Článek
Tvůrci z brněnského Národního divadla se rozhodli narušit hranici mezi hledištěm a jevištěm, diváci se tak budou moci pohybovat po sále Besedního domu podobně jako při takzvaném imerzivním divadle.
Středeční premiéra se uskuteční v rámci festivalu Janáček Brno, který letos uvádí Janáčkovo kompletní operní dílo. Premiéra je vyprodaná, nejbližší reprízy následují 15. a 16. listopadu.
Opera Šárka existuje ve dvou podobách. V letech 1887 až 1888 ji skladatel dokončil pouze v klavírním výtahu. Operu následně přepracoval a instrumentaci dokončil v roce 1925.
Režisér Jiří Heřman si vybral verzi s klavírem a jako dějiště zvolil prostor Besedního domu, kde jinak koncertuje zdejší filharmonie.
„Chtěl jsem propojit hlediště s jevištěm jednou podlahou, a tak padla volba na Besední dům – místo, kde Janáček působil, vedl sbor a kde se odehrávaly klíčové koncerty. Fascinuje mě, jak hudba dokáže prostor proměnit,“ říká Heřman.
Libreto Šárky označuje režisér za poměrně archaické. Není jednoduché ho přiblížit současnému divákovi. „Takže jsem chtěl vyzkoušet formu divadla směřující k interakci s divákem. Díky klavírní verzi můžeme propojit diváky s interprety opravdu nablízko a vytvořit intenzivní, živý kontakt s hudbou a příběhem,“ doplňuje Jiří Heřman.
Boj za práva žen rozehraje dámská část operního sboru s Eliškou Gattringerovou v úloze Šárky. Svět mužů reprezentují tenorista Nicky Spence a klavírní virtuos Julius Drake. Hudební nastudování je dílem Dominika Pernici. „Nechávám to žít jakýmsi vlastním životem, zasahuji pouze v ansámblech, kdy je potřeba zkoordinovat sólisty a sbor,“ popisuje dirigent.
Na festivalu Janáček Brno zazní letos i verze Šárky s orchestrem, a to 11. listopadu v Mahenově divadle ve stejné instrumentaci jako při premiéře před více než 100 lety. Pod taktovkou britského dirigenta Christophera Warda vystoupí orchestr a sólisté pražského Národního divadla.
