Článek
V Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích se ve středu tohoto týdne zastavily probíhající operace. V elitním zařízení, kde se v minulosti léčil například prezident Miloš Zeman, vypadl elektrický proud. Nečekaně však selhaly i záložní generátory, které by měly v nemocnici, jejímž zřizovatelem je ministerstvo obrany, takového významu výpadek nahradit.
Podle zjištění Seznam Zpráv, vycházejících z informací hned několika lékařů a dalších pracovníků nemocnice, trval výpadek kolem dvaceti minut. Některé zdroje - vzhledem k zákazu hovořit s novináři nechtěly být jmenovány - hovoří o výpadku ještě delším. Shodují se na tom, že nečekaný „blackout“ přišel zhruba hodinu před středečním polednem.
Do složité situace se kvůli tomu dostali zejména operující lékaři a jejich zdravotnický personál. Na operačních sálech, které jsou bez oken, zhasla světla.
„Asi na dvacet minut byly veškeré operace pozastaveny,“ řekl Seznam Zprávám lékař, který pracuje na neurochirurgické klinice, ale z už uvedených důvodů nechce být jmenován. „Při operacích nemohl personál používat některé přístroje, například pro odsávání,“ uvedl jednu z komplikací, kterou nečekaný výpadek přinesl.
Dýchací přístroje u pacientů, kteří byli v umělém spánku, pak podle něho fungovaly jen díky tomu, že mají ještě vlastní záložní baterie. Ty vydrží zhruba jednu hodinu.
Další lékaři pak popsali, že byl rovněž pozastaven provoz některých ambulancí a také příjem pacientů na emergency.
Mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Andrea Štorchová na rozdíl od lékařů uvedla, že přerušení dodávek proudu trvalo několik minut. „V důsledku toho bylo v následujících desítkách minut zaznamenáno kolísavé napětí, v jehož rámci docházelo ke střídavému sepínání záložních zdrojů se standardními dodávkami proudu,“ sdělila.
Tvrdí také, že výpadek neměl na zdravotní stav operovaných pacientů vliv. „Zdravotnický personál situaci průběžně monitoroval a zajišťoval potřebnou péči,“ doplnila Štorchová s tím, že nemocnice zatím neeviduje v souvislosti s výpadkem žádnou stížnost pacientů.
Ústřední vojenská nemocnice se přitom na veřejnosti prezentuje jako ta, která je vzhledem ke svému strategickému významu na krizové scénáře připravena. Například podle článku Zdravotnického deníku z letošního ledna by toto zdravotnické zařízení při rozsáhlém blackoutu dokázalo udržet základní provoz, intenzivní péči i urgentní zákroky.
Nemocnice, jak dále její mluvčí uvedla, nyní zjišťuje, co bylo příčinou výpadku. Jednou z variant je, že souvisel s rekonstrukcí energocentra.
„Je to jedna z prověřovaných variant technického zkoumání příčiny výpadku,“ uvedla Štorchová. „Příčina výpadku proudu je nadále předmětem prověřování, na kterém pracujeme s technickými specialisty,“ doplnila.
Na otázku, zda nemocnice hledá viníka komplikované situace, mluvčí neodpověděla přímo, ale z její odpovědi vyplývá, že ne. „V současné chvíli se především soustředíme na prověřování situace a zjištění příčiny výpadku proudu,“ uvedla.
K problému s jedním z energocenter přitom došlo v době, kdy se musí Ústřední vojenská nemocnice potýkat s menším objemem peněz.
Jak Seznam Zprávy letos na jaře popsaly, zdravotnické zařízení počítalo s tím, že pro rok 2026 bude mít zhruba 500 milionů korun na investice. Peníze chtělo využít právě i na opravu jednoho z energocenter. Nakonec ale dostalo jen zhruba 90 milionů.
Ústřední vojenská nemocnice má k dispozici více než 670 lůžek. Pracuje tu zhruba 380 lékařů. Ročně je v nemocnici hospitalizováno asi 26 tisíc pacientů, spravuje také strategickou krevní banku pro potřeby krizového stavu a její personál.
