Hlavní obsah

„Trump něco klidně vyhodí do vzduchu.“ Obavy ze zásahu vlády do voleb sílí

Foto: Reuters

Členové prezidentova hnutí MAGA na politickém mítinku v Iowě. Někteří z nich měli trička s nápisy: Miluji zátahy ICE (imigrační agenti).

V USA končí předčasné hlasování. Většina voličů se k volebním místnostem vydá v úterý. Snad nikde přitom nepanují větší obavy o bezpečnost hlasování více, než v okrese Fulton ve státě Georgia, kam spadá město Atlanta.

Článek

/Od zvláštního zpravodaje ve Spojených státech/

Sleduje malé letadlo, které přelétává s velkým modrým transparentem nad Atlantou. Ukáže prstem několikrát k nebi a prchavě se usměje.

Na transparentu vlajícím za strojem stojí: Obyvatelé Georgie, o volbách v Georgii nerozhoduje Trump ale vy!

„Trump je schopen klidně fingovat teroristický úder, aby následně vyhlásil stav ohrožení a volby oddálil, nebo dokonce zrušil. Je schopen klidně něco vyhodit do vzduchu,“ říká rodák z Atlanty William David Thompson III při pohledu na letadélko. Jeho úsměv se rychle z jeho tváře vytratí, je to úzkostný úsměšek.

Stojíme na ulici Pryor jen kousek od vládní budovy okresu Fulton. Prezident Donald Trump stavbu i tamní zaměstnance označuje za epicentrum korupce a podvodu. I proto se místní obávají, že by republikán mohl úterní kongresové a guvernérské volby nezákonně ovlivnit, nebo dokonce zrušit.

Tady se budou sčítat hlasy okresu Fulton, kam spadá i Atlanta. Jedná se o populačně nejsilnější okres, kde se často rozhoduje o vítězi a poraženém ve státě Georgia, ze kterého se v posledních letech stalo jedno z nejdůležitějších kolbišť federální politiky. A právě kvůli tomu se tady očekává, že by mohlo dojít třeba i k násilí.

„Prezidentův tlak“

Místní se obávají, že by sem mohla federální vláda poslat imigrační agenty z úřadu ICE nebo přímo vojáky. V tomto dominantně demokratickém městě uprostřed jinak relativně konzervativního státu na to myslí většina voličů, s nimiž se tu potkávám.

Není to jen hlas ulice, přidává se i řada expertů.

Prezidentský historik Timothy Naftali v rozhovoru pro Seznam Zprávy sdílel své obavy, když řekl: „Jsem velmi znepokojen, protože jde o určitý vzorec. Viděli jsme to už v roce 2020 (Trump dodnes neuznal svou porážku ve volbách z tohoto roku, pozn. red.). Jsme svědky toho, jak prezident tlačí na změnu pravidel, aby měl větší šanci udržet si kontrolu nad Kongresem. A tyto jeho snahy pokračují, nepřestává s tím.“

Foto: Reuters

Donald Trump v posledních týdnech objíždí především konzervativní obvody s cílem motivovat své voliče, aby přišli k volbám.

Historik z Newyorské univerzity i proto vyzývá Američany, kteří „věří v demokracii a zastávají vedoucí pozice“, aby měli po ruce týmy právníků a peníze na to, aby výsledky případně obhájili před soudy, tedy za předpokladu, že Trump potenciální porážku napadne.

Američané, o jakých mluví Timothy Naftali, existují. A nejsou to jen vysoce postavení profesionálové. Jsou mezi nimi například dobrovolníci seskupení v nezávislé, přes sto let staré organizaci s názvem Liga voliček (The League of Women Voters). Budou dohlížet nad férovostí voleb a snažit se přispět k tomu, aby se volič čekající ve frontě na vhození hlasu do urny cítil v bezpečí.

Liga voliček

Nestranická organizace vznikla díky ženám, které po celá desetiletí bojovaly za to, aby ženy měly ve Spojených státech volební právo. Tehdy se seskupily v organizaci Strana za volební právo žen. Když byl v roce 1920 do americké ústavy doplněn 19. dodatek, který ženám právo na účast ve volbách zaručil, strana se přejmenovala na Ligu voliček. Jejich novou úlohou bylo a je, aby voličům dokázaly poskytovat praktické rady o samotné volbě a nakonec i o kandidátech a jejich postojích. Mezi další patří bezpečnost a integrita hlasování, rovnost pohlaví či reprodukční práva.

Zdroj: League of Women Voters (New York)

„Volební systém v této zemi je neuvěřitelně odolný. A jedním z důvodů, proč je tak odolný, je fakt, že padesát států volí padesáti různými způsoby,“ říká v rozhovoru pro Seznam zprávy Deborah Brodheim z newyorské centrály organizace.

Jedním dechem však dodává: „To ale neznamená, že bychom byli naivní ohledně všeho, co se děje. Jsme si vědomi toho, že vláda vynakládá obrovské úsilí, aby v lidech vyvolala pocit, že nebudou v bezpečí.“

Foto: Eduard Freisler, Seznam Zprávy

Deborah Brodheim ve své newyorské kanceláři.

Vedle ICE by se u volebních místností mohli objevit i radikální členové Trumpova hnutí MAGA, strachují se demokratičtí voliči. A to nejen v Atlantě.

„Já to určitě půjdu okouknout. Demokratům se nedá věřit, už jedny volby ukradli,“ řekl mi na schodech Kapitolu v Topece, hlavním městě státu Kansas, Trumpův přívrženec Jeff.

Přišel se podívat na No King (Ne králi) pochod, který zde v polovině října uspořádali demokraté. Jeff dorazil s vlajkou, na níž stálo: Trump 2028. Narážel na prezidentovy občasné náznaky, že v bude usilovat o třetí mandát, byť mu to ústava zakazuje.

K Jeffovi se brzy přiřadil prezidentův odpůrce se zástavou nesoucí jiný vzkaz: Fuck Trump (Zku…ný Trump).

Oba muži mávali zástavami jeden přes druhého. Jeff se nakonec ocitl ve velké přesile, když se na schody vydali i další demokraté z přihlížejícího davu se svými antitrumpovskými transparenty. Stoupenec prezidenta tak raději se svou vlajkou obcházel okolí, nebo se snažil dostat na vyvýšené místo Kapitolu, aby byl vidět.

Foto: Eduard Freisler, Seznam Zprávy

Před Kapitolem v kansaském městě Topeka došlo na „souboj vlajek“ mezi příznivcem a odpůrcem Donalda Trumpa.

Při samotném hlasování přitom nemusí jít jen o „zastrašování“ ze stran lidí, jako je Jeff, byť tento muž ve středních letech tvrdí, že nikomu nehodlá ubližovat, nebo brát právo na „čestnou volbu“.

Trumpovi představitelé v uplynulých týdnech podali žalobu s cílem potenciálně zablokovat potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce, vyhrožovali volebním úředníkům v Kalifornii vězením a naznačili, že výsledku senátních voleb v Minnesotě nelze věřit, pokud v nich nezvítězí republikán, napsal časopis Time.

Trumpovi spojenci rovněž naléhají na prezidenta, aby případně přijal drastická opatření, včetně vyhlášení stavu ohrožení za účelem zabavení volebních lístků, dodal časopis.

Skandál demokratů na Aljašce

List The New York Times před pár dny přinesl investigativní článek o tom, že se štáb demokratické kandidáty Mary Peltoly na post senátorky za stát Aljaška aktivně pokoušel přimět ke kandidatuře osobu, která by se jmenovala podobně jako její republikánský rival Dan S. Sullivan. Kampaň tak prý chtěla při hlasování zmást konzervativní voliče.

Podle NYT se to štábu podařilo. Do boje o senátní křeslo se přihlásil učitel v důchodu z malé rybářské vísky z jižní části státu, kam se dá dostat jedině malým letadlem. Jeho jméno? David J. Sullivan.

Štáb Mary Peltoly zjištění listu odmítá, samotná demokratická kandidátka popírá, že by o snaze najít „druhého Sullivana“ něco věděla. NYT pro svůj text ale mají údajně k dispozici rozhovory, textové zprávy a dokumenty přímo zevnitř štábu.

Deborah Brodheim upozorňuje, že ve většině států je k dispozici tzv. horká linka, kam mohou volební komisaři a dobrovolníci v případě problémů volat.

Kdo na druhé straně linky takový případný tísňový hovor zvedne?

Brodheim mluví o „kotelně“ expertů, kteří jsou připraveni okamžitě kontaktovat policii a soudy

„K dispozici na druhé straně linky bude celá řada odborníků včetně našich lidí. A klíčové bude v případě nouze - pokud by to bylo nutné - postoupit záležitost generálnímu prokurátorovi v daném státě,“ popisuje Brodheim

Ona a její kolegové jsou prý na „mimořádné bezpečnostní situace“ připraveni. Prošli si nejen školením, ale celá řada z nich má s touto prací už své letité zkušenosti. Rozhodně to pro ně nebudou první volby.

Je to vůbec poprvé, co jsme museli přistoupit k plánování scénářů na ochranu voleb před možným zásahem federální vlády. Zdá se, že federální vláda nyní vystupuje vůči státům nepřátelsky.
Shenna Bellowsová, státní tajemnice státu Maine.

Organizace Liga voliček stejně jako další občanská uskupení usilující o řádné a bezpečné hlasování - patří k nim například sdružení jako Common Cause, Interfaith Center či Indivisible - budou mít své lidi venku před hlasovacími místnostmi.

Jejich úkolem je dohlížet například na to, aby nikdo nepropagoval žádného z kandidátů, což volební zákon v den samotného hlasování zakazuje. Stát New York například upravuje, že taková politická agitace nesmí být nikým prováděna 30 a méně metrů od volební místnosti.

Občas se někdo takový přesto najde, což se podle Debory Brodheim děje právě s cílem „zastrašit voliče“.

Nejvyšší soud v roce 1992 nicméně rozhodl, že se i v den voleb mohou strany pokoušet na poslední chvíli získat potenciální voliče, pokud se tak neděje v těsné blízkosti volebních místností.

Odvoz voličů k urnám

Republikáni i demokraté se ale v posledních cyklech soustřeďují na to, aby k urnám dostali už „přesvědčené“ a pokud je potřeba, zajistili jim k hlasovacím místnostem třeba i dopravu.

Před Kapitolem ve městě Topeka se demokraté o zastrašování rovněž bavili. Někteří ale vyjádřili naději, že vše proběhne hladce. Jedna z přítomných žen, jež se představila jako Jessica, měla za to, že MAGA „nebude dělat bordel“, protože o tyto volby nemají členové hnutí zájem, podle ní se cítí demoralizovaní.

„Teď se tady promenuje jenom jeden trumpista. Před rokem kolem nás jezdily celé karavany aut MAGA s vlajkami na kapotách, troubili na klaksony a pořvávali na nás,“ říká mi, zatímco sleduje Jeffa, jak se opět - neúspěšně - pokouší Trumpovu zástavu dostat do zorného pole davu.

Doporučované