Článek
Do české metropole se projekt přesunul z Galerie výtvarného umění v Chebu. Původní výstavu Medka, který žil v letech 1926 až 1974, a Koblasy žijícího mezi roky 1932 až 2017 bylo podle kurátorky Mahuleny Nešlehové možné zopakovat díky nálezu původní fotografické dokumentace Jiřího Hampla.
Komunistickým režimem zakazovaní abstraktní tvůrci v roce 1963 dostali překvapivé svolení vystavovat na teplickém zámku, když se ministrem kultury stal liberálně smýšlející Čestmír Císař. Díky němu umělci na dříve zamítnutou žádost o povolení výstavy dostali příznivou odpověď.
Výtvarníci příležitost využili a představili publiku své poslední práce z let 1959 až 1963. Stala se z toho mimořádná událost. Podle šéfkurátora Musea Kampa Jana Skřivánka výstavu v Teplicích denně navštěvovalo 400 lidí.
Medek s Koblasou za svá moderní díla čelili silné kritice dobového tisku prosazujícího směr zvaný socialistický realismus. Za tvůrce se ale postavil Svaz československých umělců.
Původní přehlídku nebylo možné nyní zopakovat zcela věrně, období vystavených prací však pořadatelé dodrželi. Medkových obrazů z Teplic je 12, ze zápůjček ze sbírek různých galerií se jich podařilo shromáždit 13. Doplněny byly i Koblasovy obrazové cykly, přibyly k jeho plastikám. Koblasa patřil k nejvýraznějším hybatelům československého výtvarného dění 60. let. Jeho a Medkova díla lze v Praze vidět do 17. ledna 2027.
Pohled do výstavy děl Mikuláše Medka a Jana Koblasy na pražské Kampě.
Museum Kampa zároveň otevřelo i další výstavy. Ta druhá nazvaná Za tvar figury poprvé uceleně ukazuje práci sochařky Květy Kovářové, jež žila v letech 1925 až 1966. „Snažili jsme se vystavit všechna její dostupná díla,“ říká kurátorka Eliška Nováková. Kovářovou označuje za neprávem zapomenutou a nereflektovanou.
Sochařka experimentovala s materiály, sochala z moduritu, průmyslové skleněné pěny, laminátu, sádry, dřeva. Účastnila se výtvarných soutěží, například na plastiku pro ruzyňské letiště. Pro podnik zahraničního obchodu Jablonex v Jablonci nad Nisou vytvořila monumentální pětimetrový reliéf Sedící akty dívek z laminované pryskyřice.
Kovářová své figury deformovala, rozkládala, nadsazovala proporce. Nakonec dospěla ke zcela abstraktnímu výrazu. V roce 1966 utrpěla ve svém ateliéru vážný úraz, když se na ni zřítila část 3,5 metru vysokého hliněného modelu fontány pro nemocnici ve slovenském Veľkém Krtíši. Následkům úrazu ve 41 letech podlehla.
Sochařčiným manželem byl výtvarník Ladislav Karoušek, jehož bratr, sochař Valerián, zahynul roku 1970 s horolezci v Peru. Výstava Květy Kovářové na Kampě potrvá do 22. listopadu.
Druhá nová výstava na Kampě připomíná předčasně zesnulou sochařku Květu Kovářovou.
Poslední novinkou Musea Kampa je retrospektiva jedenaosmdesátiletého malíře Milana Kunce, který se prosadil v exilu. Podle kurátora Filipa Kazdy nemohl v Československu 60. let svobodně tvořit. Pro údajný nedostatek talentu nesměl dokončit pražskou Akademii výtvarných umění, pročež v roce 1969 emigroval do Německa. Prosadil se nejprve v Itálii a USA.
Námětem jeho obrazů bývají těla, ženy, věnoval se rovněž ekologickým námětům a v posledních letech jeho tvorbu charakterizuje výrazná barevnost.
Kunc z Německa pokračoval do Říma či New Yorku, od roku 2005 opět trvale žije a pracuje v Praze. V průběhu let si vytvořil vlastní specifický styl pop artu, který nazval ost pop. Spojil v něm motivy a prvky socialistického realismu, reklamy či symboly konzumní společnosti.
Poslední novinkou na Kampě je retrospektiva děl Milana Kunce.
Později začal pop art kombinovat s prvky neoklasicismu, kdy figurální kompozice vycházející z ideálu fyzické krásy dával do kontrastu s civilizačními zlozvyky. Ve své tvorbě se věnuje i neduhům globálního světa a konzumní společnosti, maloval mimo jiné obrazy s přírodní či tajuplnou tematikou.
Přehlídka jeho děl se jmenuje Pop Renaissance, potrvá do 17. ledna 2027.
