Zbrojaři rostou, banky vydělávají. A kdo letos na pražské burze překvapuje?

Pražská burza po mimořádně silném loňském roce letos zatím mírně ztrácí. Index PX od začátku roku odepisuje čtyři procenta a po loňském vzestupu o více než 52 procent tak na první pohled působí, že pražský trh ztratil dech. Ze čtrnácti akcií zahrnutých do indexu jich letos klesá hned devět a z největších vah jsou v plusu pouze Erste Group Bank a ČEZ.

Trh už má za sebou přes tři čtvrtletí, známé jsou ale zatím hospodářské výsledky pouze za první pololetí, které byly během třetího kvartálu zveřejňovány. Čísla za období od ledna do června přitom ukázala, že slabší výkon indexu PX rozhodně neznamená, že se veřejně obchodovaným společnostem v Česku nedaří. Řada z nich vykázala velice silné výsledky, překonala očekávání analytiků nebo zvýšila výhled na celý rok. Tržby a zisky ale nejsou to samé jako výkon akcií.

Nejvýraznější nesoulad je patrný u zbrojařů, tedy Colt CZ Group a CSG. První jmenované se letos daří, za první pololetí zvýšila výnosy o 44,2 procenta na 15,9 miliardy korun a upravený EBITDA vyskočil o 95 procent na 4,6 miliardy korun. Čistý zisk Coltu vzrostl o 72,7 procenta na 1,6 miliardy korun. Firma po oznámení čísel zvýšila celoroční výhled a nově čeká tržby 31 až 33 miliard korun a EBITDA 8 až 8,5 miliardy korun.

Za výrazným zlepšením ziskovosti není jen růst prodejů zbraní. Colt těží z lepších marží v segmentu munice a hlavně z nově konsolidovaného segmentu energetických materiálů po akvizici firem Synthesia Nitrocellulose a Synthesia Power. Ten za pololetí dodal tři miliardy korun výnosů a 1,6 miliardy EBITDA při marži 54,5 procenta.

Podle analytika Bohumila Trampoty z Komerční banky výsledky mohou vést k dalšímu růstu tržních odhadů hospodaření Coltu. „Na společnosti dlouhodobě oceňuji to, že její akvizice dokážou okamžitě hmatatelně přispívat do výkonnosti celé skupiny,“ souhlasí Jan Raška z Fio banky.

Silné výsledky ale Coltu na burze až tak nepomáhají. Od začátku roku sice akcie firmy přidávají zhruba 16 procent a jsou v rámci indexu PX vůbec nejvýkonnější, faktem ale je, že vrcholu dosáhly v dubnu a od té doby ztratily přes pětinu hodnoty. Investoři tak ve svých očekáváních zohlednili dobrá čísla předem, což je pro akciový trh typické.

Podstatně hůře na tom jsou akcie CSG, které se na burze obchodují od 23. ledna. Od upisovací ceny 25 eur (v té době 608 korun) odepsaly bezmála 44 procent. Skupina přitom v pololetí zvýšila tržby o více než 17 procent na 3,25 miliardy eur, EBITDA o 11,5 procenta a čistý zisk z pokračujících operací o téměř 85 procent. Samotné druhé čtvrtletí pak s tržbami 1,71 miliardy eur dopadlo zhruba o osm procent lépe, než čekali analytici.

Tomáš Maxa z XTB považuje dění kolem společnosti CSG za dosud vůbec nejzajímavější příběh letošního roku na pražské burze. Vstupu firmy na trh podle něj nahrával mimořádně pozitivní sentiment v celém zbrojařském sektoru. Upisovací cena byla zmíněných 25 eur a kurz se následně rychle vyšplhal až na 35 eur, pak ale přišla studená sprcha. „Akcie CSG se nyní obchodují více než 50 procent pod svým maximem, a to i přes dobré hospodářské výsledky za první pololetí,“ říká analytik.

Pokles podle Maxy není jen problémem CSG. Ochlazení zasáhlo i další evropské zbrojaře, například Rheinmetall. V případě CSG se navíc přidaly některé nevyjasněné spory spojené přímo s firmou. Podobně situaci hodnotí Petr Bártek z České spořitelny, podle něhož investory zneklidňuje také expozice skupiny vůči Ukrajině a otázka udržitelnosti vysokých marží. „U CSG i Coltu nicméně očekávám v následujících čtvrtletích další nadprůměrný růst hospodářských výsledků,“ říká.

CSG v pololetí potvrdila výhled na celý rok. Maxa proto považuje její současné ocenění za výrazně atraktivnější než při vstupu na burzu. Ani to ale samo o sobě nezaručuje rychlý návrat ceny akcií k předchozím maximům. Rozdíl mezi úspěšným podnikáním a investičním výnosem se tak v jejím případě projevuje naplno. Trh nezohledňuje pouze současné, respektive minulé výsledky, ale také očekávání a rizika.

Banky zůstávají hlavní oporou celkové ziskovosti firem na pražské burze, i v jejich případě je ale potřeba pečlivě rozlišovat.

Erste Group Bank v pololetí zvýšila čistý zisk o 18,6 procenta na téměř dvě miliardy eur. Pomohla jí především konsolidace její polské banky, která do výsledků dodala výrazný objem úrokových výnosů. Právě polskou expanzi považuje analytik Jindřich Litner z Patria Finance za nejzajímavější letošní příběh ve finančním sektoru. Erste chce svůj podíl v Erste Bank Polska zvýšit ze 49 až na 75 procent, což by dále zvýšilo podíl banky na výsledcích skupiny.

Dobře si vede také Moneta Money Bank. Její pololetní čistý zisk vzrostl o 8,1 procenta na 3,3 miliardy korun a samotné druhé čtvrtletí bylo lepší, než čekali analytici. Banka těží z růstu objemu úvěrů i z vyšších poplatků, mimo jiné za investiční produkty.

Komerční banka naopak ukazuje limity tradičního bankovního příběhu. Úvěry i vklady sice rostou přibližně desetiprocentním tempem, čistý zisk ale za první pololetí klesl o 3,3 procenta na 8,5 miliardy korun. Silná konkurence tlačí na úrokové marže. A zatímco Erste nabízí i výrazný růstový příběh, u Komerční banky zůstávají hlavním argumentem pro investory spíše stabilita a dividenda.

Energetická společnost ČEZ je zářným příkladem důležitosti rozdílu mezi účetním ziskem a vývojem samotného podnikání. Čistý zisk za první pololetí firmě vzrostl o desetinu na 18,1 miliardy korun a firma zvýšila celoroční výhled očištěného čistého zisku na 31 až 35 miliard korun. EBITDA ale klesla o pětinu na 59 miliard korun, především kvůli nižším realizovaným cenám elektřiny.

Čistému zisku pomohl konec daně z mimořádných zisků neboli windfall tax. Pro akcionáře je to dobrá zpráva, protože se tím znovu posiluje tradiční dividendový příběh ČEZ. Firma zároveň výrazně investuje, její kapitálové výdaje v pololetí vzrostly o 30 procent na zhruba 30 miliard korun.

Investoři ale neobchodují s akciemi ČEZ jen pro současný zisk. Cenu titulu ovlivňují zejména dva hlavní příběhy. Jeden se týká toho, kolik firma v budoucnu vydělá na výrobě a prodeji elektřiny. Do toho vstupují aktuálně vyšší ceny zemního plynu, trh s emisními povolenkami i výhled dividendy.

Druhým zásadním faktorem je pak to, za jakých podmínek stát provede plánované zestátnění výrobních aktiv společnosti. Akcionáři v červnu schválili vyčlenění distribuce, prodeje a obchodování s energiemi a dalších zákaznických aktivit do nové dceřiné firmy ČEZ Energy, kterou skupina založila v červnu. Převod těchto činností má být dokončen do konce prvního čtvrtletí 2027.

Následně by ČEZ mohl prodat investorům až 49procentní podíl v nové společnosti a získané peníze využít k výkupu svých akcií od minoritních akcionářů. Stát má v ČEZ podíl zhruba 70 procent a chce získat plnou kontrolu nad mateřskou společností. Samotný výkup podílů menšinových akcionářů nicméně zatím není formálně schválen a jeho cena ani podmínky nejsou uzavřené.

Mezi pozitivní překvapení prvního pololetí lze zařadit hospodaření Kofoly ČeskoSlovensko. Tržby za první pololetí vzrostly o 10,2 procenta na 5,58 miliardy korun a EBITDA o 16 procent na 782 milionů korun. Pomohla silná letní sezóna, růst v segmentu gastronomie, dobrá výkonnost jadranské divize i řetězce salaterií Ugo, které jen ve druhém kvartálu narostl EBITDA zhruba o 35 procent.

„Kofole se podle mě daří reagovat na zlepšující se spotřebitelský sentiment,“ říká Jan Raška. „Firmě prospívá růst ziskovějších prodejních kanálů, například gastronomie a takzvaného on-the-go segmentu, a také schopnost zvládat růst vstupních nákladů. Kofola tak letos může vykázat EBITDA v horní polovině svého cíle 1,8 až 1,9 miliardy korun.“

Vedle toho se daří i některým menším společnostem. Výrobce městského mobiliáře mmcité zvýšil v pololetí tržby o více než 17 procent a EBITDA o více než třetinu. Výroba je při dvousměnném provozu téměř plně vytížená, takže hlavní otázkou pro další měsíce bude, zda firma dokáže rostoucí poptávku obsloužit bez tlaku na marže. „Management vidí další akceleraci růstu objednávek ve zbytku roku 2026, což hodnotíme pozitivně,“ říká analytik z České spořitelny Jan Bystřický.

Společnost Gevorkyan, která se zabývá práškovou metalurgií, zvýšila v období od ledna do června tržby o 18 procent a čistý zisk o 35 procent. Pomohla jí akvizice v Itálii a nové zakázky pro letecký a obranný průmysl. Rychlejší růst tržeb se ale zatím celý nepropisuje do marží. Doosan Škoda Power pak při téměř stagnujících tržbách dokázala vykázat téměř o 40 procent vyšší EBITDA, a to díky úsporám a vyšší efektivitě.

Výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV v pololetí výrazně investoval do vlastní infrastruktury. Společnost se prudce rozvíjí, mimo jiné má vojenskou certifikaci podle standardu NATO STANAG, vlastní vývoj, výrobu, letiště a výcvikové zázemí a připravuje nový výrobní závod s kapacitou tři sta letounů ročně. Získává zakázky v oblasti ochrany hranic, bezpečnosti, vojenského průzkumu i specializovaných civilních aplikací. Její akcie i tak letos ztrácejí 38 procent. Výhledy jsou pozitivní až odvážné, trh na to ale zatím neslyší.

Footshop v pololetí zvýšil tržby, zisk EBITDA ale klesl kvůli nákladům spojeným s novou prodejnou v Paříži a s automatizovaným skladem. Pro akcionáře firmy, která byla v Česku jako první na trh uvedena prostřednictvím struktury SPAC, tedy nemusí být až tak podstatný aktuální zisk, ale to, jak se současné náklady podaří přetavit v růst v dalších letech. Titul letos ztrácí přes 20 procent.

Nic divokého naopak na burze nepředvádí akcie tabákové společnosti Philip Morris ČR. Její tržby v pololetí zůstaly prakticky stabilní, čistý zisk nicméně klesl o 7,2 procenta. Segment tradičních cigaret dále ustupuje, růst v oblasti bezdýmových výrobků ale zatím pokles ziskovosti nedokáže plně vyrovnat. Firma navíc zaostala za očekáváními analytiků. Titul investoři dlouhodobě drží především kvůli dividendě, i její výhled je ale po prvním pololetí o něco skromnější, než se čekalo.

Výsledky developera a pronajímatele průmyslových nemovitostí CTP pak ukázaly, jak moc může být u některých firem zavádějícím ukazatelem čistý zisk. Pololetní výsledek firmy totiž výrazně ovlivnilo přecenění nemovitostí. Příjem z nájmů nicméně dále rostl. Rozsáhlá výstavba přitom otevírá prostor pro další růst. Společnost potvrdila výhled očištěného zisku na celý rok, který odpovídá meziročnímu růstu o 9 až 11 procent.

Slabinami pololetní zprávy byly pokles účetního čistého zisku a také vyšší zadlužení. Pro akcionáře tak bude důležité, zda pokračující růst nájemného a nové dokončené projekty převáží nad případným dalším tlakem na ocenění nemovitostí a vyššími náklady financování.

Pololetní výsledky firem z pražské burzy nabízejí zajímavější obrázek, než jaký lze vyčíst jen z vývoje indexu PX. Ten po loňském mimořádném růstu mírně ztrácí, ve firmách samotných se toho ale odehrává podstatně více. Banky dále generují miliardové zisky, ČEZ se po konci windfall tax a v očekávání zestátnění vrací k silnějšímu příběhu vyšších cen elektřiny, zbrojaři rychle rostou a řada menších firem nabírá zakázky a investuje do další expanze.

„Praha už není jen burzou bank, ČEZ a vysokých dividend,“ shrnuje analytik Petr Lajsek z Purple Trading. Přibývají firmy, u nichž investoři sázejí na růst, akvizice a nové kapacity. Proto už nestačí vědět, komu jak „šlape“ byznys. Stejně důležité je, jestli tomu věří také akciový trh. Příklad Coltu a CSG ukazuje, že tyto dvě věci mohou být až překvapivě vzdálené.

„Hlavním poselstvím výsledků za první pololetí na pražské burze je podle mě to, že domácí trh začíná být zajímavý nejen kvůli tomu, kolik peněz firmy investorům vyplatí na dividendách, ale také kvůli tomu, jaké nové firmy trh přitáhne a jaké investiční příběhy dokáže nabízet,“ dodává Lajsek.

Investoři přitom mají od podzimu možnost vsadit na vývoj hlavních titulů z indexu PX jediným nákupem. Od 7. září se totiž na burze obchoduje ETF od Wood & Company, který téměř dokonale kopíruje složení indexu (vynechává pouze čtyři nejmenší emise kvůli jejich nízké likviditě). Jde tak o zatím nejjednodušší cestu, jak „vsadit“ na to, že se český kapitálový trh posouvá správným směrem.