Na nachlazení vám nepomůže céčko, ale zinek. Kdy ho začít užívat

Škrábání či slabá bolest v krku, plný nos, zalehlé uši, pocit jisté otupělosti, únava, zvýšená teplota spíše než vyložená horečka. Někdy se, zvláště po ránu, může přidat i kašel. Přesně tak vypadají typické příznaky běžné virózy, o které se rovněž dá mluvit jako o nachlazení.

Jsou to potíže, které část lidí přechází, zatímco další se je snaží vyřešit co nejrychleji za pomoci spousty volně prodejných léků, pastilek a všelijakých doplňků. Podle lékařů je dobré i s banální virózou zůstat doma, ačkoli ani to uzdravení nijak neurychlí. Vhodně zvoleným postupem se dají zmírnit nepříjemné příznaky a lze zabránit tomu, aby se nemoc zkomplikovala třeba bakteriální infekcí.

Pro mnoho lidí je nachlazení impulsem k tomu, aby se vydali do lékárny a nakoupili různé vitaminy. Doufají, že jimi posílí imunitu. Typicky jde třeba o vysoké dávky vitaminu C. Takhle to ale nefunguje. Podle biochemičky Michaely Bebové z Aqualife Institutu to průběh běžné virózy nijak zásadně neovlivní.

„Imunita není motor, do kterého při rýmě nalijeme dvojnásobek vitaminů a on začne běžet hned na pětku. U člověka, který jí pestře a nemá deficit některého mikronutrientu, nemá velký smysl při prvním škrábání v krku nasadit vysoké dávky vitaminu C, D, selenu a dalších doplňků. Imunitní systém tyto klíčové látky samozřejmě potřebuje, ale neplatí, že čím více jich v akutní infekci dodáme, tím intenzivněji bude pracovat,“ vysvětluje biochemička.

Jedním z mála prvků, u kterého podle ní studie potvrzují, že může zkrátit dobu nachlazení přibližně o jeden až dva dny, je zinek. Podmínkou je začít ho užívat velmi brzy po nástupu prvních příznaků, nejlépe do 24 hodin. Nejvhodnější jsou pastilky rozpustné v ústech, protože účinkují přímo na sliznici nosohltanu. Neberte zinek nalačno, může vyvolat nevolnost.

Naopak oblíbené céčko rýmu, natož rozjetou, nezastaví ani nezkrátí, pokud ho začnete brát až v momentě, kdy na vás něco leze. „Nachlazení může mírně zkrátit jen pravidelné užívání vitaminu C. U běžného týdenního nachlazení ale mluvíme řádově o několika hodinách až přibližně půl dni, nikoliv třeba o třech dnech. Pokud člověk začne užívat vitamin C ve vysokých dávkách ve chvíli, kdy dostane rýmu, neexistuje dostatek přesvědčivých studií, že by to nějak pomohlo. Dříve se věřilo, že ano, a ta víra nám přes dekády zůstala,“ říká k tomu biochemička.

Populární betaglukany a probiotika pomoci mohou, respektive imunita díky nim může být odolnější a vy se tak snadno nenakazíte. Fungují však pouze preventivně. Aby se to projevilo, musí se užívat dlouhodobě, nikoli jen při akutních potížích. Efekt betaglukanů dokládá například tato studie.

Podle viroložky Hany Zelené z ostravského Zdravotního ústavu není nutné, aby se člověk snažil zjistit, který virus jeho potíže způsobil, protože léčba viróz s lehkým průběhem vypadá stejně - zaměřuje se na mírnění příznaků, nepoužívají se žádné léky působící přímo na viry. „Pokud má jen mírné obtíže a jeho stav se nezhoršuje, doporučuje se domácí léčba, odpočinek a dostatek tekutin bez ohledu na to, kterou infekci zrovna jeho organismus prodělává,“ radí lékařka.

Je tedy jedno, jestli máte rýmu, kašel, bolest v krku, virózu bez jiných potíží, než je bolest hlavy a svalů, nebo třeba i covid či RSV virus. Jinými slovy, není nutné chodit do lékárny pro testy, které určí příčinu. Většinu podzimních viróz způsobují rhinoviry – název pochází z řeckého slova „rhis“ neboli nos, což jasně napovídá, že jde o infekce horních dýchacích cest.

Když se objeví první příznaky, uděláte nejlépe pro sebe i okolí, když zůstanete doma. Na začátku infekce, zhruba první tři dny od vypuknutí příznaků nachlazení, je totiž člověk pro ostatní nejnakažlivější. „V drtivé většině případů jde o virovou infekci, která se šíří kapénkami a sekrety z dýchacích cest,“ vysvětluje lékařka Zelená. Pokud nutně musíte mezi lidi, je namístě si třeba v MHD nasadit respirátor, při kašli a kýchání si zakrývat ústa a pečlivě si mýt ruce. Totéž platí i doma, pokud chcete snížit pravděpodobnost, že od vás rýmu chytne i zbytek rodiny. Riziko snížíte také tím, že nebudete spát v jedné ložnici.

Základem léčby je klidový režim. Samo přechození běžného nachlazení sice podle praktické lékařky Barbory Drobňákové z pražské kliniky Venova imunitu trvale neoslabí, organismus ale potřebuje energii na boj s infekcí a následné zotavení. „Pokud se necítíte dobře, je proto vhodné zvolnit, dostatečně spát a dopřát si odpočinek,“ doporučuje.

Léky používané na běžné nachlazení samu virózu nevyléčí ani její průběh nezkrátí, pouze zmírňují obtíže, to ale napomáhá tomu, aby se pak člověk rychleji zregeneroval. Měla by tak díky tomu třeba rychleji odeznít únava. Dává to smysl - pokud se člověk zbaví ucpaného nosu, například se lépe vyspí.

Úlevu přinesou nosní kapky a jemné smrkání. Klasické kapky a spreje na uvolnění ucpaného nosu s obsahem xylometazolinu nebo oxymetazolinu používejte pouze krátkodobě na noc nebo při největším otoku. A nejvýše týden, raději méně. Smrkejte šetrně a vždy jen z jedné nosní dírky, ideálně po výplachu solí. Příliš silný tlak může zatlačit hlen s infekcí do vedlejších nosních dutin nebo do středního ucha, kde se pak může rozvinout sekundární infekce. Pokud hlen nejde vysmrkat, může podle praktičky Drobňákové přinést úlevu teplá inhalace, například páry z horké vody se solí.

Na škrábání a bolest v krku pomáhají pastilky nebo kloktadla s dezinfekčním či lokálně znecitlivujícím účinkem. Uleví od bolesti a usnadní polykání. Bylinkové pastilky podle odborníků velký efekt nemají.

Pokud se objeví i kašel, většinou ho není potřeba hned tlumit. Jde o přirozený reflex, kterým se dýchací cesty čistí od sekretu a nečistot. Více o tom, jak správně léčit kašel a proč na něj brát léky jen minimálně, jsme psali ZDE.

Příliš hustý hlen, který nejde vykašlat a vás to obtěžuje, lze zředit pomocí léků na zkapalnění tohoto sekretu, takzvaných mukolytik, účinnou látkou je například ambroxol. Pozor, tyto léky usnadňující vykašlávání užívejte nejpozději kolem páté hodiny odpoledne. Pokud si je vezmete na noc, naředěný hlen vás bude nutit ke kašli a nevyspíte se.

Při běžném nachlazení se u dospělých objevuje horečka nad osmatřicet málokdy, stejně jako nejsou časté silné bolesti svalů, kloubů či hlavy. Trochu bolet ale mohou.

Na mírně zvýšenou teplotu do 38 °C není nutné brát léky, pokud se člověk necítí nijak hrozně, ale není chybou si je vzít - dospělí často i mírné zvýšení teploty nesnášejí moc dobře. Není pravda, že horečka či teplota pomáhají tělu bojovat s infekcí, a proto se nemají srážet. Pokud se teplota přehoupne přes 38 °C nebo vás výrazně bolí hlava, svaly či klouby, volně prodejná analgetika a antipyretika, neboli léky na horečku, si vezměte určitě. Základem jsou tyto dvě účinné látky, přičemž je běžné, že vám jedna z nich bude zabírat lépe.

Příznaky virózy, jako je ucpaný nos nebo pocit, že nejste ve své kůži a pokouší se o vás slabá zimnice, mírní léky s obsahem více složek, včetně pseudoefedrinu, jako je Modafen (kromě toho obsahuje ibuprofen). Lék Paralen Grip nebo Coldrex v sáčcích kromě paracetamolu obsahují fenylefrin, jeho efekt na otok sliznic v nose je ale minimální, protože se odbourává ve střevech. Fenylefrin funguje dobře, pokud je v nosních kapkách, což dokládá například zpráva amerického Úřadu pro potraviny a léky, která shrnula závěry několika studií.