Není čas, platy se mohou měnit přes Vánoce, varuje zástupce zaměstnavatelů

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí dohodli na změně odměňování ve veřejných a státních službách. Většině pracovníků by se tak od ledna měl zvýšit tarif a nově se růst platů naváže na minimální mzdu.

„Změny se budou týkat poměrně velkého množství zaměstnanců. Je to přes půl milionu zaměstnanců ve veřejných službách, samosprávě a státní správě,“ vysvětluje v Agendě Seznam Zpráv Byznys prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.

„Týká se to čtyř zásadních oblastí. Ta úplně nejdůležitější je, že poměrně velké množství základních platových tarifů je pod minimální mzdou nebo zaručeným platem a musí se nějakým způsobem dorovnávat,“ vysvětluje.

Všechny platové tabulky se změní tak, aby základní platový tarif nebyl pod minimální mzdou. Nejnižší tarif v tabulkách bude odpovídat minimální mzdě, která má být příští rok 24 900 korun. Další platové třídy budou odstupňované podle odbornosti a odpovědnosti práce, a to nejméně o čtyři procenta. Zároveň se mění počet platových stupňů, kterých by mělo od ledna být místo dvanácti osm. Zaměstnanci se bude přidávat vždy po pěti letech praxe.

Třetí změna je drobnější - pokud někdo působí v zásadní, klíčové oblasti, může mu zaměstnavatel přiznat vyšší platový stupeň. Započítá mu tak více odpracovaných let, než kolik ve skutečnosti má, a zaměstnanec tak dostane vyšší plat. Týká se to hlavně oborů, v nichž je na trhu práce o odborníky nouze.

„Poslední, ale pro zaměstnance možná nejcitlivější změnou je, že novelou zákoníku práce budou zaměstnavatelé jednorázově v roce 2027 v kontextu této změny moci snížit osobní příplatek tak, aby ufinancovali navýšení základních platových tarifů,“ dodává. Právě osobní příplatek v minulosti používala většina zaměstnavatelů k dorovnání odměny do výše minimální mzdy nebo zaručeného platu.

„Tarify byly v minulosti vždy vyšší než minimální mzda. Tím myslím třeba před 10, 15 lety. Pak ale docházelo k tomu, že mzdová oblast rostla rychleji než ta platová,“ popisuje Horecký, jak vznikla situace, kdy se platové tarify v nejnižších stupních pohybují hluboko pod minimální mzdou. Může se tedy stát, že některým zaměstnancům plat reálně neporoste - jen se změní jeho složení.

Přidáno podle něj dostane většina zaměstnanců. Nulové navýšení se týká víceméně jen zdravotnických tabulek a sociálních tabulek, a to jen v několika málo kombinacích platových stupňů a tříd. Nejvíce zaměstnanců, kteří jsou nebo byli pod úrovní minimální mzdy či zaručeného platu, je v první příloze. U dvou třetin jejích platových tarifů se tedy bude muset doplácet. První příloha, tedy obecná platová tabulka, se podle něj týká největší skupiny zaměstnanců, zhruba 360 tisíc lidí.

„Jsou to všichni zaměstnanci krajských úřadů, městských úřadů, jsou to zaměstnanci úřadů, kde není výkon státní služby, například Úřad práce, Česká správa sociálního zabezpečení. Jsou to všichni zaměstnanci v sektoru kultury. Jsou to nepedagogičtí pracovníci ve školství, techničtí a ostatní administrativní pracovníci v sociálních službách, ve zdravotnictví,“ vyjmenovává.

Nejméně dostanou o tři tisíce korun měsíčně navíc a nejvíce o 10 160 korun navíc. Průměrné navýšení je u této skupiny zaměstnanců 6620 korun. „Těch deset tisíc je u lidí, kteří teď v základu měli opravdu třeba 17 tisíc a doplácelo se to do minimální mzdy. To jsou ty nejméně kvalifikované profese,“ vysvětluje.

Do úpravy tarifů by mělo příští rok z rozpočtu putovat téměř 34 miliard korun. V průměru tak jeden pracovník dostane navíc asi 4000 korun. Týká se to státních zaměstnanců a organizací zřizovaných státem, učitelů, u nichž se počítá s růstem platů o šest procent, i příslušníků bezpečnostních složek, například policistů, vojáků a záchranářů.

Balík peněz se ale nevztahuje na kraje, města a obce ani na jejich příspěvkové organizace, mezi které patří například nemocnice, domovy pro seniory, divadla nebo knihovny. Tyto instituce budou muset náklady pokrýt samy.

Přesné finanční dopady na rozpočty samospráv podle Horeckého zatím nelze určit. Záležet bude mimo jiné na tom, jak jednotliví zaměstnavatelé přistoupí k případnému snížení osobních příplatků.

Například Zlínský kraj podle něj odhadl náklady na zhruba 400 milionů korun, ve Středočeském kraji se odhady blíží jedné miliardě. Ve zdravotnictví se podle propočtů představených ministrem Adamem Vojtěchem očekává nárůst nákladů o tři až pět procent. Konečná výše výdajů se ale bude lišit podle rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů.

Nemyslí si ovšem, že by zvýšené náklady vedly až k propouštění kvůli nedostatku finančních prostředků. Dopad změny odměňování ale v některých oblastech znát bude.

„Největší dopad bude v oblasti kultury a v oblasti některých pracovníků v sociálních službách. Víme, že zaměstnanci v kultuře jsou jednak v té nejnižší tabulce a jednak víme, že nemají nějaké vysoké osobní příplatky. Takže ten polštář, ze kterého by se dalo brát, bude relativně malý,“ vysvětluje s tím, že například příspěvkové organizace ministerstva kultury budou ovšem navyšování pokrývat ze státního rozpočtu.

U ostatních organizací bude podle něj potřeba, aby zvýšené náklady pokryli jejich zřizovatelé. Část dopadů ve zdravotnictví by měly kompenzovat rostoucí úhrady zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění. V sociálních službách se navíc počítá s návrhem ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na navýšení dotací o dvě miliardy korun, z nichž by bylo možné část využít také na pokrytí vyšších nákladů na odměňování.

Horecký zároveň poukazuje na to, že porostou i daňové příjmy krajů, měst a obcí. Vedle toho mají samosprávy dostat od státu pětiprocentní navýšení prostředků na výkon státní správy v přenesené působnosti, které by podle něj mohlo pomoci pokrýt část dodatečných výdajů.

Jedním z problematických bodů je podle něj ale načasování samotného legislativního procesu. „Tato změna souvisí se dvěma schváleními. Musí se udělat novelizace zákoníku práce, protože možnost použít osobní příplatek není využitelná bez toho, aby se změnil zákoník práce,“ vysvětluje.

Zákoník práce je ovšem nyní v prvním čtení v Poslanecké sněmovně kvůli transpozici evropské směrnice o platformové práci a transparentním odměňování. „Jsou tam navržené zkrácené lhůty a pak je nařízení vlády o platových poměrech ve veřejných službách a státní správě, které schvaluje vláda, ale tato změna nemůže být schválena před tím, než bude dokončen ten zákoník práce,“ doplňuje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo návrh nových platových tabulek předložit na přelomu října a listopadu, aby se zaměstnavatelé mohli na změny připravit. Konečné schválení vládou však může přijít až na jejím posledním letošním jednání 21. prosince.

Zaměstnavatelé přitom musí zaměstnancům předat nové platové výměry nejpozději do začátku jejich první směny v roce 2027. 

„Výrazně by situaci zkomplikovalo to, kdyby třeba novelu zákoníku práce nepodepsal prezident republiky a muselo by se přehlasovávat veto. To by se nestihlo od 1. ledna. Musely by se změny udělat až od 1. února,“ dodává Horecký.