Článek
Distribuce elektřiny a plynu, firmy ČEZ Prodej, ČEZ ESCO a Elevion budou základem nové firmy ČEZ Energy. Zatím je dceřiná firma skupiny ČEZ jen prázdnou schránkou, už letos nebo v prvním čtvrtletí příštího roku do ní energetická firma vloží několik firem, jejichž menší část později nabídne veřejnosti nebo infrastrukturním fondům. Podle analytiků jde o první krok k zestátnění výrobní části ČEZ.
Oceňování firem, které by mohly být součástí ČEZ Energy, už začalo. „Oceňování bude dělat společnost KPMG, která by měla připravit posudky pro účely vkladu. To by mělo nastat hlavně během podzimu a nejpozději do konce prvního kvartálu příštího roku,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
ČEZ nyní zkoumá dva scénáře prodeje minoritního podílu – na burze, či fondům. Podle Nováka teď mají oba stejnou váhu a nakonec bude zvolen ten výhodnější. Přesto se skupina k jednomu z nich přiklání víc. „Naše preference by byla samozřejmě spíše prodej přes burzu,“ uvedl Novák. Pokud nakonec ČEZ půjde cestou IPO, nejdříve v roce 2027 by se mohla nová firma objevit na pražské burze.
ČEZ v úterý zveřejnil hospodářské výsledky za první pololetí. I přes meziroční pokles provozního zisku a tržeb zvýšil výhled na celý rok. Energetické skupině naopak o desetinu vzrostl čistý zisk hlavně díky ukončení zdanění neočekávaných zisků, které pro firmu platilo od roku 2023.
V prvním pololetí vám meziročně klesl provozní zisk i tržby. Co za tím stálo?
Loni jsme měli v prvním pololetí provozní zisk 74 miliard korun, a když ho srovnáme se stejným obdobím tohoto roku, kdy náš provozní zisk byl 59 miliard, došlo k poklesu asi o patnáct miliard korun, tedy o dvacet procent.
Drtivá část poklesu, kolem dvanácti miliard korun, souvisí se snížením realizačních cen elektřiny naší výroby mezi lety 2025 a 2026. Také jsme měli o 2,7 miliardy horší výsledek z tradingu. Trochu nám pomohl nárůst těžby uhlí, měli jsme velmi dobrý výsledek jak na distribuci elektřiny, tak na distribuci plynu. Pokles byl také u segmentu prodej, kdy s klesajícími cenami elektřiny klesají i marže.
Dnes očekáváme průměrnou cenu elektřiny mezi 106 až 110 eury za megawatthodinu a celkovou produkci elektřiny asi 45 až 47 terawatthodin.
Čistý zisk vám naopak stoupl meziročně o desetinu na 18,1 miliardy korun.
To by se za normálních okolností nestalo, ale v roce 2025 naše skupina ještě podléhala dani z neočekávaných zisků. To už se v roce 2026 neděje, takže ten rozdíl, který nás posílá ze záporu do plusu, je dán právě daní z příjmů, která teď byla výrazně nižší.
Ceny elektřiny byly meziročně nižší, ale tržní ceny rostly kvůli krizi v Perském zálivu. Jak vidíte ten vývoj cen elektřiny a plynu do budoucna?
Letos došlo k neočekávanému nárůstu cen elektřiny, kterého jsme využili nejen na neprodané části elektřiny, ale také na zvýšení výroby nad původní plán. Meziročně nám stoupne výroba z uhlí asi o devět procent.
Nicméně trh to vidí tak, že na příští rok jsou ještě ceny nad sty eury na megawatthodinu. Na další rok se už obchoduje pod 90 eury a na rok 2029 už pod 80 eury, takže se cena vrací na původní úroveň.
Naopak povolenka stagnuje nad úrovní 80 eur, takže výhodnost provozu hlavně uhelných zdrojů, směrem ke konci dekády, je opět neatraktivní. V řádu několika měsíců ceny určitě jsou a budou vyšší, než by kdo očekával před vznikem toho konfliktu, ale trhy si myslí, že to relativně rychle skončí.
I přes pokles provozního zisku a tržeb jste zvýšili celoroční výhled z 30 až 34 miliard Kč na 31 až 35 miliard Kč. Co vás k tomu vedlo?
Hlavním faktorem jsou samozřejmě vyšší ceny u neprodané části elektřiny plus schopnost vyrobit více elektřiny, než jsme původně plánovali. Dnes očekáváme průměrnou cenu elektřiny mezi 106 až 110 eury za megawatthodinu a celkovou produkci elektřiny asi 45 až 47 terawatthodin. Dále očekáváme lepší výsledky v distribuci elektřiny i plynu. A daří se zkracovat plánované odstávky jaderných elektráren.
Rozhodně nedostáváme žádná politická zadání, tohle je odborná věc. Burza je určitě preference už jenom proto, že to umožní investovat na našem kapitálovém trhu širokým vrstvám veřejnosti.
V červenci jste vytvořili novou společnost ČEZ Energy, do které chcete vyčlenit zákaznický segment, distribuci a další firmy ze Skupiny ČEZ. Naopak výrobní část by měla být časem plně v rukou státu. Jak postupuje oceňování společností, které byste chtěli do nové dceřiné firmy vyčlenit?
Víme, které společnosti tam určitě budou. Tím základem samozřejmě bude distribuce elektřiny, plynu, ČEZ Prodej, ČEZ ESCO a dále pravděpodobně Elevion. Pak tam máme i menší společnosti, o kterých se vede debata.
Připravujeme podklady pro oceňování, které už začalo. Oceňování bude dělat společnost KPMG, která by měla připravit posudky pro účely vkladu. To by mělo nastat hlavně během podzimu a nejpozději do konce prvního kvartálu příštího roku. Debaty o procesu přípravy prodeje už běží, ale dokud společnost není hotová, není co prodávat.
U kterých společností ještě nemáte jasno, zda je do ČEZ Energy zařadíte?
Děláme různé analýzy, jde o několik menších firem. Bavíme se o ČEZ Telco, tradingu a dalších.
Proč dává smysl rozdělit společnost zrovna na výrobu a zákaznický segment s distribucí?
Pokud jde o regulovaná aktiva, tam má stát jiné nástroje pro dohled. Energetický regulační úřad ovlivňuje jejich chování na trhu. Trh v oblasti prodeje a ESCO služeb (ČEZ ESCO (Energy Service COmpany) se zaměřuje na státní správu, místní samosprávy a firemní sektor, průmyslové podniky a velké společnosti, pozn. red.) je extrémně konkurenční, takže tam to také dává smysl. Co se týká výroby, tak to může mít výhodu v tom, že se na ni díváte z dlouhodobého a strategického hlediska, ne v běžném investičním horizontu.
Každopádně hlavní cíl je samozřejmě ten, že součet těch dvou částí Skupiny ČEZ by měl hodnotově být vyšší než dnešní ocenění ČEZ, proto to ostatně celé děláme.
ČEZ chce minoritní podíl v ČEZ Energy prodat. Už máte hotové scénáře, jak by mohl prodej vypadat?
Základní scénáře jsou dva. Jeden z nich je prodej přes burzu, takzvané IPO, anebo prodej nějakým infrastrukturním fondům, které investují do podobných aktiv. Budeme určitě zkoumat obě varianty. Ta, která bude výhodnější, tak tu nakonec zvolíme, ale obě mají dnes stejnou váhu. Naše preference by byla samozřejmě spíše prodej přes burzu, ale musíme počkat na to, jaké budou nabídky v okamžiku, kdy se o tom budeme rozhodovat. Ale tam ještě nejsme.
Už se o tom bavíte i s pražskou burzou?
Zatím ne, umístění na burzu je formální proces. Není to žádná složitá operace. Pražská burza je určitě trh, který bychom považovali za správný i podle rad investičních bank.
Akcie ČEZ se obchodují i na burze ve Varšavě. Uvažujete o tom, že firma mohla být i na jiné burze než té pražské?
Zatím je to předčasné. Pokud burza, tak zatím bychom chtěli pražskou burzu. Akcie se mohou obchodovat kdekoliv jinde, a to s naší podporou i bez ní.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) dříve uvedl, že by rád viděl, aby prodej podílu v dceřince ČEZ šel právě cestou IPO. Dostáváte nějaká politická zadání tohoto typu?
Rozhodně nedostáváme žádná politická zadání, tohle je odborná věc. A jak jsem říkal, tak bude rozhodovat maximalizace hodnoty pro stávající akcionáře. To je základní. Burza je určitě preference už jenom proto, že to umožní investovat na našem kapitálovém trhu širokým vrstvám veřejnosti.
Stále platí, že byste mohli začít vykupovat podíl od minoritních akcionářů v roce 2027?
Zatím nemáme mandát k prodeji. Aby k tomu došlo, musíme mandát nejdříve získat.
Takže to musíte mít schválené od valné hromady, která bude příští rok?
Přesně tak.
