Článek
Tající ledovce v italských Dolomitech odhalily nevybuchlou munici, která se v ledu schovávala přes sto let.
Na zbraně z dob první světové války italské úřady upozornili turisté, kteří na ně narazili během léta na několika místech v regionu Trentino-Alto Adige.
Do oblasti se nyní vydala italská armádní brigáda známá pod názvem Alpina „Julia“, která provedla rozsáhlou pátrací akci. Z místa odnesla a zneškodnila okolo 250 kusů munice, jak upozornil britský deník The Guardian.
Mezi nalezenými zbraněmi bylo 18 italských 75mm dělostřeleckých granátů a 37 minometných granátů typu Thevetot francouzské výroby.
Munice byly využívány během takzvané Horské války (italsky Guerra bianca, Bílá válka) mezi italskou a rakousko-uherskou armádou, která se odehrála v letech 1915 až 1918.
Není to přitom poprvé, co ustupující ledovec odhalil pozůstatky válečného konfliktu.
Památky z tohoto období, včetně zbraní, saní, dopisů i deníků, se začaly vlivem globálního oteplování objevovat už v 90. letech 20. století. Z tajícího ledu se vynořily i desítky těl zesnulých vojáků, z nichž některá měla na sobě stále vojenské uniformy.
Nálezů přibývá
V posledních letech, zatímco tání ledovců dramaticky zrychlilo, podobných nálezů přibývá, upozorňují experti.
„Je to jednoznačně důsledek globálního oteplování,“ okomentoval nález Stefano Morosini, který vyučuje na Univerzitě v Bergamu a je koordinátorem projektů v národním parku Stelvio, kde se objevila část munice.
Tempo úbytku ledovců se celosvětově zvyšuje už od 90. let minulého století. K výraznému urychlení tohoto trendu pak došlo od roku 2000, jak vyplývá z dat programu EU pro monitorování Země Copernicus.
„V posledních letech se na konci každého léta tyto nebezpečné předměty objevují a jejich počet každým rokem stoupá. Více než 100 let byly uchovány v ledu. Některé již explodovaly, ale mnoho jich ještě nevybuchlo, a proto jsou nyní, když se znovu objevují, velmi, velmi nebezpečné,“ doplnil Morosini.
Také švýcarští vědci v poslední době poukazují na četné ledovcové nálezy, od zbraní z doby bronzové až po pozůstatky zvířat z dávných dob.
„Ledovce jsou jako pokladnice,“ popsal serveru Swiss Info archeolog Marcel Cornelissen, který často vyjíždí do alpských oblastí, odkud se z ledovců vynořují dávné artefakty. Na místě už našli lebku pravěkého skotu, malou římskou sošku, růženec i luk a šíp.
Ve švýcarských Alpách v místě tajících ledovců objevili nedávno i těla dvou Belgičanů pohřešovaných od roku 1992. K podobným případům přitom došlo v minulosti opakovaně.
Švýcarské ledovce mají za sebou rekordní tání. Během letoška přišly o 5,5 %, vyplývá z nedávno zveřejněné výroční zprávy, kterou vypracovaly Švýcarská síť pro monitorování ledovců (GLAMOS) a Švýcarská komise pro pozorování kryosféry při Švýcarské akademii věd.
Kvůli oteplování a extrémním výkyvům ubyly v některých místech až čtyři metry ledové masy. Za pět let pak zmizela skoro pětina ledu.
Švýcarsko přitom není žádným obskurním vzorkem. Vzhledem k velikosti a charakteru tamních ledovců lze jejich vývoj s jistou mírou zjednodušení vztáhnout i na celé pohoří.
„Ve Švýcarsku leží více než polovina všech alpských ledovců a země je reprezentativní i z hlediska rozložení ledovců a jejich velikosti v rámci celého pohoří. Přesnost a historická hloubka dat je ve srovnání se světem dobrá obecně i pro celé Alpy, ale Švýcarsko má určitě nejdelší řadu a díky centralizované struktuře monitoringu je lze publikovat i rychle a rovnou vyhodnocovat změny,“ odpověděl na otázku Seznam Zpráv, zda lze trend švýcarských ledovců vnímat jako příklad vývoje v celých Alpách, švýcarský glaciolog a mimo jiné šéf tamní sítě pro sledování ledovců GLAMOS Matthias Huss.
