Článek
Nezletilé Daria a Jelizaveta si myslely, že už svého otce nikdy neuvidí. Naposledy se s ním setkaly před třemi lety, když společně s matkou kvůli ruské agresi opouštěly tehdy dvacetitisícové Olešky, které leží u přístavního města Cherson. Otec Mychajlo Palij zůstal, aby se postaral o jejich domov. Později se ukázalo, že to ale není moc dobře možné. Město začali okupovat Rusové a to zůstalo zcela odříznuté od světa. Nefungovala v něm elektřina, plyn ani topení a místní trpěli kritickým nedostatkem potravin.
„Dům, který byl upraven pro moderní život, přestavěl na domov vhodný pro primitivní životní styl. Postavil v něm kamna, choval slepice a pěstoval plodiny na zahradě. Díky tvrdé práci přežil,“ popsala Palijova žena Žanna Ptachovová pro CNN.
O situaci v Oleškách jsme psali dříve:
Blízké boje navíc znemožnily z města odejít. Každý útěk znamenal kvůli minám, ostřelování a dronům, které podle svědectví místních útočily i na civilisty, riskovat smrt. Evakuaci umožnilo až několikadenní lokální příměří, které zprostředkovala manželka amerického prezidenta Donalda Trumpa. Lidé, kteří v Oleškách zůstali, dostali na výběr, zda zůstanou v Rusku, nebo se vrátí na Ukrajinu.
Mychajlo Palij se rozhodl pro návrat na Ukrajinu. V sobotu ho společně s dalšími stovkami lidí přivezli autobusy zpátky na Ukrajinu, kousek za běloruskými hranicemi se po dlouhé době opět střetl se svou rodinou. Po dojemném objetí začal před novináři krátce líčit svůj život v Oleškách. Přiznal, že některé detaily před rodinou dosud raději tajil. „Do koupelny jsme měli vystřelenou díru. Došlo k tomu během raketových a dronových útoků. Ale neřekl jsem jim o tom, protože jsem věděl, že by se o mě báli,“ popsal pro BBC.
Z evakuačního autobusu vystoupili také manželé Olha a Vjačeslav a jejich pes. Žití ve městě na frontové linii označili za hrůzu. „Vrátili jsme se z pekla,“ uvedl Vjačeslav. Popsali, že začátkem října přišli o poslední jídlo a nezbývalo jim nic jiného, než pro nějaké vyrazit skrz minová pole. „Lidé šlapali na miny, umírali nebo byli zmrzačeni. A to vše jen proto, aby přežili,“ popsala Olha. Ti, kteří se i přes hlad báli vyjít ven, vařili plevel ze své zahrady, aby přežili.
Pouze zeleninu jedla také pětičlenná rodina Hurovových. Zprvu nechtěli ze svého města odejít, měli problém opustit vlastní dům, na kterém pracovali 20 let. Pak už ale kvůli zaminovaným silnicím odejít nešlo. „Nečekali jsme, že se odtamtud dostaneme,“ popsala po evakuaci Nia Hurovová listu Kyiv Independent.
Na místě na lidi z Olešek čekalo kromě blízkých také 30 zdravotníků, kteří byli připravení evakuované v případě potřeby odvézt do kyjevských nemocnic. Podle ombudsmana bylo nejstaršímu evakuovanému 94 let, nejmladšímu teprve rok. Úřady zatím z bezpečnostních důvodů nezveřejnily, kolik přesně lidí bylo evakuováno, přítomní novináři ale mluvili o stovkách lidí.
Na evakuaci měli obyvatelé v pátek čtyři hodiny. Připraveno bylo 25 autobusů s kapacitou až 750 osob a sanitky pro osoby s omezenou pohyblivostí. Evakuovaní z města cestovali přes okupovaný Krym do ruského města Anapa, odkud následně letěli do Běloruska. Na Ukrajinu je pak převezli autobusy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po úspěšné evakuaci na sociálních sítích poděkoval Spojeným státům. „Děkuji americké straně a první dámě Spojených států Melanii Trumpové za zprostředkování,“ napsal Zelenskyj. „Když svět projevuje zájem, jsou zachraňováni lidé. Jsou zapotřebí i další kroky k deeskalaci a skutečná cesta k míru,“ dodal.
