Lidé tu už zase pijí kávu na ulici. Rusové na jihu Ukrajiny příměří dodržují

Pokud Vladimir Putin přistoupí na dočasné příměří, nemusí to nutně znamenat, že zbraně skutečně utichnou. Ukrajinci se o tom v minulosti přesvědčili opakovaně.

Není proto divu, že když Bílý dům oznámil dohodu o dalším dočasném příměří, které má umožnit humanitární pomoc obyvatelům okupovaných Olešek v Chersonské oblasti, dosavadní zkušenosti mezi civilisty příliš důvodů k optimismu nedávaly.

„Všichni přece vědí, jací Rusové jsou. Nemáme k nim ani špetku důvěry. Kolikrát už vyhlásili příměří na různých úsecích fronty? A kolikrát ho sami porušili?“ řekla serveru Ukrajinska Pravda obyvatelka Olešek Marie.

O to větším překvapením bylo, když zbraně skutečně alespoň na čas utichly. V Chersonu, který od okupovaných Olešek odděluje pouze řeka Dněpr, se po letech téměř každodenního ostřelování a útoků ruských dronů rozhostil nezvyklý klid.

„Zpočátku lidé nevěřili, že příměří skutečně začne platit. Teď už jich ale v ulicích přibylo,“ popsal britské stanici BBC Mykola Bucula z ukrajinské státní záchranné služby.

Lidé se začali vracet do ulic, které ještě před několika dny představovaly smrtelné nebezpečí. Venčili psy, posedávali na lavičkách s kávou nebo se vydali nakoupit, aniž by museli neustále sledovat oblohu a hledat úkryt před drony.

Někteří se poprvé po dlouhé době odvážili navštívit své domovy v nejnebezpečnějších částech města poblíž řeky.

Neobvyklého klidu využila také americká válečná reportérka Zarina Zabriská, která z Chersonu dlouhodobě informuje a s níž jsou Seznam Zprávy v kontaktu. „Vzácná příležitost projít se alespoň jednou částí města,“ napsala ve středu na sociální síti X k záběrům zachycujícím rozsah zkázy.

„Obvykle se tudy kvůli dronům, kterými je zamořená obloha, nemůžeme procházet,“ vysvětlila s tím, že právě kvůli neustálému nebezpečí zůstává devastace některých částí města veřejnosti do značné míry skrytá.

Ani příměří však neznamená úplné bezpečí. „Byl tu klid, jen tu a tam byly slyšet vzdálené exploze a v ulicích vybuchovaly miny,“ popsala Zabriská situaci v úterý odpoledne. Výbuchy podle ní způsobovaly miny, které ruské drony do ulic rozmístily ještě před začátkem příměří.

Zatímco obyvatelé Chersonu zažívají nezvyklý klid, v okupovaných Oleškách na opačném břehu Dněpru pokračují přípravy na evakuaci. Pro tamní civilisty přitom může představovat jednu z posledních možností, jak uniknout z města, kde se humanitární situace už dlouhé měsíce zhoršuje.

Obyvatelé Olešek zůstávají odříznutí od pravidelných dodávek potravin, léků a dalších základních potřeb. Podle svědectví, která z okupovaného území pronikají ven, někteří civilisté dokonce zemřeli hlady. Na zhoršující se podmínky ve městě upozorňovaly zprávy už na jaře, kdy o osudech místních obyvatel informovaly také Seznam Zprávy.

Uzavření dohody předcházelo několik týdnů intenzivní kampaně na sociálních sítích, jejímž cílem bylo upozornit svět na zoufalé podmínky v okupovaném městě. Internetem se šířila videa, svědectví místních obyvatel i naléhavé výzvy k zajištění humanitární pomoci.

Přípravy na evakuaci však provází řada komplikací. Z města, kde dlouhodobě nefunguje spolehlivé spojení s okolním světem, se jen obtížně získávají informace a mnozí obyvatelé ani nevědí, jak se k připravovanému odjezdu přihlásit.

„Jsou tam staří lidé, kteří nemohou vycházet z domu a jsou úplně odříznutí od světa. Chodí za nimi sousedé a říkají jim o evakuaci,“ popsala obyvatelka Olešek Marie.

Nejasnosti panují také kolem samotné organizace odjezdu. Podle místních vznikají různé evakuační seznamy a není vždy zřejmé, kdo je sestavuje. Obavy vzbuzuje především plánovaná trasa.

Podle částí dohody zveřejněných americkou televizí Fox News mají lidé mířící na ukrajinské území nejprve odjet pod dohledem ruských jednotek do ruské Anapy a odtud pokračovat vojenským letadlem do běloruského Homelu. Někteří obyvatelé se proto obávají, zda skutečně dorazí tam, kam chtějí, a neskončí proti své vůli v Rusku.

Dobrovolníci se mezitím snaží dohledat i obyvatele, kteří nemají funkční telefon. „Kde nebyla telefonní čísla nebo se nám nepodařilo dovolat, snažili jsme se získat adresy, alespoň nějaký kontakt, abychom člověka mohli najít,“ popsala stanici Deutsche Welle jedna z koordinátorek evakuace.

Seznam Zprávy byly v minulosti v kontaktu se dvěma obyvateli Olešek. Nyní se však redakci nepodařilo ani jednoho z nich znovu zastihnout. Telefonní číslo jednoho už není funkční, hovory na druhé jsou přesměrovávány do hlasové schránky. Zda oba ve městě nadále zůstávají, není jasné.

Překážkou ale není jen obtížná komunikace nebo nejistota ohledně evakuační trasy. Někteří obyvatelé jsou natolik nemocní či vyčerpaní dlouhými měsíci života v okupaci, že se na cestu ani nedokážou vydat.

„Můj známý říká, že už to nezvládá, že už je mu všechno jedno a nemá sílu odejít,“ popsal serveru Ukrajinska Pravda Mychajlo, který pomáhá s přípravami evakuace. Podle jeho slov není zdaleka jediný, kdo se rozhodl ve městě zůstat navzdory stále nebezpečnějším podmínkám.

Příměří v Chersonské oblasti mezitím vyvolává otázky, zda by mohlo představovat první krok k širšímu zastavení bojů. Analytici se ale v hodnocení jeho významu rozcházejí.

Podle Eugena Chausovského z amerického think-tanku New Lines Institute může být dohoda důležitým testem toho, zda jsou Moskva a Kyjev schopny dodržovat i rozsáhlejší příměří zprostředkované Spojenými státy. Pokud se nynější přerušení bojů podaří udržet, mohlo by podle něj dodat nový impuls také připravovaným mírovým jednáním.

Skeptičtější je Timothy Ash z britského institutu Chatham House. Ten upozorňuje, že lokální příměří samo o sobě nemusí nic změnit na širších válečných cílech Ruska. „Myslím, že válka bude pokračovat a čeká nás zima, během níž budou obě strany útoky stupňovat,“ řekl agentuře Anadolu.

A právě události z posledních dní ukazují, jak omezený dosah současná dohoda má.

Zatímco v Chersonu se lidé po dlouhé době odvažují vycházet do ulic bez neustálé hrozby ruských dronů, v dalších částech Ukrajiny útoky pokračují. Ve středu zasáhl ruský bezpilotní letoun Černihiv na severu země, kde podle místních úřadů zranil čtyři lidi. Při útoku na zařízení pečující o zvířata navíc zahynul pes a několik dalších zvířat utrpělo zranění.

O den později Rusko znovu útočilo na Dnipro a okolní oblasti. Podle ukrajinských úřadů podniklo téměř dvě desítky dronových úderů, při nichž byl zraněn nejméně jeden člověk. Agentura Associated Press navíc informovala o ruském útoku na dva vlaky v Dnipru, který si vyžádal nejméně 13 mrtvých a deset zraněných.