Hlavní obsah

Cash Only: Sektorová daň podruhé. Vyjde to tentokrát lépe?

Foto: PKN Orlen

Ministerstvo financí sice hovoří o zdanění rafinerského sektoru, ve skutečnosti ale opatření dopadne pouze na Orlen Unipetrol.

Sněmovna tento týden podpořila v prvním čtení zvláštní daň na rafinerie. Vláda Andreje Babiše tvrdí, že zpracovatelé ropy a dodavatelé pohonných hmot na českém trhu dosahují díky mimořádným tržním podmínkám nepřiměřených zisků.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.

„Máme v Evropě takový zajímavý jev, že tím, že ty kapacity rafinerií klesly, tak mají extrémně vysokou marži. Mají nepřiměřený zisk, nám se to nelíbí a podíváme se na to, protože tady se někdo hojí v těch rafineriích a není na to nejmenší důvod,“ prohlásil premiér Andrej Babiš počátkem září v rozhovoru na CNN Prima News.

Hrubé marže evropských rafinerií v posledních měsících skutečně výrazně vzrostly. Marže společnosti BP se zvýšila na 46,70 dolarů za barel, což představuje nárůst o 58 procent oproti druhému čtvrtletí a téměř trojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Společnost Shell vykázala marži 42 dolarů za barel, o 75 procent více než v předchozím čtvrtletí. U TotalEnergies stoupla na 33,20 dolarů za barel, tedy mezičtvrtletně o 146 % a meziročně téměř o 300 %.

Podle odhadů švýcarské banky UBS se v září pohybovaly marže polské společnosti Orlen Unipetrol a maďarské MOL kolem 50 dolarů za barel. Obě firmy dohromady dodávají na český trh zhruba 40 procent pohonných hmot.

Příčiny krize

Za prudkým růstem marží stál především nedostatek rafinerských kapacit a narušení dodávek ropy a ropných produktů na Blízkém východě. Situaci komplikoval konflikt mezi Spojenými státy a Íránem a ohrožení dopravy přes Hormuzský průliv. Při vysoké poptávce po palivech se ceny rafinovaných produktů zvyšovaly rychleji než ceny ropy a rafinerie pracovaly s vysokým vytížením.

„Je to neakceptovatelné, když někdo zneužívá ten konflikt na to, aby měl nepřiměřené zisky. A možná se k tomu vrátíme, k té marži, ale nebudeme snižovat spotřební daň,“ uvedl Babiš.

Vláda od 1. října znovu zavedla cenové stropy pro benzin a naftu a snížila také spotřební daň z nafty. Tato opatření připraví státní rozpočet přibližně o miliardu korun měsíčně. Výpadek má částečně kompenzovat výnos nové daně z mimořádných příjmů, který ministerstvo financí pro letošní rok odhadlo na 5,5 miliardy korun.

V říjnu se však situace na rafinerském trhu obrátila. Prudký růst cen fyzicky dodávané ropy a nákladů na její přepravu zvýšil rafineriím náklady na vstupní surovinu. Ceny benzinu a nafty přitom tento růst nedokázaly odpovídajícím způsobem kopírovat. Rozdíl mezi cenou ropy a cenou prodávaných produktů, tedy rafinerská marže, se proto rychle zmenšil.

Podle údajů londýnské burzy klesla marže rafinerií v severozápadní Evropě z 54 dolarů za barel na začátku září až na minus 11 dolarů počátkem října. Následně se částečně stabilizovala na přibližně třech dolarech za barel. Tento tržní ukazatel neznamená, že všechny rafinerie prodávaly každý barel se ztrátou. Jejich skutečná ziskovost závisí také na skladbě produkce, provozních nákladech a dalších faktorech.

Jak se prudký pokles marží projeví na očekávaném výnosu daně, zatím není jasné. Návrh totiž vychází z porovnání marží v jednotlivých letech, nikoli pouze z jejich aktuální výše.

Daň pro jednu firmu

Ministerstvo financí sice v návrhu hovoří o zdanění rafinerského sektoru, ve skutečnosti ale opatření dopadne pouze na Orlen Unipetrol. Dceřiná společnost polského polostátního koncernu Orlen vlastní v Česku rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Daň má činit 50 procent z nárůstu hrubé rafinerské marže oproti roku 2025, a to pro léta 2026 a 2027. Odhadovaný výnos za letošní rok činí 5,5 miliardy korun.

Vedení Orlen Unipetrolu vládní plán ostře kritizovalo. Varovalo, že zvláštní daň může omezit investice do rafinerií a v konečném důsledku ohrozit dodávky paliv na český trh. Kriticky se k návrhu postavil také Svaz průmyslu a dopravy, podle něhož opatření oslabuje právní jistotu a důvěru investorů ve stabilitu českého daňového systému.

Ministerstvo financí se hájí tím, že při přípravě daně vycházelo mimo jiné z polského návrhu. „Inspirací je mimo jiné řešení v sousedním Polsku, kde byla předložena právní úprava zavádějící dokonce 60procentní daň z mimořádné rafinerské marže,“ uvedl úřad Aleny Schillerové.

Minulá sektorová daň vynesla méně

Česko se pokouší zdanit mimořádné zisky vybraných firem podruhé. Windfall tax, kterou zavedla vláda Petra Fialy v reakci na energetickou krizi, platila v letech 2023 až 2025. Sazba činila 60 procent z vypočteného nadměrného zisku.

Stát za tři roky vybral přibližně 114,2 miliardy korun. Původní odhad ministerstva financí přitom počítal s výnosem zhruba 149 miliard korun. Už během prvního roku vláda očekávání snížila a skutečné inkaso bylo výrazně nižší, než původně předpokládala.

Většinu výnosu přinesla energetika, zejména společnost ČEZ. Původní očekávání, že významně přispějí také banky, se nenaplnilo. Například v roce 2024 bankovní sektor odvedl jen 470 milionů korun, zatímco energetické firmy zaplatily přes 40 miliard korun.

Předchozí zkušenost ukazuje, že vysoký očekávaný výnos ještě nezaručuje odpovídající skutečné inkaso. U nové daně je navíc okruh plátců mimořádně úzký a její výnos závisí na vývoji marží jediného podniku.

Babiš versus Orlen

Nová daň oživuje také otázku někdejších sporů Andreje Babiše s polským Orlenem. Jeho holding Agrofert, v současnosti znovu vyvedený do svěřenských fondů, se s koncernem dlouhá léta soudil právě kvůli privatizaci Unipetrolu.

V roce 2001 rozhodla vláda Miloše Zemana o prodeji státního podílu v Unipetrolu Agrofertu, ten však obchod nedokončil a privatizace se opakovala. O tři roky později vláda Vladimíra Špidly schválila prodej 63 procent akcií Unipetrolu polskému Orlenu za přibližně 14,7 miliardy korun.

Orlen při privatizaci spolupracoval s Agrofertem a na základě předchozích smluv měl Babišovu holdingu prodat podíly v několika podnicích skupiny. Po převzetí Unipetrolu však od těchto smluv odstoupil. Agrofert požadoval miliardové náhrady škody, ale uspěl pouze v jednom z několika sporů.

Samotná historie sporu samozřejmě nic neříká o motivaci Babišovy vlády zdanit mimořádné zisky skupiny Orlen. Ukazuje ale, že opatření zaměřené výhradně na jednu firmu má vedle ekonomického také politický rozměr. Zda státu skutečně přinese očekávané miliardy, nakonec rozhodne především konkrétní vývoj rafinerských marží a pravidla pro výpočet daně.

Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Doporučované