Článek
O úmrtí informoval server Novinky.cz. Humorista Křesťan měl na kontě přes 20 knih, které vyšly v celkovém nákladu čtvrt milionu výtisků. Za sbírku fejetonů nazvanou Proč nemám pistoli v roce 2015 získal Cenu Miloslava Švandrlíka.
Ve svých textech uměl pracovat s humornou nadsázkou, slovními hříčkami, nonsensem i recesí. „Jeho úvahy i vtip vyrůstají z citu pro jemnosti i absurditu jazyka, jehož prostřednictvím hledá zasutý smysl slov i reality,“ uvádí Slovník české literatury, podle nějž autor uměl ozvláštnit zdánlivě všední denní příhody, nejrůznější drobné kuriozity i zajímavosti ze světa a dojít k atypickým závěrům.
„Humor je všude kolem nás, jenom je podstatné, abychom uměli poslouchat. Podobně jako existuje hudební sluch, je i jistá vnímavost k humoru,“ řekl před lety Křesťan v Českém rozhlasu.
Pražský rodák, kterému v 16 letech zemřela matka, vystudoval v 60. letech minulého století žurnalistiku na Univerzitě Karlově. V letech 1964 až 1992 působil jako redaktor časopisu Mladý svět. Dalších deset let strávil v Týdeníku Televize, pak už byl na volné noze a následně v důchodu.
Rudolf Křesťan spolupracoval také s Literárními novinami nebo Českým rozhlasem, kde patřil k moderátorům tříhodinového nedělního pořadu Dobré ráno s Dvojkou. „Každé vysílání je zvláštním zážitkem, protože jsem si podle ohlasů vědom, kolik milých lidí je na příjmu. Proto si fejetony čtu nahlas a uplatňuji je i v rádiu. Už na střední škole jsem se zbavil hendikepu, kdy jsem správně nevyslovoval písmeno ‚r‘. Na novinářské fakultě mi pomohl i herec Milan Neděla, kterého jsme měli na hlasovou výchovu,“ řekl před lety agentuře ČTK.
Za vzor autorské interpretace označoval Miroslava Horníčka či Františka Nepila. Byl poctěn, když některé z jeho textů namluvil Petr Nárožný. „Když interpretuji své vyprávěnky v rozhlasovém vysílání jako autor, jsem si vědom, že mám daleko k jejich hlasové kvalitě, ale snad je ve výsledku zase něco osobního,“ poznamenal Křesťan.
Rudolf Křesťan (na fotografii z roku 2008, kdy křtil knihu fejetonů Jsem z toho jelen) byl téměř tři desítky let redaktorem časopisu Mladý svět.
Knižně debutoval v roce 1969 sbírkou básní a krátkých próz Kos a kosínus, kterou připravil s kreslířem Vladimírem Renčínem. Mezi jeho další díla patřily například knihy Co jsem si nadrobil aneb Sypání ptáčkům, Co mají Skotové pod sukní, Jako husa do flašky nebo Tajemné kotě. Když vydal knihu Kachna v bazénu, moderátor Marek Eben ho označil za „krále českého fejetonu“.
Už v roce 2018 odhadl Křesťan, že má na kontě zhruba 2800 fejetonů a že tak předstihl svůj velký vzor Jana Nerudu, který jich napsal 2260. „Knižně jsem jich vydal 1400, což je výběr z celkového zveřejněného množství. Jestliže přijmeme variantu, že zhruba každý druhý jsem shledal vhodným zařadit do sbírky, dojdeme k číslu 2800 – a velký Jan Neruda by byl předstižen,“ uvedl Křesťan.
Svůj první fejeton zveřejnil už jako šestnáctiletý. Týkal se průvodců po hradech a zámcích, kteří si vymýšlejí. Z autorů za své vzory kromě Jana Nerudy označoval Karla Čapka nebo Karla Poláčka.
Podle svých slov se řídil heslem: Zbavuj se iluzí, abys nepřišel o ideály. „Nemusí jich být moc, stačí, aby šlo o ty klíčové. Jsou už v některých významech obsaženy v rámci Mojžíšova Desatera,“ uvedl fejetonista.
Přestože hlavní Křesťanovou zálibou bylo psaní, rád také cestoval – navštívil přes 50 zemí a kvitoval, že mu tyto zkušenosti pomáhají při novinářské dráze.
Byl na reportáži v Hirošimě, pomáhal stavět nemocnici v Súdánu. Kvůli reportáži si vzal LSD nebo zkoušel 100 hodin nespat. „V 80. hodině jsme začali magořit a já pořád viděl trpaslíka. Experimenty mě bavily. S kamarády jsme podnikli třeba cestu kolem republiky po železniční trase, která se nejvíc dotýkala hranic Československa. Mám rád zvláštnosti a neobyčejné přístupy,“ vyprávěl v rozhlasu.
Křesťan před lety ovdověl a musel se sám starat o dvě nedospělé dcery. Svou druhou ženu, akademickou malířku Magdalenu Křesťanovou, potkal až po padesátce, kdy už byl osm let vdovcem. Křesťanová se pak coby ilustrátorka dlouho podílela na jeho knihách.
Cenu Miloslava Švandrlíka pro nejlepší humoristickou knihu obdržel Křesťan s publikací Proč nemám pistoli, shrnující jeho fejetony z let 2012 až 2014 napsané pro noviny, časopisy a rozhlas. Dělí se v nich o zkušenosti s jízdou ve zdviži i spaním pod širákem, rozpracovává náměty, jako jsou poštovní adresy, suvenýry, levorukost, nahota na filmovém plátně či fobie. Rozepisuje se o tajích češtiny, poznámkách v žákovské knížce, kruzích v obilí nebo pytlíkovém čaji.
