Článek
Všech 15 členů představenstva fondu se vyslovilo pro zachování již schváleného objemu podpory na rok 2027.
Budoucnost fondu je nejistá poté, co vláda na čtvrtečním jednání přerušila projednávání návrhu jeho rozpočtu na rok 2027 a střednědobého výhledu na léta 2028 a 2029. Klempíř předtím v rozhovoru pro server iDNES.cz oznámil, že chce do konce listopadu předložit Sněmovně poslaneckou novelu zákona o audiovizi a nařídit fondu výrazné škrty.
„Státní fond audiovize má pro rok 2026 rozpočtované příjmy téměř ve výši 2,4 miliardy korun. Z toho asi 1,9 miliardy jde ze státního rozpočtu. Chci snížit rozpočtový rámec audiovize o miliardu korun,“ avizoval ministr. Zároveň si sjednal schůzku s ředitelkou fondu a podle její informace požádal o snížení plánovaného objemu podpory audiovize na rok 2027 přibližně o 400 milionů. Právě tuto výzvu nyní odmítlo představenstvo.
„Objem prostředků určených na podporu audiovize ve výši 787,5 milionu korun byl již rozdělen do jednotlivých výzev ve všech čtyřech kategoriích podpory a prezentován odborné veřejnosti,“ argumentuje fond, podle nějž státní dotace v tomto oboru reguluje zákon o audiovizi, který stanovuje i jejich minimální výši a způsob výpočtu.
„Snížení těchto dotací pod zákonem stanovená minima by bylo v rozporu s platnou právní úpravou,“ tvrdí představenstvo, které trvá na usnesení z 2. září, jímž byla krátkodobá koncepce pro rok 2027 již schválena.
Klempířův návrh a výroky z interview tento pátek ve společném prohlášení odmítli také lidé z branže. Před „totální destrukcí“, destabilizací fungujícího systému či „radikálním zásahem“ varují mimo jiné Unie filmového průmyslu a oborové asociace kameramanů, režisérů, provozovatelů kin, střihačů nebo herních vývojářů. Jejich stanovisko zveřejnila Asociace producentů v audiovizi.
„Profesní a oborové organizace v čele s Asociací producentů v audiovizi se shodují, že razantní snížení rozpočtu Státního fondu audiovize a novelizace audiovizuálního zákona by vedly k destabilizaci perfektně fungujícího systému a následně k totální destrukci české audiovize. Konec filmových pobídek by znamenal ztrátu několika tisíc pracovních míst napříč všemi obory – nikoliv jen v audiovizi, bankrot filmových a postprodukčních studií a obrovskou mezinárodní ostudu,“ stojí v prohlášení, které podepsali například Vratislav Šlajer z Asociace producentů v audiovizi, Ondřej Kepka z Herecké asociace, Ivo Mathé z České filmové a televizní akademie nebo David Čeněk, který je děkanem FAMU.
Ministerstvo kultury s jejich obavami nesouhlasí. „Nikdo neruší podporu českého filmu ani nehodlá porušovat platné smlouvy. Tvrzení, že požadavek na úspory znamená likvidaci české audiovize, odmítáme. Požadovat hospodárné nakládání s veřejnými penězi je naprosto legitimní,“ reagoval úřad v pátek na sociálních sítích.
Podle odborníků z Asociace producentů v audiovizi aktuálně platný audiovizuální zákon vznikal po široké politické i odborné diskuzi všech subjektů v oboru. Před dvěma lety ho Poslanecká sněmovna schválila napříč politickým spektrem, a to i s podporou a expertním přispěním nyní vládnoucího hnutí ANO.
Český audiovizuální průmysl se dostal na roční obrat přes 50 miliard korun a je vysoce proexportní. Zavedený systém funguje a nepotřebuje změnu, tvrdí asociace. Díky úspěšnému výběru audiovizuálních poplatků, které tvoří dvě procenta z výnosů kin, televizí a platforem, a návratnosti pobídkových investic se audiovize z velké části financuje sama.
Částka 1,6 miliardy korun alokovaná na pobídky ročně přiláká zahraniční filmové a televizní projekty v řádu desítek miliard korun. Větší část prostředků na selektivní podporu zase pochází z audiovizuálních poplatků, nikoli ze státního rozpočtu. Do systému přispívají i zahraniční platformy působící na českém trhu. Stejnou částku, jaká se vybere na audiovizuálních poplatcích, dává stát jako dotaci na selektivní podporu. Příští rok to bude asi 230 milionů korun, argumentují autoři prohlášení.
„Hledání úspor je tedy nesystémové a nesmyslné. Většina prostředků fondu, ať už pobídky, nebo investice do výroby původní české tvorby prostřednictvím grantů, se společnosti a státnímu rozpočtu vrací. Jakákoliv úspora ve státním rozpočtu pro příští rok je nemožná, protože státní dotace určené pro podporu audiovize jsou mandatorním výdajem státu. Radikální zásah, o němž hovořil ministr kultury Klempíř, by odporoval zákonu,“ uvádějí signatáři, podle nichž by navrhované kroky vedly i ke kolapsu pobídkového systému. Zákon nyní určuje koeficientem výši investic do pobídek, a tím umožňuje fondu fungovat dlouhodobě a stabilně v horizontu několika let.
Ministr Klempíř ve středu jednal s ředitelkou Státního fondu audiovize Veronikou Slámovou a požádal ji, aby hledala „maximální úspory“. Nyní čeká na konkrétní návrhy. „Kde se bude v roce 2027 šetřit, musí navrhnout samotný fond. V první řadě se musí dohodnout se subjekty, které do něj přímo přispívají. Je na nich, aby společně určily, které aktivity lze omezit nebo odložit. Producenti, kteří nyní proti úsporám vystupují, přitom nejsou přímými přispěvateli fondu,“ uvedlo v pátek dopoledne ministerstvo kultury na sociálních sítích.
