Trh dál věří v ČEZ. Zablokovaný podíl v GasNet ale může brzdit chystané dělení

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české energetické skupiny ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet, oznámil ČEZ na svém webu.

Akcie ČEZ ale na zprávu prakticky nereagovaly. Na začátku obchodování nepatrně klesaly, ale následně se dostaly do zelených čísel. „Ačkoliv lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních společnostech, z provozního hlediska je dopad na firmu prakticky nulový. Zmrazení se omezuje výhradně na nakládání s vlastnickými právy na úrovni holdingové struktury, což v praxi znamená pouze to, že ČEZ aktuálně nemůže tyto podíly formálně prodávat nebo přesouvat,“ komentuje dopad analytik XTB Tomáš Maxa.

Důvodem zablokování jsou nároky společnosti Diag Human vůči České republice ve výši zhruba 17 miliard korun, o nichž rozhodl rozhodčí nález proti České republice z roku 2008. Následně ho potvrdila i mezinárodní arbitráž v Londýně. Nález arbitrů pak potvrdil i londýnský soud.

Nicméně ministerstvo financí dál bojuje u soudů v Británii. „Stále probíhá řízení před Nejvyšším soudem v Londýně, kde se ministerstvo financí domáhá zrušení nálezu z roku 2022, popřípadě snížení částky. Nejbližší jednání soudu je naplánováno na listopad a rozhodnutí lze očekávat v průběhu prvního čtvrtletí roku 2027,“ popisuje Filip Běhal, mluvčí resortu financí.

Společnost ČEZ obdržela oznámení o zablokování od lucemburské soudní vykonavatelky, což je obdoba českého exekutora.

ČEZ považuje „obě rozhodnutí za nezákonná a představující šikanózní výkon práv vůči společnosti ČEZ“. Společnost Diag Human Josefa Šťávy totiž neměla vůči skupině ČEZ žádné právní nároky. Měla je jen vůči České republice. ČEZ uvádí, že není „v rozhodčím nálezu vůbec uvedena, nebyla účastníkem rozhodčího řízení a neměla s ním nic společného“.

Diag Human ale zablokování podílů ČEZ v lucemburských firmách považuje za oprávněné. „Vzhledem k neochotě dlužníka (státu, pozn. red.) jednat či splnit svůj závazek, přistoupil Diag Human ke krajnímu řešení a zahájil v Lucembursku exekuční řízení. Proto exekutor zablokoval aktiva České republiky jako dlužníka a aktiva ČEZ jako poddlužníka, včetně majetkových podílů ve společnostech Czech Gas Networks a Czech Gas Networks Investments, což lucemburský právní řád dovoluje,“ prohlásila firma Diag Human.

Podle Šťávovy firmy „nejde o šikanu, tím méně zaměřenou vůči společnosti ČEZ, ale o léta odkládaný výkon práva věřitele vůči dlužníkovi“. Problém podle společnosti je v tom, že Česká republika „odmítá splnit své závazky, nařízené pravomocnými rozsudky nezávislého soudu“.

Proti rozhodnutí soudní vykonavatelky se ČEZ bude bránit. „Obrátíme se na soudy v Lucembursku. Jiná právní cesta není,“ říká Ladislav Kříž, mluvčí skupiny ČEZ. Premiér Andrej Babiš připomněl, že stát nikdy nepřipustil legitimitu nároku Diag Human. ČEZ je podle něj přesvědčen o tom, že u soudu uspěje. Aktivit a zákazníků v České republice se spor nedotkne, dodal Babiš.

Zablokování se týká lucemburských společností Czech Gas Networks, v níž ČEZ drží podíl ve výši 55,21 procenta, a společnosti Czech Gas Networks Investments, která je stoprocentně vlastněna společností CGN. Společnost CGNI je stoprocentním vlastníkem české společnosti Czech Grid Holding, jež vlastní GasNet a GasNet Služby.

Jde o významnou část ČEZ, protože skupina GasNet je distributorem plynu, který spravuje 65 tisíc kilometrů plynovodů ve všech regionech, kromě Prahy a Jihočeského kraje, což je osmdesát procent trhu. Jako regulovaný monopol pro 2,3 milionu zákazníků má zaručený byznys. Před dvěma lety ČEZ zaplatil za skupinu GasNet 846,5 milionu eur, což v té době bylo přes 21,3 miliardy korun.

GasNet se v rámci rozdělení skupiny ČEZ má stát součástí ČEZ Energy. Na otázku, zda jde o komplikaci, Kříž uvedl: „Na přípravě ČEZ Energy pokračujeme. Deklarovaná omezení v nakládání – která neuznáváme a proti kterým se budeme bránit – se vztahují pouze na Lucembursko, zatímco GasNet, ČEZ i ČEZ Energy jsou české společnosti.“

„Dle plánu schváleného na valné hromadě ČEZ by měl být převod příslušných společností (včetně GasNet) do ČEZ Energy dokončen na konci prvního čtvrtletí příštího roku. Nemám žádné indikace, že by se tento plán měnil,“ sdělil k tomu na dotaz Seznam Zpráv ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podobně se vyjádřilo rovněž ministerstvo financí.

Naopak podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala je to nepříznivá informace. „O ČEZ Energy nemáme půl roku žádné zprávy a jedinou zprávou je to, že se naplnění ČEZ Energy aktivy komplikuje,“ upozorňuje Dohnal. Ten zároveň kritizuje Diag Human, že do sporu s českým státem zatáhla i minoritní akcionáře ČEZ.

Komplikaci ohledně rozdělení vidí i Maxa. „Nemožnost volně nakládat s podíly ve firmách ovládajících GasNet může administrativně zbrzdit a zkomplikovat plány na jeho vyčlenění v rámci struktury ČEZu. Realizace tohoto kroku si tak s největší pravděpodobností vyžádá vyčkání na soudní odblokování,“ doplňuje.

Dlouhodobě by ale spor neměl podle Maxy akcionáře poškodit. „Z dlouhodobějšího pohledu nepředpokládám, že by tento právní spor měl výraznější dopad na celkový fundament a cenu akcií,“ odhaduje Maxa.

Kauza Diag Human začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco, ze které se později stala firma Diag Human. V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že výběrové řízení nevyhrála, a v dopise od ministerstva zdravotnictví pro firmu Novo Nordisk zazněly pochybnosti o solidnosti Conneca. Šťáva se od té doby s Českem soudí. Verdikt londýnského soudu loni potvrdil nárok Šťávy.