít,“ připomněl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) na pondělní tiskové konferenci, proč se vláda zabývala zákonem, který zdůrazňuje faktor bezpečí dětí během rozhodování o svěření do péče.
Letos na jaře – v sobotu 21. března – otec zavraždil tříletou Viktorku. Jen několik měsíců poté, co mu byla svěřena do péče. Soudkyně tak rozhodla i přesto, že otec měl prokazatelně psychické problémy, byl závislý na drogách a za sebou násilné jednání.
Vládou schválená novela občanského zákoníku, kterou předložilo Ministerstvo spravedlnosti, zavádí nové pojistky.
Předně: pokud se jeden rodič dopustí násilí vůči dítěti, druhému rodiči nebo jiné osobě žijící s dítětem ve společné domácnosti, soud u něj bude mít výslovnou povinnost zvážit, zda ho zbaví rodičovské odpovědnosti.
„Může teoreticky dojít až k situaci, že ho omezí pouze na vyživovací povinnost, bez možnosti rozhodovat o klíčových věcech v životě dítěte,“ okomentoval to ministr Tejc.
Viktorka. Série z investigativního pořadu Ve stínu
Investigativní série reportéra Jiřího Kubíka z pořadu Ve stínu mapuje případ tříleté dívky, která zemřela poté, co ji soud svěřil do péče biologických rodičů. Série krok za krokem ukazuje, co všechno instituce věděly – a proč přesto nedokázaly dítě ochránit.
Díl první: Obětované dítě. Rekonstrukce případu a klíčových rozhodnutí. Co všechno soud věděl o rodině a proč přesto rozhodl o návratu dítěte. / sobota 25. dubna
Schválená novela nyní výslovně říká, že v rámci takzvaného „nejlepšího zájmu dítěte“ budou muset soudy zohledňovat bezpečí dítěte. Soudci si také budou moci přizvat odborníky, včetně policistů, sociálních pracovníků, psychologů či odborníků na závislosti. Ministr Tejc vysvětluje, že soudce tak bude moci případ probrat například s adiktologem, který s daným rodičem pracuje. Což nyní nebývá pravidlem.
„My chceme, aby soud měl možnost si svolat případovou studii, tyto věci prodiskutovat a aby orgány mezi sebou neměly mlčenlivost,“ zmínil Jeroným Tejc.
Pojistky by u otce Viktorky nezafungovaly, tvrdí senátorka
V půlce května změnu zákona v návaznosti na tragický případ Viktorky představila i skupina senátorů kolem Hany Kordové Marvanové, která se jako zástupkyně části rodiny dostala k spisu Viktorky.
Marvanová ministerskou novelu vnímá jako reakci na tlak, který vzešel z horní parlamentní komory. Úpravu zákona ale považuje za nedostatečnou.
„Náš senátní návrh posiluje ochranu dětí před násilím a týráním více, protože ukládá soudům povinnost při rozhodování o péči o děti přihlížet nejen k domácímu násilí, ale také sexuálnímu násilí, násilné trestní minulosti nebo těžké závislosti rodiče na návykových látkách,“ tvrdí senátorka.
„Když mluvíme o případu Viktorka, kterou otec zavraždil, tak ten by ministerskou novelou prošel. Nedopouštěl se domácího násilí, byl odsouzený za násilnou trestnou činnost vůči jiným lidem, nikoliv rodinným příslušníkům, a byl těžce závislý na drogách,“ dodala.
Ministr Tejc se proti tomuto tvrzení pro Seznam Zprávy ohradil. „Z vyjádření paní Marvanové mám bohužel dojem, že naši novelu buď nečetla dostatečně pozorně, nebo neporozuměla jejímu obsahu,“ uvedl pro redakci.
„V kauze Viktorky jsem dokonce podal kárnou žalobu kvůli excesivnímu rozhodnutí soudkyně. To samo o sobě dokládá, že podobné případy je možné řešit již podle stávající právní úpravy. Tu nyní dále zpřesňujeme a posilujeme, aby poskytovala ještě účinnější nástroje pro řešení takových situací,“ reagoval ministr.
Systém je na hraně, varuje dětský ombudsman
Dětský ombudsman Martin Beneš, který byl i členem letos poprvé ustavené Komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí, ministerskou novelu v zásadě chválí.
Mluví ale o tom, že systém potřebuje zásadní provázání s praxí a nástroji, které mohou pracovníci dohlížející a posuzující situaci dětí v terénu využívat. V tom je Česko na hraně kapacit – včetně například zařízení, kde mohou být děti dočasně umístěné do bezpečí.
„Novela je v zásadě v pořádku, je tam pár bodů, které mají potenciál drobně pomoct, ale zásadní je, jak pak budou v terénu fungovat a jak skutečně zajistíme jejich bezpečí. Máme historii spousty legislativních změn, které jsou nepochybně myšleny dobře, ale vlastně žádná není doprovázena potřebnými podmínkami v terénu,“ uvedl Beneš.
Podle ombudsmana jde o širokou síť služeb, od kapacit pěstounské péče či dětských domovů a dalších zařízení, ale i o další sociální či adiktologické služby.
„Systém sociálněprávní ochrany dětí je v mnoha ohledech na hraně svých možností, takže další změny a doplnění kapacit už absorbovat nedokáže,“ říká s tím, že pracovníci mají v praxi v terénu omezené možnosti, jak dětem bezpečí zajistit.
Ministr spravedlnosti zároveň na tiskové konferenci připustil, že jedna novela systém nezmění. Odkázal přitom i na resort práce a sociálních věcí, který připravuje změny ve fungování orgánů sociálněprávní ochrany dětí, včetně vytvoření takzvaného centrálního Úřadu pro rodinu a ochranu dětí.
AKTUALIZACE: V textu jsme upřesnili informace o změně zákona, na které pracovala skupina senátorů a doplnili vyjádření Hany Kordové Marvanové.
