Článek
„Nejste soudci Ústavního soudu,“ prohlásil polský prezident Karol Nawrocki krátce po půlnoci na sobotu na chodbě varšavské budovy Ústavního soudu. Mířil na soudce Annu Korwin-Piotrowskou, Krystiana Markiewicze a Macieje Berka, kteří stáli proti němu. O několik hodin dříve převzali vedení Ústavního soudu. A to v době, kdy byl prezident na cestě do Senegalu. Když se to dozvěděl, letadlo nechal otočit a vrátil se do Varšavy.
Do budovy dorazil s prvním předsedou Nejvyššího soudu. U vchodu už ho čekala zmíněná trojice soudců. Co se stalo potom, popisuje každá strana jinak. Podle Berka chtěla Korwin-Piotrowská jako jejich nová šéfka prezidenta přivítat a pozvat do připravené místnosti. Ten se ale nezastavil, „prudce do ní vrazil“ a prodral se skupinou soudců dál. Prezidentův mluvčí naopak tvrdí, že mu soudci bránili v cestě a porušili tím nedotknutelnost hlavy státu.
Noční scénu spustily události z pátečního večera. Korwin-Piotrowská se prohlásila za osobu řídící Ústavní soud a přerušila výkon funkce jeho předsedy Bogdana Święczkowského a místopředsedy Bartłomieje Sochańského. Kolem budovy se rozestoupila policie a Święczkowského dovnitř nepustila. Před branou se mezitím shromáždili demonstranti v čele s předsedou opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Jarosławem Kaczyńskim.
Události totiž mají vrcholně politický podtext. Korwin-Piotrowskou k soudu vyslala parlamentní většina současné liberální koalice premiéra Donalda Tuska. Jenže současný prezident ji společně s dalšími čtyřmi soudci odmítá několik měsíců uvést do úřadu.
Święczkowski je naopak bývalý prokurátor z éry vlády PiS a do soudu se dostal jejími hlasy. Opozice, s níž je spojený i prezident Nawrocki, proto mluví o státním převratu. Tusk naopak tvrdí, že jeho vláda jen obnovuje právní stát po letech „PiSovského bezpráví“ a že „jiná cesta není“.
Polsko zažívá nebývalou ústavní krizi. Nejdůležitější justiční orgán v zemi má dvojí vedení, z nichž každé neuznává to druhé. Seznam Zprávy přináší odpovědi na nejdůležitější otázky.
Co se stalo?
Zatím není možné odpovědět přesně, protože obě strany popisují sled událostí trochu jinak.
Ale co je jisté: V pátek kolem šesté odpoledne se na webu soudu objevilo opatření, kterým Korwin-Piotrowská pozastavila výkon funkce předsedy a místopředsedy soudu. Dosavadní vedení hned odpovědělo, že web byl „protiprávně převzat“ a že předsedou zůstává Święczkowski. Do sporu se zapojila i vláda. Ministr spravedlnosti a generální prokurátor Waldemar Żurek ještě týž večer požádal o zbavení imunity obou odstavených funkcionářů.
Jarosław Kaczyński v davu demonstrantů před Ústavním soudem.
K soudu pak přijela policie. Podle jejího vyjádření přijela na žádost Korwin-Piotrowské, která upozorňovala na možné ohrožení soudců a zaměstnanců. Do budovy nicméně policisté nevstoupili. Święczkowski se do budovy soudu chtěl dostat i přes zavřenou bránu. Nechal přestřihnout její zámek, v areálu ho ale zastavil policejní kordon a nakonec odešel.
Pak následovala popsaná potyčka mezi soudci a prezidentem Nawrockim. Ani sobotní ráno nic nevyjasnilo. Żurek řekl, že noční rozhovory ke kompromisu nevedly. Korwin-Piotrowská vydala další opatření: Zrušila pověření dosavadního vedení, pozastavila podatelnu a soudcům doporučila pracovat mimo budovu. Święczkowski naopak oznámil, že se do budovy pokusí dostat znovu.
Kdo převzal vedení soudu?
Opatření podepsala Korwin-Piotrowská, dění se však točí kolem skupiny pěti jmen. Kromě trojice, která v noci stála proti Nawrockému na chodbě, k nim patří ještě Maciej Taborowski a Marcin Dziurda. Korwin-Piotrowská a Markiewicz vedli soudcovské spolky, které se stavěly proti justičním reformám PiS, Taborowski a Dziurda jsou profesoři práva. Nejvíc sporný je Berek, který byl ještě v srpnu ministrem Tuskovy vlády.
Anna Korwin-Piotrowská.
Nawrocki je za soudce neuznává. Ústavní soudci musí před nástupem do úřadu složit slib prezidentovi, jenže ten je vůbec nepřijal. Čtyři z této pětice zvolil Sejm už v březnu a Nawrocki jejich slib v dubnu odmítl kvůli „vážným procedurálním vadám“ při volbě, u Berka zvoleného v září zase zpochybnil požadovanou desetiletou praxi. Pětice proto své sliby složila v Sejmu. Prezident teď na základě toho tvrdí, že to nejsou soudci. A k rozhodování je nepustil ani předseda soudu Święczkowski.
Druhá strana namítá, že soudce volí podle ústavy výhradně Sejm a prezidentova role už je jen formální a ceremoniální. Za tento výklad se postavila i Benátská komise Rady Evropy.
Jak se Ústavní soud dostal do vleku politiky?
Polský Ústavní soud má 15 soudců s jediným devítiletým mandátem. Ústavodárce však u našich sousedů nemyslel na takzvané brzdy a protiváhy. Zatímco české ústavní soudce navrhuje prezident a schvaluje Senát, tedy dvě odlišná ústavní tělesa vzešlá z rozdílných voleb, ty polské volí jen Sejm, a to nadpoloviční většinou. Kdo má v dolní komoře většinu, může tedy soud obsazovat sám. Předsedu jmenuje prezident z kandidátů, které mu navrhnou soudci.
Spory se v podstatě táhnou už od roku 2015. Odcházející koalice v čele s Tuskovou Občanskou platformou (tehdy už pod vedením Ewy Kopaczové) tehdy zvolila pět soudců, z toho dva předčasně. Nastupující PiS ale volbu zrušil a obsadil místa svými lidmi, včetně tří takzvaných dublérů na místech, která už byla obsazená. Tehdejší prezident Andrzej Duda přijal slib jen od nich. Soud pak řadu let rozhodoval ve prospěch vlády PiS - třeba když v roce 2021 zpochybnil přednost evropského práva.
Tuskova vláda proto od roku 2024 rozhodnutí soudu nezveřejňuje ve Sbírce zákonů, takže nenabývají účinnosti. A snaží se o reformy soudu, jenže ty nejdříve vetoval Duda a teď Nawrocki. Koalice tak volí nové soudce na uvolněná místa a prezident od nich odmítá přijmout slib.
Mohla Korwin-Piotrowská předsedu soudu vůbec odvolat?
Formálně ho neodvolala, ale na měsíc mu pozastavila výkon funkce. Ve svém opatření mu vyčítá tři věci:
- Nepustil k rozhodování nově zvolené soudce, a to ani poté, co mu to v květnu předběžným opatřením nařídil Evropský soud pro lidská práva.
- Tím, že je nepustil ani na valné shromáždění, zablokoval schválení rozpočtu soudu na příští rok.
- Do budovy opakovaně pouštěl politiky a sám se politicky vyjadřoval.
Korwin-Piotrowská se přitom opírá o čl. 130 zákona o obecných soudech, který umožňuje soudce okamžitě odstavit, pokud jeho jednání poškozuje vážnost soudu. Argumentuje tím, že předseda Ústavního soudu nesmí zůstat beztrestný jen proto, že nad sebou nemá nadřízeného. Mluví o „stavu vyšší ústavní nutnosti“.
Řada právníků ale tento postup odmítá, a to i z tábora, který je k vládě vstřícný a vůči Święczkowskému kritický. Ústavní právník Marcin Matczak z Varšavské univerzity, který opakovaně kritizoval i Nawrockého, napsal na síti X: „Považuji Bogdana Święczkowského za nejhoršího možného nominanta na funkci předsedy Ústavního soudu. Neexistují však žádné právní důvody k tomu, aby mu byla nařízena přestávka.“
Podle Matczaka z uvedeného ustanovení vyplývá, že Święczkowského by mohl odstavit jen ministr spravedlnosti, protože právě ten takto odstavuje předsedy obecných soudů. Problematické však je aplikovat úpravu i na Ústavní soud, jehož postavení je speciální.
Proč k tomu došlo právě teď?
Spor se vlekl měsíce, ale vyostřil se hlavně kvůli penězům. Rozpočet soudu musí schválit valné shromáždění všech soudců. Święczkowski na ně ale nové soudce nepustil, a tak se rozpočet schválit nepodařilo. Vláda proto soud do návrhu státního rozpočtu na rok 2027 nezahrnula a soud může od ledna zůstat bez peněz. Nově zvolené soudce navíc v říjnu podpořila Benátská komise. Ministr Żurek pak k načasování řekl jen, že „nikdy není dobrá chvíle“.
Je to převrat, nebo obnova právního státu?
Prezidentův tábor a PiS mluví o státním převratu, vládní tábor naopak tvrdí, že opozice jen nedokáže přijmout ztrátu kontroly nad soudem, jak řekl ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Řada polských právníků ale nepřijímá ani jedno z těchto označení. Upozorňují, že problémy soudu jsou skutečné, ale páteční postup je špatný. Ústavní právník Matczak napsal, že akce u soudu „pohřbívá tento orgán a otázku právního státu na dvě dekády“.
Jak z krize ven a co bude dál?
Nejbližší dny ukážou, zda se situace uklidní, nebo dál vyostří. Nawrocki v sobotu odpoledne jedná s lídry stran. Přišel i vicepremiér a předseda koaliční lidové strany PSL Władysław Kosiniak-Kamysz. Levice schůzku bojkotuje. Část politiků pak volá po „resetu“ soudu, tedy dohodě všech stran o jeho novém obsazení. Jak by měl vypadat, ale nikdo zatím neřekl.
Další střet je na spadnutí. Korwin-Piotrowská svolala na úterý valné shromáždění, které má schválit rozpočet soudu na příští rok. Święczkowski mezitím zaměstnancům nařídil od 3. do 6. listopadu volno a jejím pokynům upírá jakoukoli platnost. Żurek navíc ohlásil, že páteční události budou nejspíš mít dohru u prokuratury.
