Rýsuje se nový lukrativní post pro Orbána? Dříve se za to politikům vysmíval

Politici neúspěšní na domácí scéně, kteří si chtějí prodloužit kariéru a podílet se na vládnutí světu. Tak Viktor Orbán v létě 2018 mluvil o některých představitelích OSN.

„Byrokraté a někteří zkrachovalí politici, kteří dostali trafiku v OSN, by rádi pokračovali v politické kariéře a podíleli se na vládnutí světu. To jsou ale zvrácené osobní ambice,“ prohlásil ve volnějším překladu tehdejší maďarský premiér v rozhovoru pro státní rádio Kossuth.

Výrok nyní připomněl server 444. Někdejší maďarský premiér je totiž podle amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) mezi kandidáty na post v čele této světové organizace.

Po dubnové volební porážce, kterou jeho Fideszu uštědřilo hnutí Tisza nynějšího premiéra Pétera Magyara, by tak mohl Orbán získat novou politickou roli.

V rozhovoru před osmi lety Orbán obhajoval maďarské odmítání Globálního kompaktu pro migraci. Tvrdil, že OSN překračuje své poslání a prosazuje zájmy států, z nichž migranti odcházejí, na úkor zemí, do kterých míří.

Organizaci popisoval především jako místo, kde spolu mohou mluvit i představitelé států s protichůdnými zájmy. Měla podle něj pomáhat řešit konflikty a hledat dohody. Odmítal ale, aby fungovala jako „světová vláda“.

Právě s touto představou spojoval osobní ambice politiků, kteří podle něj našli v OSN uplatnění po domácím neúspěchu.

Současné úvahy o Orbánově budoucnosti přinesla redakční rada WSJ v nedělním komentáři. S odvoláním na zdroje ze tří zemí uvedla, že administrativa Donalda Trumpa bývalého maďarského premiéra povzbuzuje ke kandidatuře na generálního tajemníka OSN.

S nápadem za ním podle listu přišli sami Američané.

Plán počítá s tím, že by Orbána podpořily také Moskva a Peking. Podle citovaných zdrojů předchozí rozhovory naznačovaly jejich vstřícnost. Nejde však o oznámenou dohodu tří velmocí ani o potvrzenou Orbánovu kandidaturu.

Nejmenovaný představitel amerického ministerstva zahraničí podle WSJ odhadoval, že by Orbán mohl poměrně snadno získat osm hlasů v patnáctičlenné Radě bezpečnosti a dosáhnout až na deset. Bývalý premiér měl zájem, ale do souboje by se podle listu nechtěl pouštět bez přesvědčení, že může vyhrát.

Sám se k informacím odmítl vyjádřit.

O možném Orbánově angažmá v OSN se přitom psalo už krátce po jeho dubnové volební porážce. Investigativní novinář Szabolcs Panyi v newsletteru serveru VSquare z 28. května popsal scénář, který podle několika jeho maďarských a zahraničních zdrojů vznikl v amerických kruzích trumpovského hnutí MAGA.

Náplň budoucí funkce podle Panyiových informací nebyla hlavní. Podstatná měla být ochrana, kterou by Orbánovi vysoké postavení ve světové organizaci mohlo přinést. „Konkrétní agenda je zřejmě druhořadá a do značné míry nepodstatná; důležitá je diplomatická imunita, která by se s vysokou funkcí v OSN pojila,“ psal.

Panyi zdůraznil, že jde o předběžný scénář, který může na řadě překážek ztroskotat. Nepsal tehdy ani o dohodnuté funkci, ani o potvrzeném rozhodnutí bývalého premiéra.

Orbán ve stejné době v rozhovoru pro maďarskou televizi RTL odmítal obavy, že by on nebo někdo z jeho rodiny mohl v souvislosti s vyšetřováním za nové vlády skončit před soudem. „Já? Ale prosím vás, proč? Zákony dodržuji a dbám na jejich dodržování. Přísahal jsem na to, všechny své přísahy jsem dodržel a dodržím i tuto,“ odpověděl podle VSquare.

V srpnu pak Panyi podle serveru HVG informoval o možném Orbánově působení ve vedení světové fotbalové federace FIFA a o jeho zájmu o funkci náměstka generálního tajemníka OSN. Mluvčí Fideszu Bertalan Havasi tehdejší zprávy označil za „fake news“.

Z Moskvy v pondělí přišla opatrnější reakce, než by naznačovala představa společného kandidáta Washingtonu, Moskvy a Pekingu.

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Alimov řekl, že se o možnosti také dočetl a že Rada bezpečnosti Orbánovu kandidaturu zatím neprojednávala. Pokud za iniciativou někdo stojí, měl by se podle něj nejprve najít stát, který bývalého premiéra formálně navrhne. Poté by přišly konzultace.

„Žádná omezení nejsou. Nevylučujeme, že se objeví i další kandidáti,“ reagoval Alimov na otázku, zda ještě Orbán může do výběru vstoupit.

Na přímý dotaz, zda by byl pro Rusko přijatelný, odkázal na neformální princip střídání regionů. Tentokrát by podle něj měla funkce připadnout Latinské Americe a Karibiku. O jiných možnostech by Moskva uvažovala, pokud by se výběr z tohoto regionu vyčerpal.

Český ministr zahraničí Petr Macinka na dotazy Seznam Zpráv reagoval jedinou větou. „Domnívám se, že by to pro Maďarsko bylo mimořádně prestižní,“ vzkázal v úterý večer prostřednictvím mluvčího.

Zda česká diplomacie o Orbánovi jako možném šéfovi OSN už jednala a jak hodnotí jeho předpoklady pro tuto funkci, ministerstvo neuvedlo.

Macinka přitom Orbána před dubnovými volbami osobně podpořil. Na březnovém setkání Patriotů pro Evropu v Budapešti ho přirovnal k Michelangelovi Buonarrotimu a prohlásil, že takové osobnosti se rodí jednou za pět set let. „Kdykoliv Viktor Orbán vstoupí do místnosti, je to, jako by do ní vstoupilo celé Maďarsko,“ řekl tehdy politik strany Motoristé sobě.

Z Polska naopak zazněl otevřený odstup.

Premiér Donald Tusk se při pondělním dotazu na zprávu WSJ usmál a řekl, že o ní neslyšel. Připomněl dřívější vyvrácenou spekulaci, že měl Orbán skončit ve vedení Evropské komise. „Ještě před chvílí byl kandidátem na předsedu Evropské komise. Připadá mi to stejně legrační jako ta první fáma,“ uvedl podle serveru Politico.

Ministr zahraničí Radosław Sikorski byl konkrétnější a uštěpačnější. „Navzdory našemu dlouholetému vztahu a navzdory podpoře, kterou mu během volební kampaně poskytl prezident Karol Nawrocki, nepředpokládám, že by Polsko podpořilo kandidaturu Viktora Orbána na generálního tajemníka OSN,“ napsal na síti X ironicky.

Ještě ostřeji se vyjádřil předseda polské sněmovny Włodzimierz Czarzasty. Donaldu Trumpovi vyčetl, že prosazuje lidi, kteří jsou mu po vůli. Orbánovi zase spolupráci s ruským diktátorem Vladimirem Putinem.

„Orbán je podle mě špatný kandidát. Pro prezidenta Trumpa nejspíš dobrý, pro Putina nejspíš také. Už to, že je dobrý pro Putina, znamená, že je špatným kandidátem pro Polsko i pro nestrannost OSN,“ dodal.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha si zase vzal na mušku zkušenosti, které by si Orbán do OSN přinesl z jednání evropských lídrů.

„Jsem si jistý, že by Viktor Orbán jako generální tajemník OSN dobře využil své mistrovské schopnosti vetovat a vydírat, které rozvíjel během let maření zásadních rozhodnutí EU,“ napsal. „Můžeme se se zbytkem světa podělit o naše skvělé zkušenosti s tím, jak ho ve správnou chvíli poslat na kávu,“ dodal.

Narážel tím na unijní summit z prosince 2023. Tehdejší německý kancléř Olaf Scholz přesvědčil Orbána, aby při rozhodování o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou opustil jednací místnost. Zbylých 26 lídrů tak mohlo rozhodnutí přijmout a Orbán doma tvrdit, že pro něj nehlasoval. Scholz později potvrdil, že odchod navrhl on.

V OSN by však případný Orbánův nástup závisel na jiném rozložení sil.

Generálního tajemníka jmenuje Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti. V ní je potřeba nejméně devět hlasů a žádné veto některého z pěti stálých členů. Vedle Spojených států, Ruska a Číny tedy záleží také na Británii a Francii.

Mandát současného generálního tajemníka Antónia Guterrese končí 31. prosince. Nové kandidáty lze podle zveřejněného postupu navrhovat i v průběhu výběru. Nástupce má funkci převzít 1. ledna 2027.

Odpor k možné Orbánově kandidatuře zazněl také mezi americkými republikány. Kongresman Don Bacon ji označil za „příšernou volbu“, uvedl server The Hill.

Trumpova administrativa přitom podporu bývalého maďarského premiéra veřejně nepotvrdila. Nejmenovaný vysoký americký představitel serveru Daily Beast sdělil, že Spojené státy zatím nemají stanovisko k výběru příštího generálního tajemníka a kandidáty dál posuzují.

Mezi dosavadními uchazeči jsou například šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi, bývalá kostarická viceprezidentka Rebeca Grynspanová nebo ekvádorská exministryně zahraničí María Fernanda Espinosová. Do souboje nově vstoupila také diplomatka Spojených arabských emirátů Lana Nusseibehová.

Výběr zatím vítěze nemá. Podle agentury AP nezískal při říjnovém zkušebním hlasování žádný z tehdejších kandidátů podporu všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Právě tento pat ponechává prostor pro další jména. Výsledky neveřejného hlasování popsali AP dva diplomaté.

Maďarský premiér Orbán se po prohraných dubnových parlamentních volbách vzdal mandátu poslance. V čele své strany Fidesz ale zůstal a oznámil, že se pokusí o návrat k moci.

Text jsme aktualizovali o vyjádření ministra zahraničních věcí Petra Macinky.