Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Izraeli/
Na osmiproudé dálnici číslo 1, která spojuje Tel Aviv a Jeruzalém, visí na mostě velký plakát.
Jsou na něm podobizny íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího, tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, šéfa libanonského Hizballáhu Naíma Kásima, prezidenta Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse a známého kritika izraelské politiky v Gaze, newyorského starosty Zohrana Mamdaniho.
„Tihle budou mít radost, když Netanjahu prohraje,“ vzkazuje voličům ve finále předvolební kampaně izraelské vládnoucí strany Likud.
Benjamin Netanjahu to ale v úterý bude mít těžké. Většina průzkumů ukazuje na vyrovnaný souboj Netanjahuova bloku s opoziční koalicí vedenou bývalým náčelníkem generálního štábu izraelské armády Gadim Eizenkotem.

Předvolební billboard izraelského Likudu.
Rozhodovat tentokrát bude zřejmě každý hlas. I ten Tomiho Šveda, který bydlí v 70tisícovém městě Hod-ha Šaron severně od Tel Avivu. Rodák z Košic žije v Izraeli od dětství, s matkou a sourozenci jim československé úřady dovolily odejít v roce 1963.
„Povedlo se vám zaparkovat? Parkování je tady strašný problém. Koluje vtip, že Mesiáš do Izraele nemůže přijít, protože by neměl kde zaparkovat. A nezouvejte se, v Izraeli se doma nikdo nezouvá,“ vítá mě stále skvělou slovenštinou.
Vzpomíná na rok 1973, kdy Sýrie a Egypt na svátek Jom kipur nečekaně napadly Izrael. Tomi byl velitelem tanku.
„Měl jsem v té době už dvě děti. A když máte děti, je mnohem těžší sedět v tanku a jet vstříc nepřátelům. Syřané měli obrovskou převahu, náš tank dostal zásah a začal hořet. Jak sebou trhnul, zranil mě na noze. Vylezl jsem ven, ale nebyl jsem schopen nikam dojít. Kolem mě už jezdily syrské tanky. Pak mě naši nabrali džípem a byl jsem nějakou dobu v nemocnici,“ líčí.
Současný Izrael je podle něj tak politicky rozdělený, že se na to těžko dívá a těžko se to poslouchá. „Dříve se odlišné názory nějak respektovaly, ale dnes na sebe Izraelci strašně útočí. Když někomu řeknete, že nemáte rád politika, kterého ten druhý má rád, bere to jako osobní útok na sebe. Znám případy, kdy spolu rozhádané části rodiny kvůli politice nemluví,“ říká Tomi.
„V ideologii Hamásu pro nás není místo“
Práce ho na přelomu tisíciletí přivedla na několik let také do Prahy. Působil ve firmě, která opravovala a rekonstruovala staré domy. Mimochodem, strýcem jeho manželky Anny byl Ladislav Grosman, autor scénáře k filmu Obchod na korze, který v roce 1966 získal Oscara.
Tomi Šved říká, že není voličem Benjamina Netanjahua, ale že nejhorším výsledkem bude remíza.
Válku v Pásmu Gazy hájí s tím, že Izraelci se nemohou ohlížet na kritiku a neporozumění světa. „Hamás má ideologii, ve které pro nás není místo. Kdybyste viděl ty záběry ze 7. října 2023, to je něco nelidského. To by ani zvířata neudělala.“
Stejně tak nepochybuje o tom, že Izrael musí udělat vše pro to, aby Írán neměl jadernou bombu. „Někteří lidé tvrdí, že jsme posedlí Íránem. Jenže Írán nevede spor o hranice, ten režim má v programu Izrael zničit, odstranit,“ je přesvědčen.
O co jde ve volbách v Izraeli?
Izraelci v hlasování 27. října rozhodnou zejména o budoucnosti koaliční vlády Benjamina Netanjahua.
I přes kritiku části veřejnosti kvůli teroristickému útoku ze 7. října 2023, následným válkám a dřívějším korupčním skandálům průzkumy naznačují těsný souboj mezi vládou a opozicí. Netanjahu se stylizuje hlavně jako politik, který zajistí Izraelcům bezpečnost. Před volbami získal bezprecedentní přímou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Krveprolití ze 7. října 2023, kdy teroristé zavraždili na 1200 lidí a 251 odvlekli do zajetí, ovšem Izraelce do jisté míry rozděluje. Naposledy se to ukázalo ve čtvrtek večer na jeruzalémském tržišti Machane Jehuda.
Přišel tam Benjamin Netanjahu, slavící sedmasedmdesáté narozeniny. Někteří lidé ho oslavovali, jiní vypískali. Jeden muž směrem k premiérovi hodil lahev a křičel na něj, proč dovolil Kataru financovat Hamás.

Benjamin Netanjahu na tržišti Machane Jehuda.
Narážel na to, že izraelská vláda v roce 2015 přistoupila na dohodu vyjednanou Egyptem, že Katar bude posílat peníze do Pásma Gazy v naději, že zlepšení životních podmínek v enklávě povede ke klidu a Hamás nebude mít zájem na válčení.
Kritici to označují za chybu, která vedla právě k 7. říjnu. Navíc není jasné, zda premiér dopředu dostal varování, že Hamás něco chystá, a zda vláda nepodcenila situaci. A Netanjahu neumožnil vytvořit vyšetřovací komisi, která by určila, co se stalo špatně.
Tomi Šved ale konstatuje, že extrémní politická polarizace dorazila po Izraeli i na Slovensko. „Nedávno jsem byl v Košicích a dva známí se tam začali hádat. Jeden hájil Putina, druhý Zelenského. Řvali na sebe. Připadalo mi to, jako bych byl v Izraeli.“











