Hlavní obsah

Státní smutek ve Španělsku. Co se ví o tragické srážce vlaků

Foto: Ana Beltran, Reuters

Odstraňování následků středeční srážky vlaků v centrálním Španělsku (29. října).

aktualizováno •

„Životy byly zničeny, rodiny rozervány,“ prohlásil španělský premiér Pedro Sánchez. Slíbil, že vyšetřování zjistí, zda šlo o nedbalost, nebo selhání bezpečnostního systému.

Článek

Ve Španělsku o půlnoci začal třídenní státní smutek.

Vláda ho vyhlásila v reakci na středeční srážku vlaků, která si podle současné bilance vyžádala nejméně 74 mrtvých. Přes sto zraněných je hospitalizováno, přičemž stav části z nich je kritický.

Španělské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek podle serveru La Razón informovalo, že jedinou zahraniční obětí je občanka Argentiny, dalších 41 cizinců ze sedmi zemí je v nemocnicích.

Čech, jehož po srážce vlaků postrádali blízcí, zatím není na seznamu obětí ani hospitalizovaných, uvedlo ve čtvrtek české ministerstvo zahraničí.

Za neštěstím je podle ministra dopravy Óscara Puenteho chybné rozhodnutí dispečinku, který povolil jednomu z vlaků pokračovat v jízdě, ačkoliv tomu bránil červený varovný signál. Lídr opozice tvrdí, že se vláda snaží hodit vinu na někoho jiného.

Seznam Zprávy shrnují, co se dosud o nejhorším železničním neštěstí ve Španělsku od roku 2013 ví.

Kdy a kde ke srážce došlo?

Neštěstí se stalo pár minut před devátou hodinou ráno mezi obcemi Mora a Orgaz, asi 140 kilometrů jižně od Madridu.

Dosavadní informace uvádějí, že vlak soukromého dopravce Iryo zřejmě stál na místě, když do něj ve vysoké rychlosti narazil vlak státní společnosti Renfe mířící z Madridu do Sevilly.

Kvůli nehodě se některé vagony zřítily z náspu.

V obou soupravách bylo více než 540 lidí. Mluvčí vlády regionu Kastilie-La Mancha Esther Padillaová sdělila televizi TVE, že vlak společnosti Iryo přepravoval 146 cestujících a jedno dítě, na palubě vlaku Renfe pak bylo 397 pasažérů.

Co neštěstí předcházelo?

Porucha počítače, k níž došlo kolem půl deváté, a následný výpadek liniového zabezpečovacího zařízení (LZB) ve stanici Urda. Jak informovala španělská vláda, ovlivnilo to úsek dlouhý 63 kilometrů a automaticky bylo zastaveno šest vlaků, které se na trati nacházely.

„V případě selhání systému převezme řízení řídicí centrum,“ přiblížil španělský ministr dopravy Óscar Puente.

Centrální dispečerské pracoviště v Madridu tak rozhodlo o opětovném obnovení provozu.

Strojvedoucímu soupravy AVE dalo v 8:36 povolení pokračovat v jízdě, ačkoliv svítil červený varovný signál. Rychlovlak mezi 8:36 a 8:52 urazil 25 kilometrů při rychlosti až 200 km/h a poté narazil do stojícího vlaku Iryo. Ministr Puente rozhodnutí označil za nevysvětlitelné.

Trať Madrid–Sevilla je podle místních médií poslední v zemi, která má bezpečnostní systém LZB; ostatní už jsou vybaveny modernějším systémem ERTMS.

Na téže trati se letos v lednu u obce Adamuz v provincii Córdoba v regionu Andalusie srazily dva osobní vlaky poté, co několik posledních vagonů jednoho z nich vykolejilo a narazilo v protisměru do druhé soupravy, připomněla ČTK. V obou vlacích bylo dohromady asi 500 lidí, z nichž 46 zemřelo. Důvodem vykolejení byla zlomená kolejnice, kterou ale monitorovací systém neohlásil.

​Video: Reuters

Podle deníku El País navíc generální ředitel společnosti Iryo začátkem října varoval před problémy způsobenými odpojením LZB na trati. Signalizační systém označil za bezpečný, ale zastaralý, přičemž jeho výpadky jsou na trati z Madridu do Sevilly poměrně časté, což způsobovalo problémy.

„Pokaždé, když se vlakové návěstidlo odpojí od pozemního návěstidla, vlak se zastaví. Nemůže se pohnout a obnovení provozu trvá poměrně dlouho,“ vysvětlil 5. října před komisí, která vyšetřuje železniční nehodu u Adamuzu.

Jak probíhala komunikace mezi vlaky a dispečery?

Zvukové nahrávky, které přineslo několik španělských médií, odhalily, že strojvedoucí vlaku Renfe dostal ve středu ráno příkaz odpojit a znovu připojit mechanismus LZB, který monitoruje rychlost, a následně pokračoval v jízdě.

„Normální rychlostí?“ táže se strojvedoucí. „Ano,“ odpoví řídící. Na trati mohou vlaky jezdit až 200 km/h, podle protokolů by ale v podobných nestandardních situacích měla být maximální rychlost 40 km/h.

Strojvedoucí soupravy Iryo pak hlásil dispečerovi, že stojí před vjezdovým návěstidlem v Urdě. I on dostal povolení normálně pokračovat v jízdě. Nedlouho poté strojvedoucí řídicímu středisku hlásil, že mu vlak nedovolí ovládat bezpečnostní systém, takže je stále na stejném místě.

Fotografie z místa neštěstí:

+4

Co se dělo po neštěstí?

Na místě zasahovali hasiči, záchranáři i vrtulníky. Nemocnice v okolí kvůli návalu pacientů pozastavily plánované operace, madridské centrum pro transfuzi krve pak apelovalo na dárce s tím, že budou zřejmě potřeba.

Španělská civilní garda zřídila pracoviště v Madridu, Toledu, Seville a Córdobě, aby vyšetřovala hlášení o pohřešovaných osobách. Příbuzní obětí tam mohou poskytnout vzorky DNA kvůli identifikaci.

„Nejvyšší prioritou je identifikace pohřešovaných osob a odběr vzorků DNA, abychom mohli najít jejich příbuzné,“ napsala civilní garda v příspěvku na X.

Institut forenzní medicíny v Toledu kvůli velkému počtu obětí zprovoznil provizorní márnici s chladicími kontejnery, protože jeho kapacita je jen 30 těl, napsal deník El País.

V obci Urda se v místní škole shromáždily desítky lidí, kteří pátrají po svých blízkých. „Lidé jsou v šoku, některým ještě plně nedošlo, co se stalo. Jiní prožívají hněv, smutek či úzkost,“ popsala agentuře AFP psycholožka Červeného kříže Carmen Garciaová.

Na místě stále probíhá odstraňování následků neštěstí. Záchranáři ještě ve čtvrtek dopoledne prohledávali trosky.

Jak reagovali politici?

Španělský premiér Pedro Sánchez při návštěvě místa nehody prohlásil, že „celé Španělsko truchlí“. „Životy byly zničeny, rodiny rozervány.“ Slíbil, že zjistí, zda šlo o nedbalost, nebo selhání bezpečnostního systému.

Královská rodina na platformě X uvedla, že je „šokovaná a znepokojená“, a vyjádřila soustrast příbuzným zesnulých a těm, které nehoda zasáhla. Král Filip VI. by měl s manželkou navštívit nemocnici v Toledu, kde je část zraněných.

Mluvčí EU uvedl, že Brusel je připraven Španělsku v případě potřeby pomoci.

Byť do předčasných parlamentních voleb ve Španělsku zbývá měsíc, většina politiků ve středu pozastavila svou kampaň.

Alberto Núñez Feijóo, šéf opoziční pravicové Lidové strany, která vede ve většině průzkumů před volbami 29. listopadu, ve středu řekl, že není vhodná doba na debaty o politické odpovědnosti, Španělé ale mají podle něj právo vědět, co se děje s infrastrukturou.

Ve čtvrtek už Feijóo tak smířlivý nebyl. Ministra dopravy Puenteho kritizoval za to, že z katastrofy obvinil dispečera. „Vláda se snažila svalit vinu na někoho jiného,“ řekl novinářům. „Více než sto mrtvých při dvou železničních nehodách během osmi měsíců a na stejném železničním koridoru vede ke zpochybnění našeho současného železničního systému,“ dodal s odkazem na lednovou nehodu.

Gabriel Rufián, mluvčí Republikánské levice Katalánska (ERC), pak prohlásil, že lidská chyba je odrazem selhávajícího bezpečnostního systému. „Jediný člověk nemůže být zodpovědný za životy stovek lidí, pokud jde o železniční dopravu,“ řekl.

Santiago Abascal z krajně pravicového Voxu se pak podle BBC odmítl účastnit toho, co jeho strana označila za pokusy „využít smutek k umlčení kritiky“ železniční infrastruktury země.

Odborový svaz strojvedoucích Semaf zahájil ve čtvrtek 24hodinovou stávku za zlepšení bezpečnosti na španělské železnici.

AKTUALIZACE: Text jsme doplnili v celém rozsahu.

Doporučované